Občanští demokraté si na svém sobotním kongresu zvolí nové vedení, které je povede nejen do podzimních krajských a senátních voleb, ale i do příštího sněmovního klání. Oproti předchozím letům bude kongres otevřený všem členům strany, nikoliv jen zvoleným delegátům. Další velké změny však nepřinese. Předseda Petr Fiala nemá protikandidáta. A svou pozici obhájí i první místopředsedkyně Alexandra Udženija, neboť europoslanec Alexander Vondra — navzdory nominaci — oznámil, že se hodlá ucházet jen o post řadového místopředsedy.

Vedle bývalého ministra obrany ve vládě Petra Nečase, který se po osmi letech zřejmě vrátí do stranického vedení, se své pozice pokusí obhájit poslanci Martin Baxa s Martinem Kupkou a předseda senátního klubu občanských demokratů Miloš Vystrčil. Dalšími kandidáty na celkem čtyři místopředsednická místa jsou ekonomický expert strany Jan Skopeček, někdejší předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová, předseda poslaneckého klubu Zbyněk Stanjura a ostravský senátor Zdeněk Nytra.

„Vondra má velkou šanci, že bude zvolen jedním z místopředsedů, což lze číst jako návrat do devadesátých let. Tam jsou občanští demokraté svou mentalitou zamrzlí,“ řekl Deníku Referendum publicista a ředitel New York University Prague Jiří Pehe s tím, že europoslanec může straně pomoci získat pár voličů, kteří utekli například k Trikoloře, ale těžko bude pracovat na jejím otevírání se novým výzvám, respektive mladším skupinám společnosti.

Podle politického komentátora Lukáše Jelínka ovšem Vondra není typickým reprezentantem politiky divokých devadesátých let. „Těží spíše z pověsti disidenta a blízkého spolupracovníka prezidenta Václava Havla,“ upřesnil v rozhovoru pro Deník Referendum. „Svými ultrakonzervativními názory dokáže obsloužit tu část elektorátu, pro kterou je Fiala příliš opatrný. Myslím si, že konzervativní strana si jednoho takhle ostře řezaného místopředsedu může dovolit,“ dodal.

Udržovací kongres

Kromě očekávaného návratu Vondry kongres mnoho dalších vzruchů nepřinese. „Nepředpokládám, že se stane cokoliv mimořádného,“ uvedl Pehe. „Občanští demokraté se smířili s tím, že blížící se volby do Poslanecké sněmovny nevyhrají a do vlády proniknou leda jako slabší koaliční partner. Kdyby měli vyšší ambice, tak hledají jiného, charismatického lídra,“ pokračoval. „Z mého pohledu budeme svědky jakéhosi udržovacího kongresu, který straně nový impuls nedá,“ shrnul.

Pehe dále podotkl, že v takovém případě zřejmě půjde o Fialovo poslední funkční období v roli předsedy českých konzervativců. „Občanští demokraté jsou již druhé volební období v opozici a Fiala slíbil, že je přivede do Strakovky hlavním vchodem, že to budou oni, kdo sestaví příští vládu. Pokud svému slovu nedostojí a strana získá jen kolem třinácti až patnácti procent, tak to bude jeho konec,“ potvrdil Deníku Referendum Peheho domněnku politolog Milan Znoj, který působí na pražské Filozofické fakultě.

Podle Jelínka nicméně není jisté, že volební neúspěch, respektive nedosažení vytčeného cíle — což je s ohledem na dominanci politického hnutí ANO pravděpodobné — přiměje občanské demokraty k rozloučení se s někdejším rektorem brněnské Masarykovy univerzity coby svým předsedou. „Bude samozřejmě záležet na tom, zda se najde jiný vhodný kandidát,“ poznamenal s tím, že s ohledem na rozdrobenost politické scény je — nejen pro pro nejsilnější pravicovou stranu — obtížné dosáhnout na více než patnáct procent hlasů.

Dále pak společně se Znojem upozornil, že se ve straně stále s větší intenzitou ozývají ti, kteří by se v příštím volebním období dnes zapovězené spolupráci s politickým hnutím ANO nebránili. „Udženija nedávno odmítla potvrdit, že by občanští demokraté nevstoupili do vlády s Andrejem Babišem,“ připomněl Jelínek s tím, že koalici s anonisty nevyloučil ani bývalý stranický místopředseda Pavel Blažek. „Pokud nechtějí strávit další čtyři roky v opozici, tak jim vlastně nic jiného nezbývá,“ uzavřel Znoj.