Brno několik let chystá zcela nový územní plán. Měl platit už letos, ale přípravy se protahují, nejprve musí nadřazenou územně plánovací dokumentaci schválit Jihomoravský kraj. Bystrcká trasa silnice R43 je dlouhodobě předmětem kritiky ekologických organizací a obyvatel lidnaté čtvrti.

Rozhodnutí přivítala předsedkyně organizace Občané Brna proti stavbě rychlostní silnice R43 v trase Kuřim — Troubsko Jana Pálková, která Deníku Referendum řekla: „Jsme rádi, že přestože se problém táhne takovou dlouhou dobu, že toto rozhodnutí soud vynesl, protože jsme se dovolávali nápravy téměř patnáct let.“

Podle ní bude město muset schválit nový územní plán, a to až poté, co budou schváleny zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. „Doufám, že se úředníci i politici z této kauzy poučí a že to včerejší rozhodnutí pomůže k tomu, aby další postup byl v souladu se zákony našimi i Evropské unie,“ dodala Pálková.

Za problematickou považuje „bystrckou“ variantu Ekologický právní servis, podle kterého „ještě více navýší již dnes stabilně překračované limity hluku a prachu v Troubsku či Brně-Bosonohách.“

V květnu 2006 předali zástupci občanských sdružení protestujících proti výstavbě R43 v trase přes brněnské městské části Brno-Bystrc a Brno-Kníničky a kolem Brněnské přehrady petici s více jak pětatřiceti tisíci podpisy předsedovi Senátu Přemyslu Sobotkovi.

Podle náměstka primátora Martina Andera (SZ) není dnešní rozhodnutí soudu pro město „žádnou tragédií". Začátek případných stavebních prací byl tak jako tak v nedohlednu. „Teď je míč na straně Jihomoravského kraje," uvedl Ander sportovně. Teprve až svou dokumentaci vyhotoví kraj, může Brno schválit nový územní plán. „My si každopádně nyní necháme zpracovat právní analýzu, abychom věděli, jak správně dále postupovat," řekl Ander.

Emmert zdůraznil, že se rozhodnutí týká výlučně trasy R43 a souvisejících staveb. Problém spočíval v tom, že město v roce 1994 do plánu zaneslo trasu R43 přes Bystrc, aniž k tomu mělo oprávnění. V tehdejší nadřazené dokumentaci totiž rychlostní silnice chyběla. „Obec nemůže ve svém územním plánu vymezit plochu nadmístního významu, která není vymezena v územním plánu velkého územního celku," zdůvodnil verdikt soudu předseda senátu Radan Malík.

Podle Andera podobné pochybnosti trvaly řadu let, magistrátní úředníci a politici však kritiku opakovaně odmítali. „Každopádně tak končí pochybnosti, které tu byly už léta — zda byla R43 právoplatně zakotvena v územním plánu," uvedl Ander.

Územní plán Brna byl od roku 1994 mnohokrát novelizován. Díky novelám se plán podle Emmerta stal takzvaným opatřením obecné povahy, a tak jej mohl přezkoumat soud. Návrh na zrušení sporné části plánu podalo asi patnáct stěžovatelů.

Silnice R43, která má spojit Brno s Pardubickým krajem, je jedním z nejkonfliktnějších projektů na jižní Moravě. Zatímco o jejím vedení severní částí regionu nejsou pochybnosti, pře se vedou o trase na jihu, tedy v oblasti Brna.

Nejvyšší správní soud loni zrušil také územní plán Břeclavska včetně sporné rychlostní silnice R52 mezi Brnem a Vídní. Plán nebyl schválen v souladu s předpisy o posuzování vlivu na životní prostředí. Úřady měly použít novelizovanou podobu zákona. Spornou částí plánu byla trasa přes novomlýnské nádrže a Mikulov. Kdyby úřady postupovaly podle novely zákona, na kterou odkázal NSS, musely by se více zabývat i různými variantami vedení silnice.

Více informací:

Nejvyšší správní soud NSS zrušil část územního plánu města Brna

R43 Stránky občanských sdružení o R43