ParlamentníListy.cz udělaly anketu mezi poslanci KSČM. Ptaly se, co dělali 17. listopadu 1989 a jak zpětně hodnotí změnu politického režimu.

Většina komunistů se na polistopadové změny dívá spíše negativně. Uznávají, že změna a reforma zkostnatělého komunistického systému byla nutná, ale polistopadový vývoj nenaplnil jejich naděje.

Změna k horšímu

Předseda KSČM Vojtěch Filip byl podle svých slov 17. listopadu 1989 dlouho v práci ve státním podniku Sfinx, kde se intenzivně pracovalo na rozšíření produkce.

Změna byla podle Filipa potřeba, ale polistopadová změna je podle něho změnou k horšímu, protože prý znamenala pokles životní úrovně u mnoha lidí, dezintegraci společnosti, pokles bezpečnosti. „Nikdo nezpochybňuje nutnost demokratizace systému, ale celkově bohužel mínusy převažují," postěžoval si Filip.

Lidem se žije hůře než před Listopadem

Místopředseda ÚV KSČM Stanislav Grospič prožíval 17. listopad 1989 jako běžný den. „Byl to pro mě normální všední den. Byl jsem v zaměstnání. K informacím o přelomových událostech jsem se dostal prostřednictvím sdělovacích prostředků," prozradil poslanec komunistické strany.

Ten je k polistopadovým změnám ještě kritičtější než Filip. Události viděl skepticky a polistopadový vývoj lze podle něho charakterizovat jako období proklamovaných slibů, které se nenaplnily. Společnost se podle něho posunula výrazně směrem k horšímu, ať už se to týká demokracie, morálky, bezpečnosti a ekonomických jistot.

„Předlistopadové období si neidealizuji, ale v současné době se lidem žije mnohem hůře," dodal Grospič.

Kapitalismus i socialismus mají svá pro i proti

Poslankyně Kateřina Konečná vzhledem ke svému věku (bylo jí osm) nemá žádné vzpomínky na 17. listopad 1989. Redakci řekla, že oba systémy, kapitalismus a socialismus, mají svá pozitiva i negativa. Socialismus podle ní byl příliš centralistický, omezoval svobodu cestovat a svobodu názoru, po dvaceti letech kapitalismu se zase podle ní dostala půlka republiky levně do rukou zahraničního kapitálu.

„Nelze to pojmout jednostranně. Tamto bylo lepší v tom režimu a to zase v onom. Na to jsem prožila málo let v tom prvním systému, abych to mohla zasvěceně hodnotit," dodala Konečná.

Listopad jako promarněná šance

Poslanec Jiří Dolejš si vzpomíná, že sedmnáctého byl pátek. Ten den byl v práci v Prognostickém ústavu. Před tím se již zúčastnil demonstrace 28. října a akce ke dni lidských práv, ale akci 17. listopadu nepřikládal význam, protože ji pořádal městský výbor SSM.

„Muselo k tomu dojít. Mnozí z nás se připravovali na to, že dojde k významným změnám. Snažili jsme se vést dialog s opozicí," řekl Dolejš. Předlistopadový systém byl podle něho nehybný a nereformovatelný. „Představu změny jsme měli, ale jinou než ti, co byli nakonec úspěšní. Listopad 1989 byl pro mě promarněnou šancí," dodal Dolejš, který nicméně uvítal demokratizaci společnosti.

Ve svém článku na Parlamentních listech Dolejší dále říká, „že dnešní státní svátek není jen příležitostí ke kladení věnců a květin, ale že do ulic znovu vyrazili znepokojení studenti, ukazuje, co si část společnosti o vyžití šance k lepší budoucnosti myslí.“

Poslanec Miroslav Grebeníček a bývalý předseda KSČM se nechtěl vyjadřovat. „Vše, co jsem k tématu chtěl sdělit, jsem napsal ve své knize Hradba vzdoru," řekl lakonicky Grebeníček.

Politická pluralita je kladem

Europoslanec Miloslav Randorf byl v onen den v průvodu na Albertově, patřil ale k těm, kteří byli vytlačeni z průvodu před tím, než se dostali na Národní třídu, a na akci nebyl během zásahu bezpečnostních složek.

„Lidé od změn očekávali něco jiného. Každý věděl, že ke změně směrem k občanské společnosti dojde a věděli to i lidé v KSČ. K nepochybným kladům polistopadového vývoje patří politická, ekonomická i kulturní pluralita a občanská společnost," řekl redakci Ransdorf.

K negativům podle Ransdorfa patří špatně zvládnutá ekonomická transformace, která má rukopis Václava Klause a která podle něho vedla k devastaci například strojírenského průmyslu. „Variant polistopadového vývoje bylo více a nemůžeme tvrdit, že opozice na tom nemá žádnou vinu. Měli jsme být důslednější a tvrdší opozicí," dodal Ransdorf.

Jiří Dolejší je toho názoru, že „alternativa vůči polistopadové transformaci, tedy něco jako transformace této transformace, je věcí, která znovu nabývá na významu. Nová generace nežije ani zakyslou revanší tehdejších poražených, ani heroickým patosem tehdejších vítězů, musí žít praktickou přítomností a otevřenou budoucností, myslí si Dolejší a dodává, že „budoucnost bude mít ten, kdo uchopí nejlépe šance, které Listopad představoval, kterou ale v mnoha ohledech nenaplnil.“