Zástupci obcí a veřejnosti z lokalit, kterým hrozí stavba hlubinného úložiště radioaktivních odpadů, požadují zásadní změnu postupu státu. Chtějí, aby byl respektován jejich názor a stali se pro státní orgány skutečnými partnery. Jádrem sporu není konkrétní lokalizace, kterou by odmítali jen místní obyvatelé nebo i samospráva. Takový postoj — vybudujte to kdekoliv, jenom ne na mém dvorku — se označuje anglickou zkratkou NIMBY (Not in my backyard). České obce ale chtějí něco jiného, totiž systémové řešení. Jistotu, že stát bude brát zřetel na jejich názory a že se nebude snažit je převálcovat.

Odpovědným ministerstvům, Parlamentu a Správě úložišť radioaktivních odpadů byla v pondělí 22. listopadu 2010 odevzdána „Petice za změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů“ s více než čtyřmi tisíci podpisy.

Edvard Sequens ze sdružení Calla připomněl pro Deník Referendum: „Signatáři Petice za změnu procesu vyhledávání hlubinného úložiště radioaktivních odpadů také žádají odpovědné orgány, aby nezvyšovaly množství vyhořelého jaderného paliva z reaktorů. Plány na výstavbu nových jaderných bloků jsou bez existence úložiště či jiného proveditelného řešení vysoce nezodpovědné.“

Svůj postoj k současné podobě procesu již daly dotčené obce a místní iniciativy najevo pomocí petic, demonstrací a místních referend. Od roku 2004 proběhlo 27 místních referend s průměrnou účastí 73 %, jejich výsledkem je jednoznačné odmítnutí úložiště místními občany. V roce 2009 se na společném setkání starostů ze všech lokalit dohodla společná tzv. Božejovická výzva adresovaná politickým představitelům, požadující změnu procesu.

Ekologické organizace zadaly právní analýzu, jejímž úkolem je připravit návrhy na změnu současné legislativy. Analýza zpracovaná Ekologickým právním servisem navrhuje dva způsoby, kterými lze odblokovat konflikt mezi obcemi a úřady. Prvním řešením je zapojení obcí přes příští projednávání Politiky územního rozvoje ČR. Výhodou tohoto řešení je, že by odpadla nutnost novelizovat další ustanovení stavebního zákona. Druhé řešení pracuje s vložením práva veta do atomového zákona. To by zabránilo Státnímu úřadu pro jadernou bezpečnost vydat povolení k umístění úložiště bez souhlasu dotčených obcí. Právo veta dotčené obce v atomovém zákoně by navíc vyžadovalo jen minimální změny právních předpisů.