Způsob, jakým někteří novináři, kteří se rádi označují jako pravicoví, zacházejí s představou o svobodě, je velmi podivný. Demonstrující, kterým se nelíbí vládní škrtreforma, jsou pro ně jakýmsi davem, který nepochopil, že provést reformy je naprosto nezbytné, a to právě tím způsobem, kterým to dělá současná vláda.

Koaliční politici sice vyjadřují vstřícnost, jsou ochotni s odboráři jednat, ovšem jen za předem vyslovené podmínky, že měnit se nebude nic podstatného, pokud vůbec něco. Levicoví politici se za požadavky odborů pochopitelně postavili, právě tak novináři, kteří o sobě rádi hovoří jako o levicových, navlékli boxerské rukavice a mydlí pravičáky po jejich dubových hlavách.

Jak vidno, naše politická scéna je navenek rozdělena na dvě souměrné části. Každá z nich bojuje neochvějně na své straně ideologické barikády. A obě to evidentně uspokojuje. Zatímco hodnotově vyprázdněná „pravice“, která nemá sama za sebe co nabídnout, může napravovat „chyby levice“ a škrtáním naplňovat svou historickou roli šetřit i tam, kde jde o zdraví a o život, hodnotově vyprázdněná levice, která sama za sebe nemá co nabídnout, má konečně proč protestovat, kteréžto počínání má vepsáno v osudu od počátku svého vzniku.

A jako v každé béčkové komedii i zde je levnými vtípky špatně zastírán skutečný stav věcí. A sice, že hra na demokracii, na koalici a opozici, na škrtreformisty a škrtprotestanty, kterou předvádějí zprava i zleva, se dává, aby co nejlépe odvedla pozornost od skutečných problémů, především od toho, že čím dál více lidí se osamoceně potácí na pokraji společnosti.

Tedy ne že by to někdy v lidské historii bylo jinak, ale dnes mají aktéři tohoto kusu účinnější zbraň než jejich předchůdci - mají k dispozici média, takže mohou zpracovávat své cílové skupiny k obrazu svému mnohem úderněji, než to bylo možné dříve. I nějací ti odborníci, profesoři, docenti, doktoři, sociologové, politologové, filosofové či jiní údajní vědci, kteří v ideologické propagandě zdatně pomáhají, se najdou na obou stranách. A to ještě není řeč o hvězdách šoubyznysu. Utvářet virtuální realitu je čím dál tím náročnější, nejen finančně, postupně se vyčerpávají i metody boje.