Vláda schválila novou koncepci rozvojové politiky České republiky. Důraz klade na pět zemí: Afghánistán, Bosnu a Hercegovinu, Etiopii, Moldavsko a Mongolsko. Podle experta Tomáše Tožičky je zařazení Etiopie nerozumná volba.
Rozvojová pomoc České republiky by měla v příštích letech směřovat především do Afghánistánu, Bosny a Hercegoviny, Etiopie, Moldavska a Mongolska. Tuto pětici zemí označuje za prioritní nová koncepce české rozvojové spolupráce, kterou v pondělí schválila vláda. Počet prioritních zemí se tak proti stávajícímu stavu snižuje.
Koncepce také podle informací ČTK stanoví okruh dalších zemí, kde jsou plánovány rozsáhlejší české rozvojové aktivity. Jde o Gruzii, Kambodžu, Kosovo, palestinskou autonomii a Srbsko.
Definováno je také pět priorit, do kterých by měla česká vládní pomoc plynout: životní prostředí; zemědělství; sociální rozvoj včetně vzdělávání, sociálních a zdravotnických služeb; ekonomický rozvoj včetně energetiky; podpora demokracie, lidských práv a společenské transformace.
Jako problematické se jeví rozhodnutí zařadit Etiopii do prioritních zemí. Především ve vztahu k tzv. transformačnímu programu ministerstva zahraničních věcí, který má za úkol vývoz demokracie a podporu politické opozice na Kubě, v Barmě a Bělorusku.
Etiopie totiž patří k zemím, jejichž režim je nesrovnatelně horší než režimy na Kubě či v Bělorusku a blíží se spíše barmské diktatuře. Zemi již několik let ovládá nelegitimní vláda, která již nechala postřílet několik set demonstrantů. Aktivity v této zemi vyvíjí především Člověk v tísni, který však na rozdíl od Kuby s vládou v Etiopii vychází dobře, a to navzdory tomu, že působí i v provinciích, kde vládne extrémní podoba práva šaría a kde bylo v posledních letech ukamenováno několik křesťanů.
České ministerstvo zahraničí nyní organizuje a financuje vlastní provinční rekonstrukční tým (PRT) v afghánské provincii Lógar. Za asi 140 miliard korun bylo dokončeno přes osm desítek projektů.
V roce 2009 dosáhla oficiální rozvojová pomoc České republiky výše 4,12 miliardy korun. Některé rozvojové aktivity organizovala sama na dvoustranném základě, jiné bylo efektivnější podporovat prostřednictvím mezinárodních organizací. Tato částka však znamená pokles proti minulému roku a znamená, že Česká republika nedodržuje své závazky vůči OSN a EU.
V současnosti jsou za prioritní země označovány Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko, Vietnam a Zambie. Tento seznam zemí, kam se má česká pomoc soustředit, byl vládou schválen v roce 2005.
„Měnit tímto způsobem prioritní země je dost nešťastné. Česká republika se jeví jako nespolehlivý spolupracovník, čímž zhoršuje naši pozici na mezinárodním poli,“ uvádí k tomu Tomáš Tožička, který spolupracuje na realizaci rozvojových projektů v Angole, Bangladéši a Zambii.
„Pozitivní je volba témat, především zaměření na lokální elektrifikace. Nejsmutnější na celém rozhodnutí je jasná geopolitická motivace místo pomoci těm skutečně nejchudším zemím. Z těch je tam vlastně jen Etiopie, která je ovšem jednou z nejvíce financovaných zemí v rámci rozvojové spolupráce, a to kvůli podivné roli, kterou etiopská junta hraje v tzv. boji proti terorismu,“ dodává Tožička.