Stále více Řeků si kvůli úsporným opatřením vlády hledá práci v zahraničí. Na základě tématické analýzy to zjistila agentura Reuters. Řecké pracovní agentury evidují stále více zájemců o práci v Evropské unii. Situace začíná podle odborníků připomínat řecký exodus v polovině dvacátého století, způsobený chudobou a politickou nestabilitou.

Práci v zahraničí hledají nejčastěji mladí lidé s vysokoškolským vzděláním. Ti, kteří jsou na studiích v zahraničí, se snaží svůj pobyt prodloužit, i když situace na pracovních trzích v mnoha dalších evropských zemích není lepší než v Řecku. Někteří Řekové se tak bojí „odlivu mozků“ z dluhy zmítané země.

Gikas Hardouvelis, hlavní ekonom banky Eurobank ale prohlásil, že odchod Řeků za prací do zahraničí bude mít pouze okrajový dopad a nebude mít výrazný vliv na nezaměstnanost, jenž je s 11,7 procenty nejvyšší za posledních deset let. „Odliv mozků je v Řecku dlouhodobým problémem. Posledních patnáct nebo dvacet let o něm ale nikdo nemluvil, protože ekonomický růst země byl velký,“ uvedl přímo.

V polovině dvacátého století se na milion Řeků, většinou obyvatel chudých zemědělských oblastí, rozhodl hledat lepší život v zahraničí. Občanská válka a sedmileté období pravicové diktatury způsobilo odliv obyvatel do Německa, Spojených států, ale i do České republiky.

Statistiky ohledně mezinárodní mobility Řeků jsou převážně neoficiálního charakteru. Podle údajů portálu EURES jsou Řekové dvanáctí v poptávce po pracovních příležitostech jinde v EU a počet žádostí o práci v zahraničí vzrostl od zavedení úsporných opatření o patnáct až dvacet procent. Podle Eurostatu Řekové nejčastěji odcházejí do Německa, Británie a na Kypr.

Další informace:

Reuters Analysis: As austerity bites, Greeks look abroad again