V pátek byla Jihomoravskému kraji předána petice s téměř sedmatřiceti tisíci podpisy požadující, aby trasa rychlostní komunikace R43 byla vedena jako plnohodnotný obchvat celého Brna. Jedná se o největší petici s dopravní tematikou v České republice.

„Zde občané vyjadřují za sebe, a nepochybně i za své děti, oprávněný požadavek na moderní řešení R43 k odvedení tranzitní dopravy mimo celé území Brna,“ uvádí hned v úvodu tiskové zprávy Petiční výbor za R43.

Podle autorů petice nebyl za existence krajského úřadu doposud právoplatně dokončen ani jeden územní plán velkého územního celku, a to v řadě případů pro nedodržení zákonných postupů. „Bylo přitom zmařeno mnoho finančních prostředků od daňových poplatníků,“ doplňují autoři petice.

„Zrušení trasy R43 v územním plánu Brna Nejvyšším správním soudem v květnu 2010 potvrdilo, že pravdu měli občané a že úředníci města i kraje dlouhodobě nesprávně informovali veřejnost i zastupitele,“ uvádí se v tiskové zprávě.

Podle petičního výboru tak rozsudek soudu svou analýzou potvrzuje, že koridor R43 je protiprávně zanesen i do mnoha dalších územních plánů obcí na trase tzv. Hitlerovy dálnice.

„Občané, kteří podepsali petici za obchvat celého města Brna, roky upozorňují na nevhodnost prosazování trasy rychlostní komunikace R43 jako průtah městskými částmi a v těsné blízkosti hráze Brněnské přehrady. To se děje i kvůli špatnému stavu územního plánování v Jihomoravském kraji, které je dlouhodobě poznamenáno politickými rozhodnutími, která ignorují zákonné postupy i evropskou legislativu,“ upozorňuje Jana Palková z petičního výboru.

Podle Ladislava Horvátha je pak studiemi doloženo, že pro R43 existuje řešení, které se zcela vyhýbá mnoha obcím, které by byly zasaženy tzv. Hitlerovou dálnicí a pro všechny ostatní obce od Černé Hory až po dálnici D1 se jedná o obchvaty obcí. „Je nešťastné, že odpovědní pracovníci kraje podceňují, či přímo ignorují i jiné varianty vedení R43 než přes město Brno,“ dodává Horváth.

„Kraj ignoruje fakt, že do oblastí Brna a brněnské aglomerace, kde jsou již dlouhodobě překračovány zákonné hygienické limity prašnosti a hlučnosti, se nemohou umisťovat žádné další zdroje znečištění a že naopak kraj je povinen přijímat účinná opatření k nápravě,“ upozorňuje na podstatnou okolnost problému Marie Špačková.

Petiční výbor za R43 proto vyzývá zastupitele Jihomoravského kraje, aby otázce správného trasování potřebné komunikace R43 věnovali plnou pozornost a aby byly učiněny všechny kroky k zajištění správného postupu v přípravě Zásad územního rozvoje. Podle nich je nešťastné, že kraj doposud ignoruje optimalizované trasování R43 z roku 2009, přestože je to základna pro dosažení konsensu v kraji umožňující urychlit výstavbu R43.

Petiční výbor vyjádřil současně zklamání, že v červnu avizovaná jednání kraje s občany o územním plánování kraj neuskutečnil a naopak předal druhý návrh Zásad územního rozvoje ministerstvům.

„Tím byla ztracena možnost včasné nápravy chybných závěrů v 2. návrhu ZÚR. Jeho vady jsou natolik závažné, že by se ještě nyní měl kraj zamyslet a konzultace s občany a starosty protestujících obcí zahájit, 2. návrh ZÚR upravit a znovu jej projednat s ministerstvy a dotčenými orgány,“ uvádí petiční výbor v tiskové zprávě.

Petiční výbor tak nabízí kraji pomocnou ruku občanů a občanských sdružení k nápravě neudržitelné situace v územním plánování. To, zda tato nabídka pomoci uvést návrh Zásad územního rozvoje do souladu s legislativou bude přijata, závisí teď podle autorů petice i na novém radním Mackovi, který před pár dny převzal resort územního plánování na kraji.

Bývalý člen nejužšího vedení lidovců David Macek pak Deníku Referendum řekl, že v každém případě chce o výstavbě R43 diskutovat se všemi zainteresovanými. „Jelikož mám na starosti resort územního plánování, je pochopitelné, že chci komunikovat se všemi dotčenými občany. Na začátek příštího roku plánujeme diskuse."