Mužena
Markéta HrbkováAutorka reaguje na texty Michaela Hausera a Adama Borziče o ženském a mužském principu a vyjadřuje se k otázce, zda kapitalismus skutečně sdílí s postmodernismem tekutost, či zda se tato vkrádá do základních premis kapitalismu až v jeho pokleslé, rozpadající se podobě.
Nezbývá mi než do tekuté diskuse přilít ještě trochu, rozvířit hladinu dalším přítokem. Michael Hauser ve svém textu vychází z biblického obrazu rozdělení či stvoření muže a ženy jako z původní půdy, z níž naše možná přirozené, možná nikoliv, rozhodně navyklé dělení rolí vychází. Obraz mužského a ženského světa, vlastností jim připisovaných a často z nich vycházejících společenských rolí však zdaleka nejsou jen židovsko-křesťanským dědictvím. Zajímavým způsobem tuto problematiku pojednávají východní filosofie či evropská tradice hermetismu, která sice zůstávala dlouhá léta ve skrytosti, ale přesto na dění v Evropě měla značný vliv, který se od 2. světové války nejdříve podnětem hlubinné psychologie a v návaznosti na to hnutí New Age neustále zvyšuje.
Určitě stojí za to se poohlédnout, jak tuto problematiku řeší filosofické koncepty, které ač s nimi pracují jinak než je tomu v tradici naší, věnují vlastnostem a tendencím jednotlivých pohlaví či mužským a ženským silám možná více pozornosti než my.
Ženy: 12
Ostatní: 3
(ale rozhodně nešlo o náhodné respondenty)
http://en.wikipedia.org/wiki/Viscosity
VS
http://en.wikipedia.org/wiki/Accounting_liquidity
Tož asi tak. Ale vážně díky za výborné téma na navázání rozhovoru na večírku.