Krach Detroitu: pomník nerovností a nedostatečného městského plánování
Jan VašekPřed deseti lety město Detroit vyhlásilo bankrot. Pád způsobila jednostranná orientace na automobilový průmysl, ale i ignorování sociálních potřeb občanů. Způsoby, jimiž se radnice snaží o nápravu, jsou inspirativní i pro nás.
V červenci roku 2013 obletěla celý svět šokující zpráva. Město Detroit, symbol amerického automobilového průmyslu, vyhlásilo bankrot. Jednalo se dosud o největší americké město, které bylo nuceno k takovému kroku přistoupit. Proč je dobré si toto smutné výročí připomenout? Důvodem jsou příčiny, které bankrot města způsobily. Jde totiž o velice často akcentované problémy nejen Ameriky, ale také mnohých měst a zemí západního civilizačního okruhu, ke kterému se hlásí i česká společnost.
Nediverzifikované hospodářství a rasová diskriminace
Detroit byl synonymem pro místo, kde se vyráběly celosvětově známé vozy značky Ford, Chrysler, Cadillac nebo Chevrolet. Vedle toho byl spojován také s ekonomickou prosperitou a rychlým přírůstkem obyvatel, kteří se do města stěhovali za prací v automobilkách.
Ovšem právě pýcha města, automobilový průmysl, přinesla Detroitu velký pád. Město a celý stát Michigan se příliš orientoval pouze na tento ekonomický sektor. Jednostranné zaměření na výrobu aut pak znamenalo daleko větší citlivost na nestabilitu v automobilovém sektoru. Vše začalo gradovat v padesátých a šedesátých letech. Rasová nesnášenlivost bílých vůči Afroameričanům, kteří se přistěhovali z „jižních“ států, a četné odborové stávky způsobily, že se začaly budovat další automobilové závody, které měly nahradit ty staré v případě, že by se v nich vlivem stávek zastavila výroba.
Tento krok sice na krátký čas snížil nezaměstnanost, ovšem ještě vystupňoval nízkou diverzifikaci michiganské ekonomiky. Později, po zavedení částečně robotizované výroby aut tento problém vyhřezl v podobě masivního nárůstu nezaměstnaných.
Velký problém Detroitu ještě v osmdesátých letech umocnila ekonomická krize spojená s ropnými šoky a globalizace světového hospodářství, která na americký trh dostala nové evropské a asijské vozy.
Důsledkem se stal razantní pokles zisků místních automobilových firem. Kvůli malému počtu pracovních míst se dosud vzkvétající Detroit začal vylidňovat. Populace města se od padesátých let dvacátého století do první dekády století jednadvacátého poklesla na méně než polovinu. To samozřejmě znamenalo velký výpadek ve výběru daní, a tudíž i pokles příjmů v rozpočtu města.
Nedostatečná veřejná infrastruktura
Dalším významným faktorem detroitských problémů je prakticky neexistující veřejná infrastruktura v oblasti dopravy, bydlení či složek rychlé pomoci, jako je záchranný zdravotní systém a podobně.
Kromě autobusové dopravy ve městě funguje i tramvajová doprava. Ta ale obsluhuje pouze hlavní městský bulvár, kde žije movitější elita. Chudá předměstí, která obývají dominantně Afroameričané, jsou tedy de facto bez dopravní obslužnosti a místní se musí spoléhat na osobní automobily, pokud je vlastní.
Všechny tyto problémy vytvořily z velké části města vybydlenou, prázdnou oblast, kde neexistuje veřejná doprava, nesvítí noční osvětlení a nejezdí sanitky. Takovéto „čtvrti duchů“ pochopitelně kvůli údržbě stály městskou kasu velké finance, což dále zvyšovalo dluh, který nakonec dosáhl neuvěřitelných 18,5 miliardy dolarů. Problém chybějící infrastruktury tíží obyvatele města i dnes.
Ven z krize
V roce 2014 byl do funkce starosty zbankrotovaného města zvolen středový demokrat Mike Duggan. Jeho role je pochopitelně velice složitá. Se sloganem Every Neighborhood Has a Future začal proměňovat politiku detroitské radnice. Podařilo se mu to nejdůležitější — obnovit skomírající městské služby.
Navzdory nedostatku financí posílil stavy záchranné služby, což velmi zvýšilo důvěru obyvatel města ve vedení samosprávy. Aby se získaly příjmy do městského rozpočtu, zavedla městská rada kombinaci snížení daňové zátěže pro investiční subjekty malé i velké velikosti a zvýšení daní z nemovitostí, která je vysoce nad americkým průměrem. Takto nově nastavený daňový mix města pomohl zvýšit přímé daňové příjmy i přilákat investice.
Mike Duggan ve své funkci dokázal jednak zmírnit zadlužení města, jednak prosadil řadu zlepšení v oblasti bydlení, sociálních a zdravotních služeb. Občané ocenili jeho aktivní roli v řešení problémů Detroitu tím, že ho již třikrát zvolili starostou. Aktuálním plánem radnice je zvýšení dostupnosti bydlení, které by omezilo další odliv obyvatel.
Celková kondice Detroitu bude poznamenaná bankrotem ještě mnoho let. Již dnes je ale očividné, že díky schopným politikům, kteří provádějí odvážná, a přitom sociálně odpovědná rozhodnutí, lze i takto kolosální problémy postupně řešit.