Minulý týden prolétla éterem informace, že ve Svitávce na Blanensku kraj nebude stavět chráněné bydlení pro několik mentálně postižených lidí, protože se to nelíbilo dvěma budoucím sousedům. Ti rozpoutali nenávistnou a lživou kampaň a chudáky občany Svitávky vyděsili tak, že sepsali petici.

Jana Ustohalová z Deníku N s podněcovateli odporu mluvila. V úvodu svého článku o této kauze píše: „Když médii tento týden proběhlo, že lidé ve Svitávce na Blanensku protestují proti výstavbě chráněného bydlení pro mentálně postižené lidi z domova Paprsek, vypadala situace na první pohled jasně: zabednění nenávistní obyvatelé donutili Jihomoravský kraj i obec ustoupit od bohulibého záměru. Jenže jak zjistil Deník N, hlavním důvodem jejich reakce byl strach z neznámého, který se nepodařilo žádné ze zainteresovaných institucí uklidnit.“

Celý její článek je však naopak podrobným dokladem o tom, že se skutečně jednalo o pár zabedněných nenávistných jedinců, kterým vadilo, že by se museli dívat na postižené lidi, a kterým pouhé pomyšlení na postižené lidi pokazilo Vánoce, a proto rozjeli svou ohavnou kampaň s letáky jak z druhé republiky, kde blábolí o sexuálních potřebách vyvinutých dospělých jedinců s myšlením předškoláků.

Tento přístup davu zmanipulovaného nějakým chudákem — stejně jako nedávno v Brně pistolníkem Strakou (ex TOP 09) v případě Červeného kopce — je klasický. V našem případě dělal tehdejší předseda kontrolního výboru a přesvědčený rasista monstr téma z toho, že když bude pár týdnů v uzavřeném areálu léčebny na Červené kopci pobývat několik Romů, klesne v sousední Kamenné kolonii trvale cena nemovitostí a v zásadě se všechno všem ukradne.

Jako tehdejší politici jsme měli možnost na tyto očividné bláboly naskočit, trapně se vymluvit, že je všechno složité a že není možné někde něco udělat, protože se to někomu nelíbí. Mohli jsme říct lidem z ubytovny Šámalova, kterou její majitel zavíral, že mají smůlu, že je jejich spoluobčané nechtějí, protože jsou Romové, ať si dělají, co chtějí.

Anebo jsme je tam mohli ubytovat navzdory nenávistnému štkaní pana Straky a s lidmi, kteří v Kamenné kolonii žijí a podlehli momentální davové hysterii, se dál bavit, protože mnoho z nich postupně zjistí, že byli jen zmanipulováni a ve výsledku bude vše v pořádku. Tuto možnost jsme také zvolili. Žádný problém, jak se dalo očekávat, nenastal, lidé v bývalé léčebně po několik měsíců bydleli a pak jim město zajistilo jiné ubytování. Ale klidně by tam mohli bydlet pořád a žádný katastrofický scénář by se nekonal.

Ve Svitávce je to stejné. Kraj trestuhodně stáhl ocas mezi nohy pod tíhou toho, že tři stovky lidí podepsaly petici, v níž odmítají, aby vedle nich žili postižení lidé, protože jim nějaký z hloubi duše nenávistný člověk napovídal nějaké nesmysly a oni tomu uvěřili. Zodpovědnost za toto rozhodnutí nenesou však lidé ze Svitávky, ale politici z Jihomoravského kraje. Namísto toho, aby bezproblémový dům postavili — s vědomím toho, že argumenty odpůrců mají nulovou relevantnost a výsledek bude pro všechny úplně bez problémů.

Je jistě nutné vnímat názory místních občanů, které jsou pro utváření lokality, kde žijí, stěžejní. Pokud vám někdo chce postavit za okny dálnici, je pochopitelné, že se ozvete a budete minimálně chtít prověřit, jestli opravdu nemůže vést jinudy nebo jestli vám nebude narušovat vaše bydlení. Nebo když vám chce někdo postavit v sousedství hypermarket a tím poničit fungující maloobchod.

Jako občan nebo spolek máte svá práva — která jsou bohužel stále více oklešťována — a můžete a máte je využívat. I pokud se nepohybujeme v oblasti správního práva, můžete libovolně nesouhlasit s jakýmkoliv záměrem a mediálně a jinak proti němu vystupovat.

