Zástupci stavebních firem začali státu nabízet, že silnice, jejichž výstavbu v létě musel kvůli nedostatku peněz zastavit ministr dopravy Vít Bárta (VV), dokončí na svůj účet. Náklady jdou do miliard korun, které by stát postupně splácel v příštích letech, píšou páteční Hospodářské noviny (HN). Nabídky už podala firma Skanska, Eurovia a zvažuje to i Strabag.

„Nabízíme ministerstvu dopravy a ředitelství silnic, že jim ty projekty profinancujeme. Jsme také ochotni posunout financování. Nedokážu přesně říci, o kolik, ale do tří let se o tom dá diskutovat," řekl HN generální ředitel společnosti Skanska Dan Ťok.

A připojují se i další společnosti. „Mohu potvrdit, že i z naší strany vzešla podobná nabídka," řekla HN mluvčí společnosti Eurovia Iveta Štočková. Stejný krok zvažuje i společnost Strabag.

Zatímco ve Strabagu se plány teprve rodí, Skanska i Eurovia už poslaly na ředitelství silnic podrobnější návrhy. Skanska navrhuje dokončit první část obchvatu České Lípy u obce Sosnová a Eurovia silnici mezi Ostravou a Opavou nebo dálnici z Bohumína na státní hranice s Polskem. Zatímco první dvě stavby jsou těsně před dokončením, a krok by tak mohl dávat smysl, v případě bohumínské dálnice práce na její stavbě ještě de facto nezačaly.

Ministerstvo dopravy se zatím na nabídky stavbařů tváří přívětivě. „Po předchozí neochotě ke slevám to od stavebních firem vítáme jako vstřícný krok. Záleží ale na konkrétních podmínkách smluv," řekl novinám mluvčí ministerstva Tomáš Ervín Dombrovský. Ty firmy nechtějí odtajnit. Podle ředitelství silnic je potíž v tom, že stát nyní nedokáže garantovat, že v příštích letech bude na splátky mít.

Dostavět dva úseky u České Lípy a na severní Moravě by stálo přes dvě miliardy korun. Stát letos za dopravní stavby utratí „jen“ 61 miliard korun, vloni to bylo rekordních 96 miliard.

Podle ekonomky Ilony Švihlíkové by takový postoj v jistém případě smysl měl. „Má to svoji ekonomickou logiku, protože nechat rozestavěnou silnici je minimálně z ekonomického hlediska prostě hloupost. Odkládání dostavby se prodraží a rozestavěná silnice je svým způsobem také dluh,“ řekla Deníku Referendum Švihlíková.

„Naopak v případě staveb, které nejsou před dokončením, bych zde viděla velký vykřičník. Soukromé firmy by se staly věřitelem státu, mohou si ho takto zavázat, držet si tak pozice na trhu a nepustit tam nikoho dalšího. Udrží si tak jednoduchým způsobem preferenční vazbu ke státu,“ upozornila Švihlíková.

Stavby na dluh by se podle ministerstva neměly týkat projektů, které nejsou ve stádiu před dokončením. Příkladem může být karlovarská silnice R6. Zde ministr Bárta již přislíbil, že prioritou při dostavbě budou výlučně obchvaty.

Pokud by se ministr dopravy Vít Bárta se stavebníky dohodl, bylo by to zároveň poprvé, kdy by v České republice vznikaly silnice čistě za soukromé peníze. Stavebníci by si tak znovu otevřeli dveře k takzvaným PPP projektům, tedy spolupráci státu a soukromého sektoru, jímž tak nechvalně proslula Zemanova dálnice D47.

Ministr Bárta model PPP projektů podporuje, podle něj se s nimi začne za dva roky. Týkaly by se například rozšíření brněnské dálnice D1 za osmnáct miliard korun či výstavby úseku jihočeské D3 za dvanáct miliard. Pokud se nyní tuzemské firmy osvědčí, ukrojí značnou část balíku peněz například čínským společnostem, se kterými o výstavbě českých dálnic Bárta také jedná.