Stipendia ve výši deset až dvanáct tisíc korun měsíčně pro studenty a několik vědeckých grantů pro akademiky do výše jednoho milionu korun — to nabízí Masarykova univerzita jako projev podpory svým perzekvovaným běloruským kolegům. V reakci na povolební situaci v zemi vydal rektor Martin Bareš dále prohlášení, v němž kritizuje represe Lukašenkova režimu a vyzývá k otevřenému dialogu s opozicí.

„Podporu pro vyhlášení tohoto stipendijního programu jsem obratem získal od děkanů našich fakult, které jsou připraveny uvolnit prostředky ze stipendijních fondů. Věřím, že tímto krokem motivujeme i ostatní univerzity a v duchu Masarykových myšlenek pomůžeme bránit se prací,“ uvedl Bareš. 

Zájemci o studium v Brně mohou již nyní zasílat své žádosti. Výběr uchazečů se má přitom řídit zejména jejich kvalitou. Podpora akademikům je určena pro vynikající vědce ze všech oborů v oblasti přírodních a humanitních věd. 

„Grant poskytuje výzkumníkovi dostatečnou finanční podporu pro další rozvoj excelence jeho výzkumu a vytváří tak jedinečnou kariérní příležitost,“ vysvětlila prorektorka pro vědu Šárka Pospíšilová. Výzva bude otevřena do poloviny září.

Podle mluvčí Masarykovy univerzity Terezy Fojtové se situace stále vyvíjí. „Můžu však potvrdit, že vypíšeme stipendia pro dvacet studenů — na jednu fakultu vycházejí dvě místa. Pokud bude o nějakou fakultu větší zájem, tak budeme flexibilní v posunu míst,“ upřesnila pro Deník Referendum. „U akademiků počet není stanoven, budeme vycházet z jejich zájmu,“ dodala.  

Pomoc perzekvovaným akademiků u nás není neobvyklá

Represe v Bělorusko odsoudila vedení univerzity již minulý týden. „Jsme hluboce znepokojeni děním v Běloruské republice v souvislosti s tamními prezidentskými volbami a s vývojem po těchto volbách. […] V této souvislosti apelujeme na běloruské úřady, aby upustily od násilí a perzekučního postupu vůči protestujícím občanům, kteří vyjadřovali či vyjadřují nesouhlas s nedemokratickým průběhem voleb, s falšováním hlasů a projevují touhu po demokratické změně a po lepší budoucnosti pro svou zemi,“ uvedl rektor ve svém prohlášení.

Podle slov Fojtové se Masarykova univerzita snaží dlouhodobě podporovat studenty a akademiky, kteří ve svých domovských zemích čelí perzekucím. „Srovnatelná situace s Běloruskem se ale hledá těžko. V minulosti jsme nabídli například místo ruskému akademikovi Andreji Borisoviči Zubovovi. Ten ovšem tehdy místo odmítl,“ upřesnila Fojtová. 

Podpora univerzitním zaměstnancům ze strany jejich zahraničních kolegů u nás není neobvyklá. O pomoc české univerzity požádali kupříkladu před třemi lety turečtí akademici — v reakci na pokus o protivládní puč tehdy Erdoganův režim provedl rozsáhlé čistky ve veřejné sféře, včetně té akademické. Jako první odpověděla Univerzita Palackého v Olomouci, která přijala několik tureckých profesorů. 

Nynější situaci v Bělorusku se v minulém týdnu věnovalo také prohlášení České konference rektorů, které napovídá, že napříč českými univerzitami panuje snaha pomoci. „Jako projev solidarity s běloruskými vysokými školami a jejich studenty budeme navrhovat relevantní stipendijní programy pro tamní zájemce o studium v České republice. Konkrétní podoba a rozsah programů budou zveřejněny co nejdříve, v nejbližších týdnech,“ upřesnil předseda sdružení Petr Sklenička. Prozatím se ovšem žádná další univerzita nepřipojila.