Ministerstvo životního prostředí rozeslalo do připomínkového řízení návrh změny vyhlášky, který by velkým znečišťovatelům umožnil vypouštět do ovzduší o 40 procent více rtuti. Když na to ekologické organizace upozornily, zástupci ministerstva včetně ministra Richarda Brabce začali svůj návrh bránit, například tvrzením, že množství vypouštěné rtuti se bude díky ministerstvu snižovat a že zavedení odečtu odchylky měření nepovede k tomu, že by elektrárny začaly vypouštět více rtuti, než vypouštějí dnes.

Problematika, které se nová vyhláška dotýká, je poměrně složitá, proto bychom si měli hned na začátku ujasnit základní fakta: Uhlí obsahuje rtuť. Když se uhlí pálí, rtuť se uvolňuje a vylétá z komínů či chladicích věží. Přestože rtuť je velmi nebezpečná látka, která se v životním prostředí hromadí, neplatí pro ni zatím žádné limity omezující množství, které se může do ovzduší uvolnit. Zároveň i měření, kolik rtuti elektrárny vypouštějí, je v současné době velmi nepřesné. Emise se měří jednou ročně a pak se dopočítává, jaké by asi mohly být, kdyby se měřily pořád.

Vše se ovšem změní v roce 2021, kdy se v Evropské unii pro rtuť zavádí emisní limit, který uhelné elektrárny nesmí překračovat. Navíc se zavede i kontinuální měření, které je přesnější a podle výzkumu Vysoké školy báňské by mělo ukázat hodnoty o 25 procent vyšší než u měření jednorázového.