Druhý, opravený návrh zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje bude veřejně projednáván začátkem roku 2011, řekl v pondělí novinářům krajský radní David Macek (KDU-ČSL). První návrh musel být přepracován poté, co v listopadu loňského roku Nejvyšší správní soud zrušil Územní plán velkého územního celku Břeclavska. Nebyly totiž zodpovědně porovnány různé varianty silničního spojení s Rakouskem.

Návrh bude nejméně třicet dnů formálně vystaven k nahlédnutí. Nejpozději při veřejné schůzi je pak možno podávat námitky a připomínky. Námitky mohou podávat dotčené obce a zástupci veřejnosti a nakonec o nich rozhoduje zastupitelstvo kraje.

Zásady územního rozvoje, což je v podstatě krajský územní plán, by měly vstoupit v platnost v polovině roku 2011. Nejzazším limitem je dle zákona konec roku 2011.

Nový krajský územní plán má ukončit diskuse o tom, kudy povedou kontroverzní dopravní stavby, hlavně silnice. Například u silnice R43 z Brna do Pardubického kraje prosazoval kraj vždy v minulosti její vedení přes sídliště Bystrc.

V územním plánu má být zakreslena i definitivní trasa dálniční spojnice Brna s Vídní. Kraj prosazuje trasu přes novomlýnské nádrže a Mikulov, proti jsou některé okolní obce i četná občanská sdružení.

Přípravu územního plánu členové různých občanských sdružení dlouho kritizují. Například Petr Firbas ze sdružení v Brně-Kníničkách nedávno zdůraznil to, že kraj za deset let své existence pořídil jediný regionální územní plán. „A ten jediný, který pořídil, mu zrušil Nejvyšší správní soud," uvedl Firbas pro ČTK.

Macek dnes kritiku odmítl. „To nebylo vinou Jihomoravského kraje, ale vinou ministerstva životního prostředí, které v projednávání neuplatnilo, co uplatnit mělo," řekl k soudnímu rozhodnutí. Sám si jako radní, který dostal na starost územní plánování před několika týdny, vytkl komunikaci s občanskými sdruženími jako jednu z priorit.

Občané z celkem jedenácti iniciativ nedávno v otevřeném dopise ministrovi dopravy Vítu Bártovi navrhli řešení, které spojuje dobrou dopravní obslužnost v kraji s redukcí vlivu na obyvatele a přírodu a rovněž s důrazem na ekonomickou stránku celé věci, neboť vychází až o třicet miliard korun levněji oproti plánům, které prosazuje vedení kraje.

Návrh mimo jiné počítá s využitím dálnice D2 a obchvatu Břeclavi k propojení Brna s Vídní a s vedením silnice R43 Boskovickou brázdou. V podobném duchu zaslali ministrovi dopravy dopis i starostové deseti obcí Jihomoravského kraje, jimž hrozí záporné dopady plánovaných dopravních staveb.

Přípravu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje dlouhodobě sleduje Ekologický právní servis (EPS). Podle právníků Ekologického právního servisu se ve druhém návrhu zásad územního rozvoje po stránce obsahové prakticky nic nezměnilo a nový dokument kopíruje chyby předešlé verze.

Z údajů uvedených v návrhu například není možné srovnat nákladnost jednotlivých variant, což je dle mínění EPS v souvislosti s obecným nedostatkem financí na dopravní stavby až trestuhodné. Právníci z občanského sdružení se chystají pomáhat zainteresované veřejnosti se zapojením do procesu připomínkování dokumentu.

Pro občany je obtížné se s ním samostatně seznámit, protože návrh má s přílohami celkem okolo jedenácti set stránek a zatím je zveřejněn v málo použitelné rozkouskované verzi čítající desítky elektronických souborů.

Libor Jarmič, právník z Ekologického právního servisu, k tomu Deníku Referendum řekl: „Na jaře Jihomoravský kraj slíbil, že v návrhu ZÚR budou vyhodnoceny všechny varianty a zároveň, že proběhne jednání s občany ohledně problémových dopravních staveb v Jihomoravském kraji. Nic z toho se doposud nestalo. Nový radní má proto jedinečnou šanci napravit chyby svých předchůdců a možnost ušetřit až třicet miliard korun důsledným porovnáním všech variant a koncepcí dopravy v kraji.“