Krajští zastupitelé Jihomoravského kraje ve čtvrtek přes protesty občanů schválili kontroverzní silnice. R43 z Brna na Svitavy by tak měla vést přes Bystrc a dál v německé trase a silnice R52 na Vídeň přes Nové Mlýny a Mikulov. Vybrané varianty silnic na zasedání kritizovalo několik zástupců občanských sdružení i starosta Kuřimi Drago Sukalovský (Kuřimská občanská liga). Tamní radnice několik let prosazuje jižní obchvat města, který podle ní na rozdíl od severního návrhu doporučeného nyní do územního plánu sníží dopravu v centru města. Kuřimský obchvat je se stavbou silnice R43 provázán, v budoucnu má propojit tuto rychlostní silnici se současnou hlavní spojnicí Brna se severem kraje I/43.Podle odpovědného radního Davida Macka (KDU-ČSL) je však trasa R43 počítající se severním obchvatem natolik rozpracovaná, že změna by výrazně oddálila stavbu rychlostní silnice. Obce na sever od Brna přitom po její stavbě volají. Pomůže například Velkým Opatovicím a okolí, které kraj nedávno zařadil mezi tři strukturálně nejpostiženější části kraje.Čtvrteční rozhodnutí zastupitelstva potvrdilo Mackův návrh. Rozhodnutí už dopředu kritizoval lídr nesouhlasících občanských sdružení Petr Firbas. ČTK řekl, že zastupitelé nemají v tuto chvíli do procesu územního plánování vůbec vstupovat. Je prý výhradně na úřednících, aby po odborném posouzení variant doporučili tu, která podle nich nejlépe vyvažuje mezi soukromými a veřejnými zájmy a vyhovuje z hlediska dopadů na veřejné zdraví a životní prostředí. Zastupitelé pak návrh schválí, nebo ne.Macek takový postup odmítl a řekl, že si neumí představit, že by například mezi možnými trasami silnic měli volit úředníci, a nikoli volení zastupitelé, kteří k rozhodování mají mandát. „To je věc natolik závažná, že je na volených zástupcích lidí, aby rozhodli na základě samozřejmě všech odborných podkladů, které máme k dispozici,“ uvedl.Na dotaz Deníku Referendum však Miroslav Patrik ze sdružení Děti Země sdělil, že tzv. odborné podklady jsou nepřesvědčivé a účelové.„Chtějí nám jen nechat připomínkovat plán, který sami vyberou. To není demokracie. Pokud nás nenechají se k plánu vyjádřit, mohou očekávat soudní spor,“ řekl Patrik.Územní plánování vede Macek na kraji od září. Stejně jako jeho předchůdkyně Anna Procházková (ODS) sklidil například od brněnských zelených kritiku za údajně silové prosazování variant. Odmítl ji. Přípravu územního plánu prý diskutuje se starosty, přijal i zástupce nespokojených občanských sdružení. Námitky i připomínky lze podle něj na kraj posílat nyní nebo i v jarním veřejném projednání. Finální územní plán by mohli zastupitelé schválit v červnu. V létě by měl začít platit.Zastupitelé čtvrtečním rozhodnutím nepotěšili ani obyvatele Ostopovic, Nebovid, Moravan, Želešic, Modřic, Troubska a Brna-Bosonoh. Nelíbí se jim takzvaná jihozápadní tangenta, která má v budoucnu propojit dálnici D1 s novým dálničním spojením na Vídeň. Stavbě chtějí zamezit tamní starostové. „Otevřeně mi řekli, že se budou bránit všemi dostupnými prostředky,“ řekl Macek. Očekává tak, že chystaný krajský územní plán skončí u soudu.Ekologové prosazovali využití dálnice D2 s následným napojením na rakouskou dálniční síť prodloužením rychlostní silnice R55 ve směru na Poštornou. Namítají, že rozšířením silnice R52 se pálavská krajina ocitne v kleštích dvou dálničních těles (R52 a dálnice D2), což by unikátní oblast (Mikulov je třicet let součástí CHKO Pálava a dvacet let součástí biosférické rezervace UNESCO) výrazně poškodilo a snížilo její přitažlivost pro turistiku a rekreaci.V průběhu let bylo podáno několik žalob kvůli ohrožení Novomlýnských vodních nádrží a oblasti Pálavy. Nesrovnalosti v územním plánu řešil i Nejvyšší správní soud, který dal v roce 2009 za pravdu Ekologickému právnímu servisu, který se na něj s podnětem obrátil. EPS dává za pravdu i Evropská komise, podle které se při schvalování územního plánu postupovalo podle starého, v té době už změněného znění zákona o hodnocení vlivů na životní prostředí. Neřešily se tedy žádné jiné varianty, jakými by mohlo být právě ekology podporované spojení přes Břeclav. Evropská komise také navrhla České republice provedení nezávislé studie srovnávající možné alternativy.Ekologický právní servis se obrátil s podnětem ve věci R52 i na ombudsmana Otakara Motejla, který potvrdil závažná pochybení jihomoravského krajského úřadu týkající se posuzování vlivů silnice R52 na životní prostředí.