Vláda i lékaři by měli začít brát ohled na pacienty

František Kostlán

Lékaři i politici bývali ještě za první republiky uznávanou společenskou elitou, to se dnes změnilo. Odborníci by jistě měli být dobře zaplaceni, ale zvyšování platů se vyjednává bez ohledu na kvalitu a přístup k pacientům. A pacient se tak ve sporu ztratil docela.

Protesty lékařských odborů a chování vlády v této věci zastřešuje jedno poznání: v důsledku druhé světové války, nacistického a následně i komunistického režimu, které zcela destruovaly dosavadní hodnotový žebříček i uspořádání společnosti, trpí postkomunistické země absencí skutečné elity, či chcete-li, katastrofálním nedostatkem osobností formátu Jana Patočky, Václava Černého či Ferdinanda Peroutky.

Nejde jen o obvyklý globalizačně-komerční úlet, při němž jsou osobnosti z veřejného prostoru vytlačovány celebritami všeho druhu či žvanivci, kteří sice umějí skvěle „promlouvat k národu“, ale obsah jejich sdělení bývá zpravidla plytký. Celebrity a žvanivci mohou u nás v očích lidí nahrazovat osobnosti krom jiného i proto, že ty ve společnosti chybějí.

×
Diskuse
SH
February 18, 2011 v 12.12
Kdo je sakra příslušníkem elity!
Já jich osobně mezi lékaři uznávám hned několik. Jen abych prezentoval, tak je to například MUDr. Koukolík. Tak bych mohl pokračovat u dalších skupin občanů, abych byl zase konkrétní, budu uvádět vždy jen jedno jméno, tak třeba mezi politiky Jičínský, z filosofů kupříkladu Bělohradský, ze sociologů Keller, z národohospodářů Pick, z ekonomů Švihlíková atd. Jenže! V prvé řadě mne zajímá, zda autorem vzpomínané příslušníky minulých elit, je za takové považovala i tehdejší většinová společnost. Nebo se jimi stali až po smrti? Následně se pak mohu začít ptát, zda můj osobní názor, uznávající mé současníky za příklady elity, jsou jimi rovněž pro většinu mých současníků.
Podle mého omezeného myšlení mohou být elitní pouze jednotlivci, ale nikoliv celé, dokonce velké profesní skupiny. Což nezpůsobila doba nadvlády KSČ, ale příliš závratný růst diferencované odbornosti v posledním století. Zánik renesančních osobností musel přinést postupný zánik reálných elit. A rozmach manipulativní žurnalistiky, především televize, následně přinesl naopak obrovský nárůst jakýchsi celebrit, či dokonce V.I.P.
JN
February 19, 2011 v 9.44
Vše na ruby
Myslím že to nejsou lékaři kdo si bere národ a pacienty jako rukojmí. Současná arogantní vláda vystavuje občany tohoto národa bezskrupulózně a zcela bez jakýchkoliv morálních zábran socialním otřesům, a samozřejmě spoléhá na to že lékaři by měli mít více morálních hodnot které by jim měly zabránit pokračovat v konfliktu s hlupáky. Nechci mluvit za všechny, ale pokud mám být pacient, tak raději zemřu než abych nesouhlasil s LÉKAŘI. Co mi bude platné když mě vyléčí a nakonec stejně zemřu hlady. Připomíná to velkolepý přístup k obyvatelům koncentračních táborů třetí říše, kdy vás vyléčili než vás popravili.
VV
February 19, 2011 v 17.09
etika novinářské práce
Úvahy o „absenci skutečné elity“ nevybočují z rámce nadřazených úvah Petra Pitharta a Václava Havla o nedostačivosti českých dějin. Máte skutečně zato, že nacismus naše rodiče – nebo „komunismus“ naši generaci – morálně zničil?
Nejsou snad učitelé, kteří Vás učili (či vůbec každý, kdo řádně pracuje a vychovává své děti), skutečnou elitou?
V článku zcela ignorujete skutečný stav českého zdravotnictví posledních dvaceti let. Měl byste tedy vyhledat odborníky, nebo si alespoň přečíst stati Ivana Davida a Miloše Picka.
Tvrdíte, že lékařům jde „jen o peníze“, ale zamlčujete, že podnes musejí snášet porušování zákoníku práce – a k tomu všichni (i pacienti) mlčí, ačkoli to dobře vědí.
Vaše nálepky eskamotérů, podomků a Hurvínků jsou arogantní a dokazují nanejvýš Vaše osobní přesvědčení, že stojíte morálně výše.
Cílem vlády je provést neoliberální „reformy“. Součástí těchto „reforem“ je privatizace zdravotnictví, školství a důchodů. Má snad vláda tímto svým programem na paměti pacienty? Možná si to neuvědomujete, ale připojil jste se ke kampani jejích mediálních lokajů.
February 20, 2011 v 9.24
Možná lékaři nezvolili nejšťastnější způsob propagace své akce, ale ruku na srdce, kdyby každý z nás viděl, jak se nestydatě v jeho oboru krade a na něj se apeluje, ať vydrží pracovat za nízkou mzdu pro blaho společnosti, asi by mu také dlouho nevydrželo být za sudokopytníka. Navíc pokud nechtějí přisypat další peníze do zdravotnictví, ale jen spravedlivěji přerozdělit stávající, pak by jim společnost měla tleskat. Vláda však s občany sehrála hodně hanebnou hru. Předhazováním informací o mzdách některých dobře honorovaných lékařů se jí podařilo vzbudit závist a tak lidé, kteří přecházeli mlčením zprávy o předražených zakázkách, nákupu nepotřebné zdravotnické techniky a předražených lécích, ročně stojících navíc snad desítky miliard, se najednou nenávistně postavili proti lékařům, ačkoli částka na jejich mzdy je několika násobně menší, než výše zmiňované zlodějiny. Celkem bez odezvy levicových médií pak o mzdách lékařů štvali vládní činitelé i novináři, kteří jinak vzývají jako svaté právo státních manažerů a bankovních úředníků na daleko vyšší platy a kritiky jejich výše nazývají bolševiky. Co mě však nejvíce vadí je přístup levicových politiků k akci lékařů. Snad až na Ratha se žádný politik levice lékařů nezastal. Je to tím, že by si levicoví politici řekli, tahle kategorie nás nevolí, proč si tady pálit prsty? Ale levicová politika by se neměla zaměřit na sbírání bodů za populismus, ale na boj za sociální demokracii, i když tomu zrovna někdo netleská.