Seriál hledání ředitele Ústavu pro studium totalit dnes přidá další díl
Patrik EichlerRada Ústavu pro studium totalitních režimů dnes rozhoduje o novém řediteli kontroverzní instituce. Z jakých vybírá možností?
Nový ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů by se měl své funkce ujmout v neděli 15. srpna. Rada ÚSTR jej z devíti kandidátů, kteří prošli do druhého kola výběrového řízení, volí dnes. Kdo se přihlásil? A musí i pod novým vedením ÚSTR věnovat svou hlavní pozornost bádání „o zločinech KSČ“?
Rada Ústavu pro studium totalitních režimů letos vybírá nového ředitele již potřetí. Nejprve byl v polovině února na základě dlouho připravovaného výběrového řízení zvolen brněnský historik Jiří Pernes. Proti němu se postavila část členů Rady i zaměstnanců Ústavu. Ti prosazovali, aby ve funkci setrval zakládající ředitel ÚSTR Pavel Žáček.
Část zaměstnanců pak proti novému řediteli rozpoutala cílenou kampaň. Pernes byl obviňován z nedostatečné znalosti angličtiny, studia VUML, obhajoby vlády KSČ v některých textech z osmdesátých let, nedovoleného doplňování materiálů k přihlášce během výběrového řízení a opakovaně i z plagiátorství. Kvůli tomu byl nakonec Radou 12. května odvolán.
Na jeho místo dočasně nastoupil mladý historik a zaměstnanec ÚSTR Zdeněk Hazdra. Zajímavostí je, že ani Pernesovi, ani Hazdrovi nepodepsala jmenovací dekret předsedkyně Rady ÚSTR a zároveň předsedkyně Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová. Ta vždy setrvala na stanovisku, že by ředitelem ÚSTR měl být Pavel Žáček.
Čtrnáct dní po odvolání Jiřího Pernese bylo vyhlášeno nové výběrové řízení s tím, že přihlášky bylo možné odevzdávat do 12. července. Měsíc měli členové Rady na to, aby dodané materiály prostudovali a dnes nebo nejpozději zítra má Rada na základě rozhovorů s uchazeči nového ředitele vybrat. Jak je uvedeno v podmínkách výběrového řízení, měl by se nový ředitel své funkce ujmout v neděli 15. srpna.
Zejména poslední datum je zde uvedeno záměrně — instituce, která by chtěla být institucí prestižní, vypsala výběrové řízení, kde měli kandidáti na předložení svých koncepcí jeden a půl měsíce a kde by se měl vítěz své funkce ujmout dva dny po konkurzu. Takovýmto způsobem hledání nového ředitele ale Rada ÚSTR především riskovala, že se zesměšní.
Asi jen málokterý ze skutečně významných historiků je během půldruhého měsíce schopen rozvážit, zda chce pět let vést český vědecký ústav se sto třiceti zaměstnanci a zodpovědností za rozpočet kolem sto šedesáti milionů korun. Rozhodně ale nikdo z nich není schopen změnit zaměstnání během dvou víkendových dnů. I kvůli tomu se zdá, že konkurz je otevřen především zaměstnancům ÚSTR a jemu podřízeného Archivu bezpečnostních složek.
Základní otázkou není ředitelská koncepce ústavu, nýbrž sama jeho existence, Tak, jak je koncipován zákonem, je absurditou. Instituce, která má zkoumat totalitní režimy, je principy své existence projevem totalitní mentality, pokud už chceme přistoupit na toto banální škatulkování metod a ideologií. Zákon č. 181/2007 Sb. v § 4 o ústavu říká, že "zkoumá a nestranně hodnotí dobu nesvobody a období komunistické totalitní moci, zkoumá antidemokratickou a zločinnou činnost orgánů státu, zejména jeho bezpečnostních složek, a zločinnou činnost Komunistické strany Československa, jakož i dalších organizací založených na její ideologii."
V demokratických podmínkách platí presumpce neviny. Zločin teprve musí být dokázán. Naše vzpomínky a pocity z minulého režimu nemohou být východiskem. Musí být konfrontovány s fakty. Zde však už je před prvním badatelským krokem ústavu, dříve, než vznikl a přijal prvního zaměstnance, rozhodnuto. Ústav má mít vědecký charakter, jenže věda vyžaduje skutečnou nestrannost a předem vylučuje ideologická klišé. Historici v ústavu mají zjišťovat fakta a tam o kvalifikaci aspoň některých z nich nemusíme pochybovat. O zařazení a hodnocení zjištěných fakt je však předem rozhodnuto. Zákon explicite stanovuje pro ústav závazná ideologická východiska. Ústav je podle § 3 navíc ještě organizační složkou státu (jako parlament, vláda, soudy, armáda nebo policie). O složení rady ústavu, která pak rozhoduje o personáliích a koncepci ústavu, se rozhoduje čistě politicky. Jedním z kriterií pro volitelnost do rady je vedle předpokládané bezúhonnosti i "spolehlivost." Ústav pracuje na politickou objednávku, musí se, chtě-nechtě pohybovat v silokřivkách vlády a opozice.
Věda na politickou objednávku je absurditou, i kdyby ředitelem ústavu byl génius a světec. Mělo by to být jasné přede všemi úvahami o ředitelských koncepcích. .
Možnost, kterou otevřelo právě toto výběrové řízení, ale byla, že se reálně začne diskutovat o možnosti, že by se z ÚSTR stal běžný vědecký ústav. Ta diskuse nezačala a s Danielem Hermanem, soudě dle jeho prvních vyjádření, se prostor pro tuto debatu zase rychle zavře.
Kdyby se ale prosadil koncept ÚSTR jako klasického vědeckého Ústavu, tak by změna zákona o něm dříve či později přišla jaksi automaticky. I Marek Junek, který by ze stávajícího diskursu nějak zvlášť nevybočoval, ve své koncepci navrhoval změnit část ÚSTR na "v.v.i.", tedy vytvořit na bázi ÚSTR cosi ve stejné právní podobě, jakou mají ústavy Akademie věd.
Nejsmutnější zpráva tak nakonec je, že debata nebyla a spíše nebude, a že ředitele byl zobchodován, nikoli zvolen.