Americký prezident Barack Obama je proti prodloužení daňových úlev pro bohaté, které zavedla předchozí administrativa George Bushe. Zároveň je ale chce natrvalo prodloužit střední třídě. Prezident to ve čtvrtek řekl v Clevelandu ve státě Ohio. Bushovy daňové úlevy vyprší na konci letošního roku. Republikáni požadují, aby se prodloužily i bohatým. Pokud se s demokraty nedohodnou, vzrostou od ledna daně všem Američanům.

Otázka daní a souvisejícího vysokého rozpočtového deficitu je spolu s vysokou nezaměstnaností jedním z hlavních témat nadcházejících listopadových voleb do Kongresu, ve kterých by v něm demokraté mohli ztratit většinu.

Obamův projev v Clevelandu je dosud nejsilnějším vstupem prezidenta do předvolební kampaně. Místo pro něj si Obama nevybral náhodou, právě zde totiž na konci srpna přednesl svůj ekonomický program šéf republikánské menšiny ve Sněmovně reprezentantů John Boehner. Obamu tehdy mimo jiné vyzval, ať nezvyšuje daně, připraví úspory a propustí svůj ekonomický tým.

Obama v dnešním projevu Boehnera jmenovitě kritizoval s tím, že právě republikáni a jejich neúspěšná ekonomická politika přivedly zemi do špatného stavu, ve kterém se nyní nachází. Prezident se přímo obrátil na střední třídu, jejíž hlasy ve volbách do Kongresu rozhodnou. Poukázal mimo jiné na to, že pracovních příležitostí v letech 2000 až 2008 přibývalo méně než během jakékoliv jiné expanze hospodářství po druhé světové válce a že z růstu těžili jen bohatí, zatímco střední třída stagnovala.

„Vrátíme se k neúspěšným krokům, které zahnaly naše hospodářství do škarpy, anebo se pohneme dopředu díky krokům, které nás z ní pomalu vytahují. Spokojíme se s pomalým úpadkem, anebo dosáhneme Ameriky s rostoucí ekonomikou a prosperující střední třídou?“ řekl dnes Obama.

Prodloužení daňových úlev pro bohaté, tedy pro asi sto tisíc Američanů s ročním příjmem nad 250 tisíc dolarů (přibližně pět milionů korun), by podle prezidenta přišlo během příštích deseti let na 700 miliard dolarů. Obama tvrdí, že by to bylo na úkor střední třídy, která by v takovém případě byla „daňovým rukojmím“.

Republikáni ale namítají, že zvyšovat daně v okamžiku, kdy je ekonomika na kolenou, je nesmysl. Zrušení daňových úlev pro bohaté podle nich poskytne hlavně majitele malých a středně velkých firem, kteří tak nebudou moci vytvářet pracovní místa. Boehner Obamovu cestu do Clevelandu a snahu o souboj s ním prostřednictvím svého mluvčího označil za „totálně zoufalou“. Prezident a Bílý dům prý zcela ztratili kontakt s realitou.

Obama propagaci svých ekonomických opatření a kritice republikánů zasvětil celý tento týden. Kromě prodloužení daňových úlev jen pro střední třídu prezident navrhuje i další kroky pro rychlejší obnovu hospodářství jen těžce se zotavujícího z hluboké recese a snížení nezaměstnanosti. Jde především o daňové úlevy kolem 200 miliard dolarů pro firmy, které budou investovat ve Spojených státech, a o investice do dopravní infrastruktury ve výši padesát miliard dolarů.

Podle aktuálního průzkumu pro deník The Washington Post a televizní stanici ABC News mu ale věří stále méně Američanů. S jeho politikou nyní nesouhlasí dvaapadesát procent obyvatel Spojených států. Zhruba třetina respondentů si myslí, že Obamovy ekonomické plány hospodářskou situaci zhoršují, třicet procent si myslí, že ji zlepšují a šestatřicet procent má za to, že na ni nemají skutečný vliv.

Míra nezaměstnanosti ve Spojených státech, jež je hlavním důvodem zvýšené pozornosti věnované Bílým domem ekonomice, v srpnu vzrostla na 9,6 procenta z červencových 9,5 procenta. Bílý dům původně předpokládal, že nezaměstnanost díky loňskému mnohasetmiliardovému balíčku na podporu ekonomiky nepřekročí osm procent. Vysoká nezaměstnanost podle politologů může demokraty připravit o současnou většinu v Kongresu.