I masová média zaměřila v posledních dnech pozornost na skupinu internetových aktivistů a hackerů, která se snaží podporovat WikiLeaks tím, že útočí na internetové prezentace firem, které se k serveru otočily zády a odmítly mu nadále poskytovat své služby. Kdo tito lidé jsou a jaké škody reálně napáchali ale zůstává většinou nevysvětleno. Není tak myslím na škodu provést tematické shrnutí.

Mezi společnosti, které byly v posledních dnech napadeny, patří platební server PayPal, švýcarská banka PostFinance, provozovatelé kreditních karet Visa a MasterCard a stránky úřadu švédského žalobce, který vydal na zakladatele serveru WikiLeaks Juliana Assange evropský zatykač za sexuální delikty, jichž se měl dopustit minulý rok ve Švédsku.

Operace: Odplata, jak nazvala svoji kampaň proti výše zmíněným společnostem nejviditelnější aktivistická skupina Anonymus, měla prozatím pouze velmi omezený efekt. Členové virtuálního sdružení totiž používají k útokům poměrně primitivní nástroj, který zahltí cílový server velkým množstvím dat, a způsobí jeho dočasný výpadek.

Tento typ útoku se nazývá distribuované odmítnutí služby (DDOS) a za pomoci relativně jednoduchého programu Low Orbit Ion Cannon, který skupina používá, se k němu zvládne připojit každý průměrně schopný uživatel.

Nejvíce poškozenou společností byl pravděpodobně Mastercard, jejíž mezinárodní stránky byly ve středu na několik hodin nedostupné. Ostatní cíle hackerů byly paralyzovány po ještě kratší dobu. Když se ve čtvrtek dalším cílem Anonymu stala jedna z největších internetových firem na světě Amazon.com, která zrušila WikiLeaks internetový hosting v USA, její servery se ale s náporem DDOS útoků bez problémů vypořádaly. Hackeři dokonce v prohlášení na sociální síti uznali svoji porážku.

Odborníci se tak většinou shodují, že jediná opravdová škoda, kterou výše uvedené společnosti při útocích utrpěly, je poškození dobrého jména. Podobných útoků se každý den odehrávají tisíce. Skupina Anonymous je v minulosti například využívala v boji proti scientologické církvi, odpůrci íránského režimu je používají k zahlcování stránek vládních úřadů a DDOS útokům od amerických hackerů-patriotů musí čelit i samotné WikiLeaks.

Kdo je Anonymous?

Skupina hackerů a aktivistů operujících na internetu Anonymous je spojena s existencí populárního amerického internetového fóra 4chan.org. Nejde o hackerskou organizaci v pravém slova smyslu, ale spíše o nesourodou skupinu lidí, která se připojuje k operacím proti různým internetovým serverům, které by měly zajistit svobodu slova na internetu.

Na svém blogu Anonymous píše, že jejich hlavní sdělení je absolutně jednoduché — propagovat svobodu slova. „Anonymous prosazuje mírovým způsobem svobodu slova všude a ve všech formách. Svobodu slova pro: internet, žurnalistiku, novináře a občany po celém světě. Nezáleží na tom, co si myslíte nebo co chcete říct, Anonymous podporuje právě vás,“ píše se doslova na blogu skupiny.

Spisovatel a zakladatel organizace Electronic Frontier Foundation, která je tradičním bojovníkem za svobodu slova na internetu, John Perry Barlow ale útoky Anonymous odsoudil.

„Podporuji svobodu slova, ať již kohokoliv, takže se stavím proti DDOS útokům, ať jsou namířeny na kohokoliv,“ řekl doslova agentuře Reuters. „Jsou jedovatým plynem kyberprostoru. Předpokládám ale, že budou pokračovat do té doby, než bude Assange volný a WikiLeaks nebudou pod neustálým tlakem,“ prohlásil Barlow s tím, že aktivity WikiLeaks jinak schvaluje, přestože některé zveřejněné materiály mohou být kontroverzní.

Nová tvář kybernetické války?

Sever Valleywag, který shromažďuje novinky ohledně počítačového průmyslu, uvádí, že i když se zkušení hackeři ke kampaním skupiny někdy přidávají, většině jejích aktivit se vyhýbají, protože opravdu zkušení lidé se snaží vyhýbat mediální pozornosti, kterou na sebe Anonymous strhává.

Většina útoků v minulosti byla vedena takzvanými botnets — sítí zneužitých cizích počítačů, ovládaných počítačovým virem. Podle odborníků byl ale středeční útok naprosto odlišný. Útočníci využívali dobrovolně vlastní počítače a program si stáhli přímo ze stránek Anonymous.

