Situace v Tunisku se po útěku bývalého prezidenta-samovládce Zína Abidína bin Alího pomalu uklidňuje. Prozatímní prezident a předseda dolní komory parlamentu Fuád Mibazaa v prvním veřejném projevu přislíbil naprosté odloučení od minulého režimu.

Tuniští žalobci mezitím začali s vyšetřováním bývalých elit země, které tvořil převážně klan Trabelsí — rodina manželky bin Alího Lejly Trabelsíové. Podle tuniské státní televize již bylo zatčeno třiatřicet prezidentových příbuzných, kteří by měli být obviněni ze zločinů proti státu a rozkrádání státních peněz.

Žalobci také začnou prošetřovat původ rozsáhlého domácího i zahraničního majetku bin Alího, který po měsíční sérii sociálních protestů uprchl do Saúdské Arábie. Švýcarská vláda mezitím nařídila zmrazení všech bin Alího účtů v finančních ústavech země.

Vláda úřaduje

Politickou iniciativu v zemi převzal premiér Muhammad Ghannúčí, který sestavil prozatímní vládu s účastí zástupců všech povolených politických sil v zemi. Kabinet začal regulérně pracovat ve čtvrtek, na protest proti jeho složení se ale v hlavním městě Tunisu sešlo pět set až dva tisíce lidí. Těm se nelíbí hlavně fakt, že na silových postech ministerstva obrany, vnitra, zahraničí a financí zůstanou členové bin Alího Ústavního demokratického sdružení (RCD).

Předseda opoziční Demokratické pokrokové strany (PDP) Nedžíb Čebí se stal ministrem pro místní rozvoj, ministerstvo pro vyšší vzdělávání získala další opoziční strana Ettajdid a ministrem zdravotnictví se stal Mustafa bin Džafar z menšího opozičního Fóra pro svobodu a práci. Ten ale společně s dalšími třemi ministry z řad odborů z vlády na protest proti obsazení klíčových postů členy RCD odešel.

Premiér Ghannúčí hájil zastoupení bývalých prominentů bin Alího režimu argumentem, že lidé mimo RDC nemají o fungování státu přehled a museli by se s ním týdny seznamovat. Vláda má přitom fungovat pouze do předčasných voleb, které by měly proběhnout do dvou měsíců.