Bydlení pro mentálně postižené ve Svitávce zařízla zbabělost krajských politiků

Matěj Hollan

Při rozhodování o stavbách a projektech je sice nutné vnímat názory místních občanů, avšak úkolem politiků je také vyhodnotit, zda má občanský odpor proti určitému záměru relevantní důvod. A to se ve Svitávce nestalo.

Minulý týden prolétla éterem informace, že ve Svitávce na Blanensku kraj nebude stavět chráněné bydlení pro několik mentálně postižených lidí, protože se to nelíbilo dvěma budoucím sousedům. Ti rozpoutali nenávistnou a lživou kampaň a chudáky občany Svitávky vyděsili tak, že sepsali petici.

Jana Ustohalová z Deníku N s podněcovateli odporu mluvila. V úvodu svého článku o této kauze píše: „Když médii tento týden proběhlo, že lidé ve Svitávce na Blanensku protestují proti výstavbě chráněného bydlení pro mentálně postižené lidi z domova Paprsek, vypadala situace na první pohled jasně: zabednění nenávistní obyvatelé donutili Jihomoravský kraj i obec ustoupit od bohulibého záměru. Jenže jak zjistil Deník N, hlavním důvodem jejich reakce byl strach z neznámého, který se nepodařilo žádné ze zainteresovaných institucí uklidnit.“

Celý její článek je však naopak podrobným dokladem o tom, že se skutečně jednalo o pár zabedněných nenávistných jedinců, kterým vadilo, že by se museli dívat na postižené lidi, a kterým pouhé pomyšlení na postižené lidi pokazilo Vánoce, a proto rozjeli svou ohavnou kampaň s letáky jak z druhé republiky, kde blábolí o sexuálních potřebách vyvinutých dospělých jedinců s myšlením předškoláků.

Tento přístup davu zmanipulovaného nějakým chudákem — stejně jako nedávno v Brně pistolníkem Strakou (ex TOP 09) v případě Červeného kopce — je klasický. V našem případě dělal tehdejší předseda kontrolního výboru a přesvědčený rasista monstr téma z toho, že když bude pár týdnů v uzavřeném areálu léčebny na Červené kopci pobývat několik Romů, klesne v sousední Kamenné kolonii trvale cena nemovitostí a v zásadě se všechno všem ukradne.

Jako tehdejší politici jsme měli možnost na tyto očividné bláboly naskočit, trapně se vymluvit, že je všechno složité a že není možné někde něco udělat, protože se to někomu nelíbí. Mohli jsme říct lidem z ubytovny Šámalova, kterou její majitel zavíral, že mají smůlu, že je jejich spoluobčané nechtějí, protože jsou Romové, ať si dělají, co chtějí.

Anebo jsme je tam mohli ubytovat navzdory nenávistnému štkaní pana Straky a s lidmi, kteří v Kamenné kolonii žijí a podlehli momentální davové hysterii, se dál bavit, protože mnoho z nich postupně zjistí, že byli jen zmanipulováni a ve výsledku bude vše v pořádku. Tuto možnost jsme také zvolili. Žádný problém, jak se dalo očekávat, nenastal, lidé v bývalé léčebně po několik měsíců bydleli a pak jim město zajistilo jiné ubytování. Ale klidně by tam mohli bydlet pořád a žádný katastrofický scénář by se nekonal.

×