Bouřlivé reakce na domácí i zahraniční scéně vyvolalo rozhodnutí izraelské Ústřední volební komise diskvalifikovat z blížících se předčasných voleb celou společnou kandidátku dvou radikálnějších arabských stran Raam-Balad a také Ofera Cassifa z koalice židovsko-arabských stran Chadaš-Taal.

Tatáž komise přitom odmítla žádost vyřadit z voleb dvojici kandidátů ze strany Síla Izraele, jež se hlásí k myšlenkám extrémistického rabína Meira Kahaneho. Do celého procesu však ještě může zasáhnout — a s největší pravděpodobností také zasáhne — izraelský Nejvyšší soud, k němuž se postižené strany odvolaly.

Zatímco premiér Benjamin Netanjahu vyřazení arabských kandidátů na Twitteru uvítal s tím, že „ti, kteří podporují terorismus, nezasednou v Knesetu“, předseda Baladu Mtanes Šehadeh upozornil na pravicovou většinu v komisi, která je podle něj „pod kontrolou fašistické pravičácké ideologie“.

Vyřazený Cassif se pak domnívá, že jeho diskvalifikace jako jediného kandidáta z koalice stran Chadaš-Taal spočívá paradoxně v jeho židovském původu. „Při bližším pohledu na to, co se v komisi děje, se mi jeví, že chtějí zničit jakoukoli náklonnost nebo dokonce spolupráci mezi Židy a Araby,“ prohlásil v rozhovoru pro Middle East Monitor. „Je v jejich zájmu dostat mě nebo jakéhokoli jiného židovského člena strany Chadaš z vysoké politiky.

Koho vyřadit z voleb

Rozhodnutí volební komise reaguje na žádost poslanců pravicových stran Likud a Jisrael bejtenu, podle kterých chtějí arabské strany „eliminovat Izrael jako židovský stát, podporují násilný odpor Palestinců a Hizballáh“. Proti židovskému poslanci Cassifovi ze socialistické strany Chadaš pak použili kontroverzní výroky z minulosti, v nichž přirovnal izraelskou armádu k nacistickému Německu a ministryni spravedlnosti Ajelet Šakedovou označil za „neonacistickou sběř“.

Reprezentanti levicových stran Merec a Strany práce pro změnu navrhovali znemožnit kandidaturu dvěma politikům z ultrapravicové Síly Izraele, kteří se díky předvolební koalici iniciované přímo premiérem Netanjahuem ocitli na společné kandidátce se stranou Židovský domov. Tento krok podpořil i generální prokurátor Avichaj Mandelblit, jenž se naopak vyslovil proti vyřazení arabských stran nebo Cassifa.

Důvodem k volební diskvalifikaci je podle prokurátorových slov „podněcování nenávisti na etno-nacionalistické bázi proti arabskému obyvatelstvu“, jehož se měl dopustit kandidát Síly Izraele a Kahaneho žák Michael Ben Ari. Ten nedávno označil izraelské Araby za „vrahy“, kteří proti Izraeli „vedou válku zevnitř“. „Musíme nazývat věci pravými jmény,“ prohlásil Ben Ari loni v květnu. „Jsou to naši nepřátelé a chtějí nás zničit. Samozřejmě existují i loajální Arabové, ale těch je jedno procento nebo ještě méně.“

Přestože byli kahanističtí kandidáti a strany hlásící se k rasistické ideologii, která inspirovala bezpočet teroristických útoků, z voleb vyřazeni už v minulosti, volební komise tentokrát rozhodla, že Ben Ari i jeho kolega Itamar Ben Gvir z téže strany mohou být v případě úspěchu zvoleni do izraelského parlamentu.

Politický orgán

Izraelské zákony umožňují strany a kandidáty vyřadit z voleb v případě, že „odmítají Izrael jako židovský a demokratický stát, podněcují rasismus nebo podporují nepřátelský stát či teroristickou organizaci v ozbrojeném boji proti Izraeli“. Tuto pravomoc má od roku 1985 právě Ústřední volební komise, která je přitom čistě politickým orgánem — předsedá jí sice jeden ze soudců Nejvyššího soudu, ostatními členy ale jsou nominanti politických stran zasedajících v Knesetu, kde má v současnosti většinu pravice.

Politickému charakteru volební komise odpovídají i rozhodnutí o diskvalifikaci stran a jednotlivců, jichž bylo v minulosti vydáno bezpočet: například zmíněnou stranu Balad vyřadila z voleb už v letech 2003 a 2009. V roce 2015 bylo zakázáno kandidovat jejich poslankyni Hanín Zuabíové a podobně byl v roce 2001 diskvalifikován Ahmad Tíbí, předseda strany Taal.

Ve všech zmíněných případech rozhodnutí Ústřední volební komise zrušil zpravidla jednomyslně nebo přesvědčivou většinou izraelský Nejvyšší soud, který má v této záležitosti poslední slovo. Stejný postoj se od něj očekává také letos. Konečné rozhodnutí by mělo padnout začátkem tohoto týdne.