Předvolební koalice hýbou izraelskou politikou

Zatímco jedna předvolební koalice má potenciál sesadit současného izraelského premiéra, další spojenectví iniciované právě premiérem Netanjahuem může do parlamentu dostat nebezpečné extrémisty.

(frk)

28.02.2019 08:44

Foto_twitter_yairlapid

Benny Ganc (vlevo) a Jair Lapid chtějí společně porazit premiéra Netanjahua. Na pozici předsedy vlády by se vystřídali. Foto Twitter: @yairlapid

Do výsledků dubnových předčasných voleb v Izraeli významně promluví na poslední chvíli vyjednané předvolební koalice. Zatímco spojenectví mezi bývalým náčelníkem generálního štábu Bennym Gancem a exministrem financí Jairem Lapidem má potenciál ohrozit premiéra Netanjahua, koalice malých pravicových uskupení domluvená právě ministerským předsedou by mohla do Knesetu po třiceti letech vynést následovníky extrémistického rabína Kahaneho.

Výsledky předčasných voleb může znatelně ovlivnit naopak i rozklad další koalice. Sjednocená kandidátka, která se zformovala před čtyřmi lety, aby reprezentovala zájmy izraelských Arabů, se totiž rozpadla do dvou konkurenčních bloků. Na samé hranici vstupu do parlamentu pak živoří řada dříve úspěšných stran, jimž se letos nepodařilo najít vhodného koaličního partnera.

Strana generálů
Zejména spojení mezi Gancem a Lapidem je možné považovat za přelomovou událost na izraelské politické scéně. Jestliže Gancova vlastní strana Nezlomný Izrael se minulý měsíc v průzkumech hned po založení umístila na druhém místě, volební koalice se stranou Ješ Atid nazvaná Modrá a bílá už spolehlivě obsazuje první příčku a Netanjahu se musí obávat o politické přežití.

Modrá a bílá se pyšní celou plejádou silných osobností, které ovšem pochází především z armádních kruhů. S výjimkou Lapida, jenž se do vysoké politiky dostal díky kariéře spisovatele a novináře, jsou na prvních místech společné kandidátky samí bývalí náčelníci generálního štábu: Gance doplňuje Gabi Aškenazi a Moše Jaalon, který po skončení vojenské kariéry působil na postu ministra obrany.

Dlužno dodat, že na čele kandidátky schází kromě civilistů také ženy – první z nich, televizní hlasatelka Miki Haimovičová, se umístila až na sedmém místě. Další je na desátém místě Orna Barbivai, první Izraelka s hodností generálmajora.

Levicový projekt?
Ani taková koncentrace vojenských kádrů a jestřábí prohlášení směrem k Íránu nebo k osadám na okupovaných územích nicméně nebrání ohrožené izraelské pravici v čele s premiérem Netanjahuem označovat Modrou a bílou za nebezpečný „levicový“ projekt.

„Kdo dá hlas Lapidovi a Gancovi, volí levici. Kdo zůstane v den voleb doma, volí levici. Kdo dá hlas pravicovým stranám, které mohou skončit mimo parlament, volí levici,“ reagoval Netanjahu na spojenectví dvou mužů, kteří by jej mohli nahradit v čele vlády (Ganc s Lapidem se domluvili, že by se na premiérském postu vystřídali).

Vznik Modré a bílé vylekal i politiky z ultraortodoxních židovských stran, jež mají obavu z příliš sekulárních tendencí a především nesnáší Lapida, který od svého vstupu do politiky prosazuje vynucení jejich odvodů do armády. „Ganc podporuje civilní sňatky a veřejnou dopravu o šábesu a přátelí se s Lapidem, pro něhož je nenávist k judaismu celoživotním posláním,“ varovala strana Šas.

Skutečná izraelská levice reprezentovaná stranou Merec a Stranou práce naopak předvolební alianci opatrně uvítala, protože zvyšuje šance na odstavení stávajícího premiéra, jehož v nejbližší době podle všeho čeká obvinění z několika trestných činů. Šéf Merecu Tamar Zandberg tak například Gancovi a Lapidovi gratuloval za to, že nabízí „středovou alternativu vládě Likudu s kahanisty“.

Síla pro extrémisty
Zandberg ve svém výroku naráží na druhou předvolební koalici, jejímž prostřednictvím se Netanjahu pro změnu pokouší zajistit pokračování vlády pod jeho vedením. Právě on totiž přesvědčil nacionalistický Židovský domov ke spojení s otevřeně extrémistickou stranou Síla pro Izrael, když mu výměnou za to nabídl dvě ministerská křesla a umístění poslance Židovského domova Eliho Ben-Dahana přímo na kandidátce Likudu.