Úkolem orgánů činných ve správním řízení (územní řízení apod.) je vykládat zákony tak, aby někomu nemohla být nezákonným způsobem narušena jeho práva. A úkolem politiků je vyhodnotit, zda má občanský odpor proti určitému záměru relevantní důvod.

V tomto případě je jasné, že žádný relevantní důvod pro nepokračovaní ve stavbě chráněného bydlení neexistoval.

Stránky www.o-svitavce.cz, na kterých Pavel Vrána a držitel domény Jiří Bireš zveřejňovali své „argumenty“ proti chráněnému bydlení, už bohužel nefungují. Minulý týden ještě byly v provozu a bylo zde možné najít nejrůznější vtipné otázky, jako například zda má obec analýzu, že Svitávka unese soužití s postiženými, a podobně. Snažily se vzbudit zdání, že obec tento záměr dostatečně nekomunikovala, že měla uspořádat referendum a podobně.

Takové nástroje se opravdu mají používat, jedná-li se o nějakou zásadní či kontroverzní věc. Ne však v případě, že se staví chráněné bydlení pro pár lidí a nějaký vykuk proti tomu začne sepisovat z palce vycucané stohy důvodů, proč je to nebezpečné a proč kvůli tomu pravděpodobně všichni ve Svitávce umřou.

Pokud kraj v takovéto věci ustupuje, je to nebezpečný precedens. Ukazuje to na zbabělost politiků, kteří se skloní před každým žvástem. Stejným způsobem se dlouhodobě blábolí o „uprchlících“ nebo Romech. Že jsou ale nebezpeční a nepřizpůsobiví i mentálně postižení v chráněném bydlení, to je novinka.

S tímto přístupem kraj příště třeba nepostaví školu, protože by do ní chodily děti se spalničkami, nebo nedej bože děti Romů. Nepodpoří stavbu kostela, protože by se tam lidé chodili divně modlit a někomu by se to nemuselo líbit. Proti jakémukoliv záměru se může vzedmout nějaký odpor, ale to nemůže znamenat, že tím projekt automaticky končí, jak to právě předvedl Jihomoravský kraj.

Můžeme nakonec klidně věřit potenciálním sousedům chráněného bydlení, že se bojí mentálně postižených, že měli kvůli tomu pokažené Vánoce a že se bojí jako obvykle o své ženy a děti. Že si navíc tak moc libují ve svém strachu a nenávisti, až si o tom záměrně nic nezjistili, aby třeba neměli morální zábrany k psaní naprostých blábolů a strašení lidí. A že všichni zodpovědní zastupitelé i úředníci, a i mnozí obyvatelé Svitávky ve skutečnosti ví, že žádný reálný problém neexistuje. Přesto se na kraji rozhodli, že raději znehodnotí milion a půl, který se zatím do pozemku a projektu vložil.

Několik dnů jsem přemýšlel, zda znám nějaký dům, kde žijí lidé s postižením. Abych nehovořil jen povýšeně a moralisticky z pozice někoho, kdo by si sám neuměl představit, že by se sám stále jejich sousedem. Je to komické, ale teprve při psaní komentáře mi došlo, že celý život vedle přesně takového domu žiju. Domov pro osoby se zdravotním postižením Nojmánek se nachází 50 metrů od místa, kde bydlím. Žijí tam lehce až těžce mentálně postižení klienti.

Jak je možné, že jsem si na to nevzpomněl hned? Protože o takovém zařízení člověk ani neví. I v brněnských Černých Polích kousek od vily Tugendhat a hned vedle Arnoldovy vily, kterou město ve spolupráci se svitáveckou rodinou Löw-Beerů nyní uvádí v nový život, je Domov pro osoby se zdravotním postižením Gaudium pro lehce až středně mentálně postižené, uprostřed vilové zástavby.

Nikdy s ním nebyl žádný problém. Úplně stejně, jako by tomu bylo ve Svitávce. Obrázek si každý může udělat sám z reportáže pořadu 168 hodin. Kdyby se ve výsledku ve Svitávce objekt postavil a pár nejnenávistnějších lidí by se odtud natruc odstěhovalo, byl by to krásný happyend.