Přestože se zotavování americké ekonomiky z krize začíná zpomalovat, ekonomové se vzácně shodují na tom, že stimulační balík amerického prezidenta Baracka Obamy splnil svůj úkol. Dle vládních statistik pomohlo vytvořit 814 miliard dolarů ze státních peněz přibližně tři miliony pracovních míst a zvýšilo výkon americké ekonomiky o čtyři sta miliard dolarů ročně.

To potvrzuje i nedávno publikovaná studie dvou předních amerických ekonomů, kteří píší, že stimulační balík „pomohl odvrátit to, co by se dalo nazvat Velkou hospodářskou krizí číslo dvě“. Přesto s Obamovou ekonomickou politikou nesouhlasí dle výzkumu Gallupova institutu pro USA Today devětapadesát procent Američanů.

„Už jsme vytáhli všechny naše politické karty. Nyní budeme muset pouze doufat, že jsme udělali dost,“ prohlásil Mark Zandi, ekonomický analytik a spoluautor studie.

Ekonomický stimulační balík byl schválen v roce 2009 po kolapsu bankovního ústavu Lehman Brothers, kdy výkon americké ekonomiky každoročně klesal o šest procent a rušilo se na 750 tisíc pracovních míst měsíčně. Přibližně třetina stimulačního balíčku byla ve formě snížení daní, zbylé peníze byly investovány do rozvoje infrastruktury (silnice, zelená energetika) a podpory jednotlivých států.

Podle neokeynesiánských ekonomů jako je držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman měl být stimulační balík rozsáhlejší a neměl obsahovat snižování daní, které sice nepřímo pomůže k obnově pracovních míst, ale až z dlouhodobého hlediska. Kritikové z řad neoliberálů naopak tvrdí, že stimulace ekonomiky byla neúsporná a akorát přidala ke zvyšujícímu se státnímu dluhu.

Počty míst a HDP

I když měl stimulační balík podle Bílého domu udržet nezaměstnanost na osmi procentech, čehož se dosáhnout nepodařilo, podle ekonomů by bez něj byla situace mnohem horší. Nezaměstnanost ve Spojených státech dosáhla vrcholu v říjnu roku 2009, kdy přesáhla desetiprocentní hranici. Nyní se pohybuje kolem 9,5 procent.

Ekonomové Mark Zandi a Alan Blinder spočítali, že bez ekonomického stimulu by se nezaměstnanost pohybovala na jedenácti procentech, a pokud by nebyl přijat ani balík na záchranu velkých amerických bank, dosáhla by 16,5 procent.

Účinnost stimulačních opatření potvrzují také velké analytické společnosti a finanční ústavy jako je Goldman Sachs, JP Morgan Chase a další. Dle jejich odhadů přispěla politika Baracka Obamy 2,1 až 2,7 procenty k hrubému domácímu produktu.

Ne všichni s těmito závěry ale souhlasí. John Taylor, ekonom ze Stanfordské univerzity a poradce bývalého prezidenta George W. Bushe, prohlásil, že stimulační opatření neměla vůbec žádný efekt. Podle Taylora je zotavování americké ekonomiky, které začalo minulý rok, pouze dílem obnovených podnikatelských investic, které se státními investicemi nemají nic společného.

Nedostatek politické vůle

Většina ekonomů se podle deníku USA Today nyní shoduje, že ústup ekonomické krize se zpomaluje a že musí být uděláno víc. K podobným činům jako byl stimulační balík v roce 2009 již ale chybí politická vůle.

„Oživení americké ekonomiky se zdá úplně zastavilo,“ myslí si analytik John Higgins z Capital Economics. Se zpomalováním růstu a postupným vyčerpáváním peněz ze stimulačního balíku se ve Spojených státech množí obavy, že ekonomická krize nabere znovu na síle.

Současná vláda navrhla několik dalších menších opatření, která by měla americké ekonomice pomoci k úplnému zotavení, jako je například plán na podporu menších podnikatelů. Ten je nyní ale pozastavený v Kongresu a čeká na schválení.

Vzhledem k nedostatku politické vůle zákonodárců je tak podle USA Today jediným možným řešením zásah americké centrální banky (FED), jejíž předseda Ben Bernanke naznačil podporu rozšíření vládních snah o oživení americké ekonomiky.

Další informace:

USA Today Economists Agree: Stimulus Created Nearly 3 Million Jobs

The New York Times Obama Weighs Smaller Measures on the Economy

AFP Fed ready to intervene as US economic recovery weakens