„Celá tato episoda způsobuje efekt sněhové koule,“ prohlásil Noa Bar Josef, odborník na bezpečnostní strategie společnosti Imperva. „Čím více pozornosti se tomu věnuje, tím více lidí se k těmto dobrovolným sítím přidá,“ dodal Josef.

To podporuje i analýza agentury Reuters, která dokonce hovoří o „nové amatérské tváři kybernetické války“. Největším novinkou, kterou Anonymous přináší, je tak něco jako lidové internetové povstání, kde se k útokům přidávají tisíce každodenních uživatelů internetu.

Holandská policie mezitím zatkla prvního člena skupiny, teprve šestnáctiletého mladíka, který se na útocích podílel. „Pravděpodobně je součástí větší skupiny hackerů, kteří jsou vyšetřováni," uvedl žalobce v Haagu a dodal, že mladíka čeká v pátek soud v Rotterdamu.

Nevyžádaná pomoc

Podle zástupců WikiLeaks navíc Anonymous útočí ze své vlastní iniciativy, ne na popud serveru. Útočný program si na stránkách skupiny stáhlo již více než šest tisíc lidí. Aktivně se jich na útocích podílí podle odhadů přibližně patnáct set. Světová média nazývají tuto novou vlnu uživatelů bojujících za svobodný internet hacktivisty.

„Tohle je nejspíše největší útok svého druhu vůbec,“ prohlásil Derek Manky, odborník na internetovou bezpečnost americké společnosti Fortinet. „Není to jen jedno specifické publikum, které se snaží útočit. Je to spíše globální publikum — globální skupina — a tyto cíle, které se jim podařilo skolit, nejsou malé,“ dodal.

V podobné situaci se pravděpodobně ocitly i ruské úřady, které z internetových útoků na bankovní systémy v Estonsku v roce 2007 a na Gruzii během invaze v roce 2008 také obviňovaly skupiny nezávislých „patriotických hackerů“.

„Myslím si, že je to zajímavý vývoj, který bychom mohli nazvat syndrom Thomase Becketa — hackeři se rozhodují co dělat tak, aby prospěli své vlastní zemi bez toho, aby k tomu byli vyzváni nějakou vyšší autoritou,“ prohlásil Nikolas Gvosdev, profesor národní bezpečnosti na americké námořní akademii.

Becket byl ve dvanáctém století anglickým arcibiskupem, který byl zavražděn skupinou rytířů poté, co se doslechli, že král si na zástupce církve stěžuje. Nikdy k tomuto činu ale nebyli oficiálně vyzváni.

Reakce se stále různí

Zatímco reakce na útoky Anonymous jsou většinou odmítavé, svět se prozatím neshodl na tom, jak reagovat na samotnou činnost WikiLeaks. Četní američtí politikové zakladatele serveru Assange obviňují ze špionáže a zrady a někteří, jako bývalá guvernérka Aljašky a populární představitelka americké pravice Sarah Palinová, by ho nejraději viděli přímo na popravišti.

Jiný ze vlivných představitelů americké konzervativní pravice Jack Hunter ale označuje takový přístup za pokrytecký. „Odkdy zastávají konzervativci názor, že vláda má právo utajovat co chce a že odhalování vládních zločinů se rovná velezradě?“ pokládá Hunter řečnickou otázku v jednom z tematických interview, na kterou vzápětí odpovídá: „Zradou je přece to, když vládní úředníci pracují pro ideologické, nadnárodní nebo podnikatelské zájmy proti zájmům vlastní země.“

Ruský premiér Vladimir Putin ve čtvrtek kritizoval zatčení Juliana Assange v Londýně a obratem jej využil pro obhajobu vlastní politické pozice: Washington podle něj nemá žádné právo kritizovat Rusko za nedostatečnou demokracii. „Pokud máme úplnou demokracii, proč by měl být pan Assange schovaný ve vězení?“ ptal se Putin na návštěvě Francie.

Za zakladatele WikiLeaks se tento týden postavil také končící brazilský prezident „Lula“ da Silva. Jeden z rakouských poslanců za Zelené dokonce navrhl, aby naši sousedé poskytli Assangeovi azyl. Ne všichni jsou ale tak vstřícní. Většina politiků zveřejnění depeší odsoudila a například Francie chtěla zabránit tomu, aby server působil z jejího území.

Další informace:

PA 'Hacktivists' Warn Over More Action

AFP Amazon weathers attack by pro-WikiLeaks hackers

Reuters WikiLeaks battle: a new amateur face of cyber war?

The Christian Science Monitor 'Anonymous': How dangerous is hacker network defending WikiLeaks?

Valleywag The Top Three Myths About Anonymous