Volné, neprodané či nepronajaté byty slouží svým majitelům jako investice v blahé víře, že ceny nemovitostí a jejich pronájmů stále porostou. To se ovšem kdykoliv může ukázat jako nepravdivý předpoklad. Nic neroste nade všechnu míru.

Prázdné byty nejsou pro veřejnost ani pro investory žádným přínosem. I když byt není pronajat, stále vyžaduje náklady. Je třeba zaplatit nejen daň z nemovitosti a úroky z úvěru, ale i náklady na elektřinu a topení, které ani ve volném bytě nejsou podle současných pravidel pro rozpočet energetických nákladů nulové. Všechny tyto náklady jsou předběžnými výdaji a měly by být uvedeny v daňovém přiznání. Tyto předběžné výdaje je ale třeba doložit, pakliže si tyto náklady bude chtít majitel bytu nebo objektu odečíst jako způsobilé náklady.

Zde je ale háček, který platí jak v českém, tak i v německém daňovém právu. V případě prázdného bytu musíte správci daně prokázat úmysl, že chcete prázdný objekt pronajmout. Pakliže tak věrohodným způsobem neučiníte, nemohou se náklady na prázdný byt stát uznatelnými náklady ve smyslu daňového zákona. Většinou platí, že čím déle je dům nebo byt volný, tím podrobněji bude daňový úřad údaje kontrolovat. Zájem nemovitost pronajmout můžete prokazovat kopiemi inzertních novin nebo internetových stránek, účty od realitních makléřů, evidencí nákladů na opravy a renovace či protokoly z jednání s klienty.