Šance pro žižkovské nádraží: prohlášení kulturní památkou

ČTK, Anna Voňavková

Ministerstvo kultury začalo posuzovat, zda by se nákladové nádraží Žižkov mohlo stát kulturní památkou. Až do konce řízení se musí vlastník o nemovitost starat tak, jako kdyby již za památku prohlášena byla.

Žižkovské nádraží patří mezi oblasti, které Praha spolu s developery plánuje měnit přestavbami pro jiné než původní účely. Před neúměrnými zásahy může funkcionalistickou budovu zachránit prohlášení za kulturní památku.

Ministerstvo o začátku řízení informovalo vlastníka nádraží České dráhy. Podle zákona musí vlastník i během řízení chránit nemovitost před poškozením a každou, i zamýšlenou změnu jejího vlastnictví, správy nebo užívání musí ministerstvu oznámit.

Ministerstvo proces prohlašování zahájilo na základě podnětu, který podal Národní památkový ústav již v roce 2003. Stejný podnět podaly v květnu Klub za starou Prahu a Výzkumné centrum průmyslového dědictví ČVUT.

Podle některých odborníků na architekturu a památky je nádraží svým provozním řešením zcela jedinečné, představuje největší a nejlépe dochovanou funkcionalistickou průmyslovou budovu v Praze. Říkají, že by nádraží bylo možné nově využívat i bez narušení jeho hmotné podstaty a s jasně čitelným původním provozem.

Pro zachování funkionalistické budovy je také historik architektury, který objekt podrobně zná, Zdeněk Lukeš: „Zbourání by bylo naprosto šíleným rozhodnutím. Lidé si to mnohdy neuvědomují, ale jedná se o mimořádnou architekturu. Samozřejmě by bylo nutné najít pro stavbu nové využití, ale to by neměl být veliký problém."

„Mohla by být ideální pro loftové byty, studia, ateliéry a podobně, využití je rozhodně pestré. Navíc objekt je velmi zachovalý, takže Praha 3 na něj může být hrdá. Pokud zůstane stát, zachována zde bude také důležitá stopa minulosti,“ doplnil pro Pražský deník Lukeš. 

Již několik let se přitom mluví o tom, že na místě nádraží by mohly vyrůst nové byty a kanceláře a prodloužením Olšanské ulice by měl vzniknout jakýsi městský bulvár. Proti radikální přestavbě protestovali nejen památkáři, ale i místní občanská sdružení a další organizace.

Dosud byla na nádraží Žižkov stavební uzávěra, v dubnu městská rada ale schválila výjimku. Na části území se tedy může stavět, a to i bez schválení nového pražského územního plánu. Minulý týden pražští zastupitelé souhlasili s dalším projednáváním změn, které umožní přestavbu nejen žižkovského, ale i Masarykova a smíchovského nádraží. Podle zelených tento souhlas se změnami územního plánu počítá se zbouráním nádražních budov.

Opoziční zastupitelka Zuzana Drhová (SZ) kritizovala to, že u návrhů na přestavbu nádraží chybí přesné stanovení toho, co by v jednotlivých územích mělo být. Podle Drhové tím metropole dává bianko šek na to, jak bude území vypadat. Nelíbí se jí také to, že zastupitelstvo rozhodlo o pořízení změny územního plánu, aniž by předkladatel zohlednil fakt, že ministerstvo zahájilo řízení o prohlášení nádraží za památku.