Slovensko (opět) o krok napřed
Michaela AppeltováSpolečnosti využívající zkušeností a potenciálu obou pohlaví fungují lépe, nespočet průzkumů z politiky či byznysu to potvrzuje. Přesto se v české politice ženy neuplatňují.
Zatímco Slovensko bude mít s největší pravděpodobností první premiérku, jednání na české politické scéně jsou opět záležitostí mužů. I přes masivní podporu voličů/ek květnových volbách, nejsou ženy ani ve vyjednávacích týmech, ani ve vedení poslaneckých klubů těch stran, které už své nové vedení zveřejnily, ODS a TOP 09.
Je to pořád dokola. Člověk už vlastně neví, jak jinak by to měl říct. Politická reprezentace ODS a TOP 09 je prostě nepoučitelná. Nespočet průzkumů z politiky či byznysu potvrzuje, že vedení rovnoměrně namíchané z žen a mužů funguje efektivněji, úsporněji a zajímavěji (pozor! rovnoměrně neznamená striktních 50/50). A ekonomicky výhodněji. Společnosti využívající zkušeností a potenciálu obou pohlaví prostě fungují lépe.
Petr Nečas před volbami tvrdil, že chce ve vedení ODS více žen — kam po volbách zmizely? Všichni členové vyjednávacích týmů (jejich cca 25) jsou muži. Nové devítičlenné vedení poslaneckého klubu má jedinou ženu. Proč strana odsunuje expertizu svých žen? Například Miroslava Němcová se svou dvacetiletou praxí ze sněmovny je velmi kompetentní, navíc sama projevila zájem o oblast kultury. Lenka Kohoutová z Prahy 8 je expertkou na sociální oblast, Jana Černochová má velké zkušenosti z vedení radnice na Praze 2 a ráda by řešila témata korupce či omezení hazardu. Opravdu nemá Petr Nečas z čeho vybírat?
Top 09 je na tom podobně. Ve vyjednávacích týmech je pouze Vlasta Parkanová, pětičlenné vedení poslaneckého klubu Přitom TOP 09 má dokonce 11 poslankyň! Například Annu Putnovou, bývalou členku Ekonomické komise OSN pro podnikání žen a děkanku FP VUT Brno. Nebo Patricii Kotalíkovou, která je posledních pět let primářkou chomutovské nemocnice. A mnohé další. Pravdou je, že Miroslav Kalousek nedávno ve sněmovně prohlásil, že jeho už z „ženského triumvirátu“ Kinder-Kirche-Küche zajímá jen ta kuchyň — takže o politických kompetencích žen si nejspíš myslí svoje.
Copak si opravdu vedení ODS a TOP 09 myslí, že politika pro ženy není? Soudě podle jejich činů — ano. Chceme takové předsedy parlamentních stran? Chceme premiéra, který sice slibuje, ale nakonec sliby neplní?
A pokud ženy do vedení stran nechtějí, což často slýcháme právě od vedení stran, není na čase se začít ptát, co je na politických stranách špatně, že je ženy nechtějí vést? Lídryněmi či kandidátkami byly i top manažerky, evidentně se vedení nebojí a zkušenosti také mají. Tak co tyto strany dělají špatně?
A tak je to i s ženami v české politice. Kdybych se stala vrcholovou političkou, vystavila bych se tak neustálému tlaku. Byl by hodnocen primárně můj vzhled, dále bych v souvislosti se svou osobou často slyšela, že jsem hloupá, hašteřivá a bůhvíjaká... Došlo by možná i na blondýnu.
Moje zkušenost ze strany zelených (datuje z doby před sedmi lety) je při pohledu na český veřejný prostor až neuvěřitelná a dokazuje, že se to dá dělat jinak. Tehdy se širokým konsenzem dospělo k tomu, že budou ve straně kvóty, všichni to považovali za báječný nápad, ale hlavně! nikdo ženy kandidátky nesnižoval na základě jejich pohlaví. O ženách se nikdo nevyjadřoval s despektem na základě jejich ženství, či vlastností připisovaných ženám. Přátelská atmosféra pak udělala své. Ženy kandidovaly rády. Necítily se být jen na ozdobu nebo do počtu.
Takže dokud se budou do žen političek spolustraníci i novináři strefovat s přímým či nepřímým poukazem na jejich pohlaví, neposuneme se dál.
Jestli mne něco zaráží a znepokojuje, tak je to absence žen ve vedení sociální demokracie, která kdysi prosadila dnešní ústavní samozřejmost, totiž rovné volební právo všech občanů bez ohledu na majetek, rasu, etnikum, náboženství, bohatství a také pohlaví. Absence žen na vedoucích postech v této straně, její neochota zvolit místopředsedkyni požadovanou stanovami signalizuje chlapáckou barbarizaci této strany, starý styl, který by měl být po posledním relativním volebním neúspěchu rychle vystřídán alternativou, stylem odpovídajícím sociálně demokratické tradici. Stylem podobným tomu, co Saša Uhlová zakusila před léty u Zelených a co popisuje ve svém diskusním vstupu.
Jestli si to dobře pamatuji resp. uvědomuji, někteří členové SZ se o některých ženách vyjadřují s dosti hlubokým despektem, ale obvykle na základě svého hodnocení jejich individuálních vlastností. O některých mužích ostatně také tak ;-).
Jsou tam i vášnivé, jaksi prvoplánové feministky. Obvykle jim naslouchám s velkým zájmem (a malinkým pobavením).