Přestože se zotavování americké ekonomiky z krize začíná zpomalovat, ekonomové se vzácně shodují na tom, že stimulační balík amerického prezidenta Baracka Obamy splnil svůj úkol. Dle vládních statistik pomohlo vytvořit 814 miliard dolarů ze státních peněz přibližně tři miliony pracovních míst a zvýšilo výkon americké ekonomiky o čtyři sta miliard dolarů ročně.

To potvrzuje i nedávno publikovaná studie dvou předních amerických ekonomů, kteří píší, že stimulační balík „pomohl odvrátit to, co by se dalo nazvat Velkou hospodářskou krizí číslo dvě“. Přesto s Obamovou ekonomickou politikou nesouhlasí dle výzkumu Gallupova institutu pro USA Today devětapadesát procent Američanů.

„Už jsme vytáhli všechny naše politické karty. Nyní budeme muset pouze doufat, že jsme udělali dost,“ prohlásil Mark Zandi, ekonomický analytik a spoluautor studie.

Ekonomický stimulační balík byl schválen v roce 2009 po kolapsu bankovního ústavu Lehman Brothers, kdy výkon americké ekonomiky každoročně klesal o šest procent a rušilo se na 750 tisíc pracovních míst měsíčně. Přibližně třetina stimulačního balíčku byla ve formě snížení daní, zbylé peníze byly investovány do rozvoje infrastruktury (silnice, zelená energetika) a podpory jednotlivých států.

Podle neokeynesiánských ekonomů jako je držitel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman měl být stimulační balík rozsáhlejší a neměl obsahovat snižování daní, které sice nepřímo pomůže k obnově pracovních míst, ale až z dlouhodobého hlediska. Kritikové z řad neoliberálů naopak tvrdí, že stimulace ekonomiky byla neúsporná a akorát přidala ke zvyšujícímu se státnímu dluhu.