Spoluzakladatel a nejznámější postava serveru WikiLeaks Julian Assange má z dosavadního průběhu slyšení, při nichž se u londýnského soudu rozhoduje o jeho vydání do Švédska, „dobrý pocit“. Několikrát to zopakoval v sérii mediálních výstupů, k nimž se odhodlal v posledním týdnu. Hlavní Assangeův advokát Mark Stephens zároveň novinářům rozeslal kostru obhajoby, kterou se snaží žádosti švédské prokuratury čelit.

Kostra se stává z pěti rámcových argumentů procedurální i věcné povahy. Stephens poukazuje na krácení práv jeho klienta (všechny součásti žaloby nejsou v angličtině), mezery v platnosti vydaného zatykače, možnou politickou motivaci aktu, genderové předsudky švédské strany i obecnou diskutabilnost obvinění, jemuž je Assange vystaven.

Švédská prokuratura viní Assange ze čtyř sexuálních deliktů, jichž se měl dopustit na dvou ženách. Jedním z nich je i znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož s ženou v polospánku. Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Podle zakladatele WikiLeaks je žaloba politicky motivovaná a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama — tedy bez nároku na právní ochranu.

V rozhovoru pro levicový list New Statesman Assange minulý týden varoval, že pokud se jemu či WikiLeaks něco stane, zveřejní balíček pěti set velmi citlivých depeší s informacemi, které by údajně „nepotěšily“ ani známého mediálního magnáta Ruperta Murdocha. Právník Mark Stephens již v prosinci pohrozil, že v případě Assangeho zabití či odsouzení bude zveřejněna celá originální databáze kabelogramů z amerických ambasád, včetně jmen informátorů a dalších podrobností.

Assange se 7. prosince sám vydal londýnské policii. Dne 16. prosince byl propuštěn z vazby, musí však dodržovat zvláštní omezující režim a takřka neustále nosit monitorovací obojek. Spoluzakladatel WikiLeaks přebývá v současnosti v domě svého stoupence, bývalého vojáka Vaughana Smithe ve městečku Bungay na východě Anglie. Konečné rozhodnutí o jeho případné extradikci by mělo padnout po dalším slyšení u londýnského soudu, které je plánováno na 7., respektive 8. února.

Švýcarská spojka

Server WikiLeaks, či přesněji média, kterým poskytl přednostní přístup do své databáze, mezitím pokračuje ve zveřejňování dalších z 250 tisíc kabelogramů z amerických ambasád. V minulém týdnu se jeho redaktoři nechali slyšet, že chystají větší objem zpráv týkajících se politiky státu Izrael.

Známý švýcarský whistleblower Rudolf Elmer navíc v pondělí předal WikiLeaks data o několika tisících kontech, které si založily boháči z celého světa ve švýcarských bankách. Podle Elmerova vlastního vyjádření se jedná o data ze tří finančních institucí. Pokrývají období 1990 až 2009 a mají obsahovat informace, jež četné majitele kont usvědčují z daňových úniků. Mezi vlastníky příslušných kont jsou údajně hedgové fondy, nadnárodní korporace, osobnosti z uměleckých profesí i čtyřicet amerických a západoevropských politiků.

Švýcar zároveň uvedl, že WikiLeaks zřejmě nezveřejní příslušná data hned, protože bude nejdříve potřeba ověřit jejich pravost.

Rudolf Elmer působil do roku 2002 ve finančním ústavu Julius Baer, v němž řídil operace na Kajmanských ostrovech. S WikiLeaks spolupracoval již dříve. Ve Švýcarsku je stíhán za porušení bankovního tajemství a očekává se, že v souvislosti s předáním informací WikiLeaks na něj bude uvalena vazba.

Švýcarský bankovní systém i místní justice jsou obecně známy neochotou sdělovat podrobnosti o vlastnících kont ve zdejších finančních ústavech, i když se jedná o vklady z problematických zdrojů. Teprve minulý rok se podařilo unijním a americkým politikům domluvit určité mechanismy dílčí spolupráce.