Je poněkud zavádějící vyvozovat závěry o lidské povaze z toho, jak se chovají hrdinové hraného filmu https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/Die_Welle

Podstatnou okolností v tomto případě je, že román, podle nějž byl film natočen, vychází ze skutečných událostí https://secure.wikimedia.org/wikipedia/en/wiki/The_Third_Wave Bylo by vhodné založit rozbor spíše na skutečnosti než na fikci, přestože nakolik jsem s to to posoudit na základě článků z Wikipedie, výsledek by byl stejný, fašismus má své neodolatelné kouzlo.

Bohužel jsem už slyšel i o české třídě, která den po shlédnutí tohoto filmu dorazila do školy v jednotném úboru. Recese, nebo cosi vážnějšího?

@Lukáš Jelínek: Znám konkrétní školu v Brně, která na film vyslala studenty povinně. I z nich se po představení se někteří domlouvali, že v bílých košilích přijdou druhý den do školy, dokonce kvůli tomu zorganizovali událost na Facebooku - podle některých studentů šlo o pitomý vtip, a tak to taky skončilo: těm několika osamělcům, kteří chtěli být "cool" se ostatní vysmáli.

Myslím že to co všichni v této debatě se snaží rozebrat, je jen povrchní přístup a podstata jde kolem. To co vedlo k fašismu je jen následek toho co předcházelo v mezinárodní politice a následné vnitrostátní situaci. Nešlo jen o nějaký řád a pocit pospolitosti, který postižené lákal, ačkoliv to tak v popisovaném filmu možna někomu vyznělo. Ani neoliberalismus není opravdu tím co hlásá, protože to co většina nakonec prožívá, je sklamání z toho že se do škatulky úspěšných nedostane a dost velká část nakonec má velké existenční problémy. Je to pořád stejné a vždy to pak směřuje k sebeočištění společnosti pod taktovkou diktátora. Základ pak je socialní systém, tedy socialismus, ale ten nelze ufinancovat pro všechny, tak že se vymezí jen pro národ, a každý kdo do této skupiny nezapadá, je proti a nebo pokud včas neuteče, pozbývá veškerá práva ať už lidská neřku-li sociální především. Všichni ostatní jsou pak vinni a v tomto systému se stanou levnou pracoví silou na podporu růstu. Proč to byli v Hitlerovském německu právě především židé ? Židé vlastnili ve většině majetek a obchody, a v období kdy národ krvácel pod tíhou reparací, tito bezcitně těžili z chudoby ostatních. Byl to právě neoliberální přístup k chudým, který postrádal prvek lidskosti, protože na tu nebyly peníze. Mezi totalitou prostalinskou a Hitlerovskou byl ten rozdíl že zatím co prostalinská za každým viděla nepřítele a tak likvidovala vlastní oddané, Hitlerovská byla vedena heslem vše pro národ, a národ který šel s proudem, měl prospěch, nelikvidovali vlastní oddané pokud tuto představu nenarušovali vlastními iniciatívami. A zde pak teprve nastupoval prvek sounaležitosti a řádu. Proto ten Fašistický zůstal dodnes tak lákavý.

Za prvé, fašismus není kolektivismus, ale nadvládou elit nad celým kolektivem, jak vyplývá z jeho teorie vzniklé v Itálii a také z jeho Mussolinské praxe.
Za druhé, nacismus ve formě hitlerismu, se svým rasismem a antisemitismem, je fašismem, ve kterém prozřetelností pověřený vůdce chytře povýšil na elitu vyvolený národ.
Za třetí vzpomínaný film i kniha, primitivně modifikuje právě prozřetelnost, protože za vůdce vybírá kantora a ne některého z žáků. Tedy pro komunitu žáků přece jenom podvědomě nadřazenou bytost.
Za čtvrté, mozky všech lidí se sice skládají ze stejných funkčních systémů, jimiž jsou vytvářeny meze chování nás všech, ale jejich celkové působení na každou konkrétní bytost se přece jenom významně liší.
Za páté, každý kolektivismus je spojenectvím vůči jiným, vznikl při evoluci lidstva k ochraně před silnějšími. Není-li už takového ohrožení, rozpadá se na individualismus, hnán u jedinců v tu chvíli podstatně silnější motivací - vlastními zájmy.

Pane Hošek v podstatě s Vámi souhlasím, samozřejmě otázky totalismu lze rozebírat daleko podrobněji. Řekl bych že jsem sice v celé debatě nenašel jedinou zmínku o kolektivismu, a proto bych se tím ani nezabýval. Mé postoje, zastávají tu úvahu, že ať jde o jakoukoli skupinu lidí, vždy je vede nejdříve idea se spojit za nějakou pro ně důležitou společnou myšlenku, a pak dochází k postupnému vymezování vůdčí osobnosti ve skupině. Chci tím říci že každá skupina a ideologie vede k elitářství, a není důležité zda si to přiznává nebo né, jen jediné že ta forma elity může být různá, ať už hlas většiny nebo jediného diktátora. Socialismus ať už Stalinský nebo Hitlerovský byl pokrok v politice a ideologiích politických společenstvích lidí. Stalinský socialismus byl pak spíše takový Internacionální, a považoval podnikání za obohacování, pokud neměl z něj prospěch kolektív ale jenom jedinec. Hitlerovský socialismus byl přísně nacionální, Nezatracoval podnikání pokud přinášel prospěch sociálnímu státu. Rasizmus pak považuji za určitou fikci. Jsem ochoten přiznat že vždy se zde najde skupina která poukáže na odlišnosti jiné skupiny, ať už jde o důvody barvy pleti, nebo společenských zvyklostí, ale ve většině jde o zástupné identifikace, kde jsou obvykle skutečným důvodem pak, socialní výhody jedněch nad rámec ostatních. Jiné důvody se jeví spíše jako projev primitivismu.