Prozatímní kabinet Muhammada Ghannúčího se na své první schůzce ve čtvrtek dohodl na tom, že povolí činnost všech politických stran zakázaných minulým režimem. V rámci rozsáhlé amnestie chce také propustit všechny politické vězně.

Druhé z usnesení schválil i přesto, že tím de facto popřel pravdivost premiérova tvrzení z počátku týdne, že všichni političtí vězni již byli propuštěni. Lidskoprávní organizace Human Rights Watch krok přivítala, ale dodala, že někteří členové islamistických hnutí stále zůstávají za mřížemi.

Budoucnost prozatímního kabinetu je ale zároveň stále nejistá. Již dříve z něj vystoupili čtyři ministři. Tři z nich jsou zástupci vlivného odborového svazu UGTT, se kterým premiér nyní jedná o návratu. Čtvrtým odstupivším ministrem se stal Zúhejr M'Daffar, blízký spolupracovník bývalého prezidenta-samovládce Zína Abidína bin Alího.

„Podávám demisi kvůli vyšším zájmům země v této choulostivé situaci, abych pomohl zemi překonat krizi a zajistit přechod k demokracii,“ prohlásil nyní už bývalý člen bin Alího Demokratického ústavního sdružení (RCD).

Podle agenturních zpráv se také obyvatelé severoafrické země dosud s kompromisním obsazením vlády nespokojili. Mnoho z nich ve čtvrtek opět vyšlo do ulic, aby protestovalo proti přítomnosti bývalých ministrů, kteří v nové vládě obsadili klíčová ministerstva vnitra, obrany, obchodu, průmyslu a zahraničí. Všichni nicméně z RCD v minulých dnech vystoupili.

Dle Larbího Sadíkího, znalce regionu z Exeterské univerzity, jsou představitelé minulého režimu, kteří na ministerstvech zůstali, spíše úředníci než politici a jejich odborné znalosti rezortů budou pravděpodobně potřeba k plynulému přechodu země k demokracii a udržení stability vládnoucího aparátu.

Tunisané též v pátek začínají držet třídenní státní smutek za oběti měsíčních nepokojů, které donutily prezidenta bin Alího 14. ledna uprchnout. Podle tuniské vlády bylo při násilných protestech a střetech s policií zabito od poloviny prosince 78 lidí. OSN uvádí až stovku obětí.

Prozatímní vláda slíbila vypsání předčasných voleb do půl roku. Přesné datum doposud nezveřejnila, podle ústavy by se ale volby měly stihnout již do dvou měsíců.

Vrací se vyhnanci

Do země se mezitím vracejí zástupci potlačovaného disentu, jež v minulých letech utekli do exilu. Tento týden přilétl do Tuniska bojovník za lidská práva Moncef Marzúkí. Návrat ohlásil také předseda zakázané islamistické strany Rašíd Ghannúší. Podle premiéra Ghannúčího však bude muset islamista s podobným příjmením počkat až do doby, kdy bude schválen zákon o amnestii politických vězňů, protože jinak mu podle platných zákonů stále hrozí trest smrti za zločiny proti státu.

Larbí Sadíkí v této souvislosti poukazuje na možnost, že se radikálnější křídlo disentu spojí s odbory a stále, ač klidněji pokračující protesty znovu rozdmýchá.

Premiér Ghannúčí také čelí kritice za to, že do vlády sice přijal ministry opozičních levicových stran, ale prozatím zcela opomíjí islamistická hnutí. Ta zpočátku o pozice nestála. Pro BBC ale Sadíkí uvedl, že nyní se zdá, že tato hnutí jsou ochotná se do prozatímní vlády zapojit, pokud by je premiér přizval ke spolupráci.

Celková situace v zemi se pořád víc uklidňuje. Protestující již ve středu nebyli rozháněni vodními děly ani slzným plynem a bylo jim i přes stále trvající výjimečný stav, a s ním spojený zákaz nočního vycházení, umožněno poklidně protestovat až do půlnoci. Prozatímní prezident a předseda dolní komory parlamentu Fuád Mibazaa ve středu v prvním veřejném projevu přislíbil naprosté odloučení od minulého režimu.

Další informace:

Al Džazíra Tunisia cabinet to lift party bans

Al Džazíra Tunisia government under pressure

AFP Tunisia mourns victims of 'Jasmine Revolution'

AFP Tunisia cabinet meets amid calls to disband

BBC News Tunisia starts three days of mourning

BBC News Could Tunisian opposition groups re-ignite the revolt?