Pražská ODS chce před volbami zalít město betonem

Vratislav Dostál

Pražští zastupitelé budou zítra schvalovat stovky změn územního plánu. Protestovat se před magistrátem bude celé dopoledne, postupně Arnika, lidovci i zelení. „Symbolicky zalijeme dívku - matku měst Prahu - betonem," uvedla mluvčí Arniky.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy bude zítra od devíti hodin v tzv. vlně 07 schvalovat sto padesát změn územního plánu. Celkem se v různých mimořádných změnách územního plánu jedná o 3 271 hektarů pozemků. Během dopoledne se před magistrátem vystřídá řada demonstrantů.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Podle sdružení Arnika tyto změny povedou k betonování města. Na protest proti návrhům zorganizovala Arnika na zítřek happening a demonstraci s názvem Změna plánu? Beton na Prahu, kterým chce upozornit na další zabetonování Prahy.

Aktivisté chtějí spolu s veřejností apelovat na zastupitele, že schválením projektů poškodí životní prostředí v Praze a zastaví četnou zeleň a zemědělskou půdu. „Symbolicky zalijeme dívku — matku měst Prahu — betonem,“ řekla Deníku Referendum tisková mluvčí Arniky Zora Kasiková.

Podle Zory Kasikové až jedna čtvrtina záměrů, jež mají zastupitelé zítra schvalovat, nahrává spekulantům s pozemky a developerům. „Politikové jdou na ruku developerům a spekulantům a je jim jedno, v čem budou Pražané žít a jak bude město vypadat,“ říká Zora Kasiková. Podle ní se jedná zhruba o devět set hektarů pozemků.

„V desítkách případů se mění orná půda, les nebo další zelené plochy označené v územním plánu jako nezastavitelné ve stavební parcely. Na takových změnách může majitel pozemku vydělat miliony. Nekoncepční výstavba ubírá zeleň, vytváří sídelní kaši, vede k nárůstu automobilové dopravy, hluku a znečištění ovzduší,“ říká Martin Skalský z Arniky.

Jinak řečeno to podle Arniky znamená, že nejméně čtvrtina změn územního plánu má spekulativní charakter. Pokud by tedy majitelé nakoupili po sto korunách za metr čtvereční, po změnách územního plánu se může tržní cena vyšplhat přibližně na padesátinásobek. Spekulanti by pak mohli vydělat i více než sto miliard korun, což je více než polovina schodku státního rozpočtu.

„Tisíce lidí se nedávno vyjádřily k novému územnímu plánu. Teď ale vidíme, že rozhodování o budoucnosti Prahy probíhá jinde,“ tvrdí mluvčí sdružení Arnika Zora Kasiková. „Desítky velkých komerčních projektů se povolují jako mimořádné změny územního plánu a obyvatelé prakticky nemají šanci rozhodnutí ovlivnit,“ doplňuje mluvčí v rozhovoru pro Deník Referendum.

Podle ní v hlavním městě dnes paralelně probíhají čtyři takzvané vlny změn územního plánu. Týkají se 3 555 hektarů pozemků, což tvoří více než sedm procent rozlohy Prahy, a skrývají 313 záměrů, z nichž více než polovina může zhoršit životní prostředí.

Zatímco před patnácti lety šlo především o stavby předměstských nákupních center a kancelářských komplexů, dnes je to nejčastěji bytová výstavba a satelitní městečka v zeleni nebo na orné půdě, uvádí ve svém prohlášení Arnika.

Důkazem účelovosti celého procesu může být podle Arniky velmi sledovaný projekt rozšiřování letiště v Ruzyni. V tzv. druhé vlně celoměstsky významných změn územního plánu je navržena nová letištní dráha, jedna ze změn šesté vlny zase požaduje zřízení nové spojovací komunikace na úkor polí a zeleně.

„Ačkoliv silnice na první pohled nevypadá jako zásadní projekt, hygienik její stavbu podmiňuje vypracováním hlukové studie. To jen dokazuje, že celý projekt rozšiřování letiště by měl být řešen komplexně v rámci nového územního plánu i s ohledem na výši prostředků vynakládaných na zpracování různých studií a podkladů,“ říká k tomu Lukáš Matějka z Arniky.

Dalším z mnoha sporných záměrů je například plán vybudovat na zemědělské půdě v Dolních Chabrech satelitní městečko. Proti se tu postavili místní obyvatelé, a to zejména z obavy, že nová masivní zástavba několika desítek domů bude znamenat neúnosnou dopravní zátěž pro okolí Kobyliské ulice. Tento záměr byl původně zahrnut v šesté vlně a posléze přesunut do té nynější, jejíž projednávání je v pokročilejší fázi.

Vedle rozrůstání Prahy je problémem funkce nových budov. Podle Arniky developeři vydělávají na stavbě bytů, kanceláří nebo nákupních center, avšak nikdo neřeší zřizování škol, zdravotnických či kulturních zařízení nebo služeb.

Obyvatelé nových rezidenčních čtvrtí tudíž jezdí autem za nákupy či zábavou do jiných částí města, a tak se neustále zvyšuje jeho dopravní zátěž. „Je vůbec otázkou, zda infrastruktura Prahy může tak rozsáhlou výstavbu, jaká se plánuje, vydržet. Nehledě k tomu, zda jsou statisíce nových bytů vůbec potřebné“, uvádí Arnika v závěru své zprávy.

Na to, zda pole zůstanou poli, zda kolem Prahy vzniknou lesy nebo další satelitní městečka, by měl odpovědět nový územní plán. „A hlavně, k tak zásadním plánům by se měli mít možnost vyjádřit obyvatelé Prahy, což nyní nemohou,“ uzavírá Zora Kasiková z Arniky.