„Neuplyne týden, aby se občané nedovídali o aférách a hospodářských skandálech. Kdyby se takto chovaly politické elity, zlomilo by jim to vaz a byly by donuceny k rezignaci. V České televizi se nic neděje, instituce se sedmimiliardovým rozpočtem se zcela vymkla veřejné kontrole,“ píše na sto padesát umělců v dopise, v němž důrazně varují před katastrofální situací v České televizi.

Autoři upozorňují na tristní stav programu, ekonomické podvody a nárůst počtu naprosto nekvalifikovaných lidí v managementu ČT. Velký díl viny na současné situaci mají politici, měli by se proto jako první pokusit zjednat nápravu.

Mezi signatáři dopisu jsou například spisovatelé Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký či Jiří Stránský, režiséři Juraj Herz, František Fenič, Helena Třeštíková či Olga Sommerová, předseda PEN klubu Jiří Dědeček, fotograf Jindřich Štreit, herec Zdeněk Svěrák či hudebník Vladimír Merta.

Zásadní je především změna Rady České televize, která volí ředitele ČT a má plnit kontrolní funkci. Podle autorů dopisu však ve své roli zásadním způsobem selhává, což je dáno především tím, že její členy dosazují politické strany.

„Působení tzv. mediálních expertů uvnitř politických stran se ukázalo jako zhoubné. Stávající způsob volby do mediálních rad, jako kontrolních orgánů veřejnosti, považujeme za průhlednou formu korupce. Za protislužbu, která vyvolává další protislužbu,“ neberou si servítky autoři, podle nichž by se volby do Rady měly odehrávat podle tzv. německého modelu.

Jako příklad nefunkčnosti Rady uvádí nedávný pokus vyvést výběr televizních poplatků podnikatelské skupině. „Kdyby na tuto situaci, stejně jako na podvody s veřejnými zakázkami, neupozornily odbory a posléze média, Rada České televize by vůbec nereagovala. Kontrolní funkci Rady v posledních letech suplují televizní odbory,“ upozorňují signatáři.

Česká televize obecně kritiku odmítá. Ředitel Jiří Janeček opakovaně zdůrazňuje, že ČT hospodaří s vyrovnaným rozpočtem, což v minulosti nebylo běžné. „Česká televize má své problémy, to nikdo nezastírá. Rozhodně se ale nenachází v katastrofálním stavu, její program není tristní (je složený mimo jiné i z tvorby těch, kteří ho v otevřeném dopisu odsuzují) a šokující množství skandálů je hodně subjektivní interpretací veřejných debat o různých aspektech činnosti ČT," napsal mluvčí Ladislav Šticha.

Podle signatářů však nemůže být u veřejnoprávní televize jediným kritériem finanční stabilita. „Považujeme za nemorální, když občané všech sociálních kategorií, včetně těch nejslabších, přispívají na to, aby člověk odpovědný za tento stav, ředitel ČT, měl vyšší plat než prezident republiky a byl pravidelně odměňován zvláštními, až třičtvrtěmilionovými odměnami jen za to, že dodržuje triviální podmínku své funkce — roční rozpočet instituce. V ČT není finanční krize. Je tam krize morální a profesionální,“ zdůrazňují signatáři.

Podle Štichy je však jejich akce kontraproduktivní, protože se může stát záminkou ke skutečnému zpolitizování a případně přímo zrušení veřejnoprávní televize. To autoři přímo v dopisu odmítli. „Veřejnoprávní média by se rušit neměla, měla by se transformovat,“ uvedli v dopise explicitně.

Podle jejich názoru jsou to právě letité problémy ČT, které vedou k nižšímu zájmu veřejnosti, apatii a přesvědčení o nereformovatelnosti tohoto média. Právě taková situace může být záminkou pro zprivatizování veřejnoprávní instituce.