Škrty proti furiantskému betonu

Jiří Guth

Úsporný rozpočet SFDI na rok 2011 omezuje výstavbu rychlostní silnice Praha — Karlovy Vary na části, které jsou pro svou dopravní vytíženost potřeba. Místní furianti chtěli dálnici „ode zdi ke zdi". Studie Jiřího Gutha na příkladu za všechny ukazuje, kde škrty mohou i prospět.

Stavba rychlostní silnice v trase Praha — Karlovy Vary — Cheb — státní hranice byla schválena usnesením vlády ČSSR č. 286 ze dne 10. dubna 1963 „o koncepci dlouhodobého rozvoje silniční sítě a místních komunikací“. Na zahájení výstavby silnice R6 došlo až v osmdesátých letech minulého století. Začala krátkým úsekem ve Středočeském kraji mezi Kamennými Žehrovicemi a Novým Strašecím.

Intenzita dopravy na čtyři pruhy? Přes dvanáct tisíc aut za den

Po roce 1989 byla hlavní pozornost zaměřena jednak na dokončení úseku Praha — Kamenné Žehrovice, jednak na spojení Karlových Varů s Chebem. Důvod byl jednoduchý, totiž dopravní. Právě v těchto úsecích byla, je a v příštích několika letech jistě bude největší intenzita dopravy. V roce 2005 na úrovni Kladna projíždělo třináct tisíc aut za čtyřiadvacet hodin, a u Chebu dokonce asi sedmnáct tisíc. Postupně byla odvedena tranzitní doprava z obcí Velká Dobrá, Doksy, Pavlov, Jeneč a Hostivice. V prosinci 2008 tak byla dobudována plnohodnotná výpadovka z Prahy v celkové délce skoro třicet kilometrů. O její potřebnosti nikdo nepochybuje.

V západní části silnice R6 byl od devadesátých let minulého století vybudován postupně obchvat Chebu, nový průtah Karlovými Vary a další úseky mezi oběma městy. „V Karlovarském kraji plní silnice R6 funkci dopravní tepny. Protíná celý kraj od severovýchodu k jihozápadu a  spojuje největší města v kraji, Cheb, Sokolov a Karlovy Vary. Od Karlových Varů jsou ovšem větší dopravní intenzity na silnici I/13, která vede přes celý Ústecký kraj až do Liberce,“ vysvětluje karlovarský ekolog Daniel Kocum.

Zhruba platí, že do intenzity 12 tisíc vozidel za 24 hodin stačí dvoupruhová silnice. Pokud má stoupací a odbočovací pruhy a jiná podobná „vylepšení“, pak je reálná kapacita i přes 15 tisíc vozidel. Na většině trasy mezi Novým Strašecím a K. Vary přitom jezdilo podle sčítání v roce 2005 osm až deset tisíc aut za den.

Při postupné aktualizaci budovatelských plánů došlo — shodou okolností díky ministerstvu životního prostředí a občanským iniciativám — i na toto hledisko. V návrhu rozvoje dopravních sítí z roku 1999 (usnesení vlády ČR č. 741 ze dne 21. července 1999) bylo totiž rozhodnuto postupně vybudovat v úseku Nové Strašecí — Karlovy Vary poloviční, tedy dvoupruhový profil silnice R6. Myšleno v nové trase mimo lidská sídla — a územně chránit místo pro budoucí rozšíření na plný profil v závislosti na růstu intenzity a dopravních potřebách. Od Karlových Varů až na hranici se SRN má být stavěn rovnou čtyřpruh. „Úsek Cheb — státní hranice měl v roce 2005 intenzitu dopravy kolem šesti tisíc vozidel za den,“ upozorňuje dopravní odborník Martin Předota. „Poloviční profil rychlostní silnice tam bohatě dostačuje, a nejsou a hned tak nebudou potřeba žádné stavební úpravy,“ dodává Předota.

Dálnice má statusový přídech

×