Netanjahu se na základě předvolebních průzkumů obával, že by Židovský domov sám o sobě nemusel dosáhnout na potřebných 3,25 procent pro zisk křesla v Knesetu, čímž by se připravil o koaličního partnera. Cena za spojení se stranou hlásící se k myšlenkám rabína Meira Kahaneho, jenž navrhoval vyhnání arabského obyvatelstva nebo trestání vztahů mezi Židy a muslimy a inspiroval bezpočet teroristických útoků, je ale podle mnohých příliš vysoká.

„Postoje Síly pro Izrael jsou hodné odsouzení,“ píše se v prohlášení Amerického židovského výboru (AJC) v reakci na vznik předvolební koalice. „Stojí v protikladu k základním hodnotám, na nichž vznikl Stát Izrael. Ve stejném duchu se vyjádřila celá řada vlivných židovských lobbistických organizací ve Spojených státech včetně klíčového Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC), které se přitom tradičně zdržují komentářů k izraelské politické scéně.

Zděšení panuje i mezi umírněnými stranami v samotném Izraeli a v liberálních médiích, které od minulého týdne připomínají soudní zákazy různých kahanistických stran v minulosti a bojkot samotného Kahaneho po jeho zvolení do Knesetu. Zatímco však premiér Jicchak Šamir spolu s celou vládou demonstrativně při Kahanových projevech odcházel ze sálu, současný premiér Netanjahu chce jeho nástupce po desítkách let dostat znovu do parlamentu. A zdá se, že se mu manévr vyplatil: průzkumy koalici přisuzují šest až osm křesel.

Rozpad arabské koalice
Vzrůstající extrémistické tendence už v příštím parlamentu nebude moci vyvažovat silná frakce zastupující zájmy izraelských Arabů. Takzvaná Sjednocená kandidátka, jež spojila čtyři velmi rozdílné politické strany a v posledních volbách skončila na třetím místě, se po dlouhých vnitřních neshodách rozpadla do dvou bloků.

Jako první Sjednocenou kandidátku opustila strana Taal, jejíž předseda Ahmad Tíbí požadoval férovější zastoupení a navíc s arabskými partnery neshodoval na radikálnějším vystupováním směrem k palestinsko-izraelskému konfliktu či k zahraniční politice. Následovala socialistická strana Chadaš, jež se podobně jako Tíbí pokouší cílit na židovské i arabské voliče a apeluje na sociální témata.

Nová dvoučlenná koalice se zaměřuje zejména na nerovné podmínky izraelských Arabů a Židů v různých oblastech každodenního života a samozřejmě na zrušení loňského zákona o národním státu, který mimo jiné odebral arabštině status úředního jazyka. Nepřikládá ale takový důraz tradiční identitární politice a podle všeho by byla ochotná nějakým způsobem podporovat vládu proti Netanjahuovi.

Druhý arabský volební blok tvoří zbývající části Sjednocené kandidátky, tedy radikálnější sekulární nacionalisté ze strany Balad, jejíž zakladatel Azmí Bišára uprchl z Izraele v roce 2006 kvůli obviněním ze spolupráce s libanonským hnutím Hizballáh, a nábožensky založená strana Raam.

Na hraně přežití
Zcela mimo volební koalice se letos ocitla řada menších i větších politických stran včetně dříve dominantní levicové Strany práce, jež se neúspěšně ucházela o spojenectví s Gancem. Izraelským labouristům nyní hrozí nejhorší volební výsledek v historii a mnozí levicoví intelektuálové označují stranu fakticky za mrtvou a ideologicky vyčpělou.

S Gancem až do poslední chvíle vyjednávala také oblíbená poslankyně Orly Levy, která nakonec bude ve volbách kandidovat sama v čele strany Gešer. Stát se součástí ultrapravicové koalice Židovského domova a kahanistů pro změnu toužil Eli Jišaj z ultraortodoxní strany Jachad, jemuž se v posledních volbách nepodařilo proniknout do parlamentu. Dohoda však ztroskotala na Jišajových maximalistických ministerských ambicích.

Obě tyto menší strany se díky tomu pohybují pod hranicí vstupu do Knesetu a na kahánku mají i podstatně větší uskupení, například Jisra'el bejtenu exministra zahraničí Avigdora Liebermana, jehož odchod z Netanjahuovy vlády vedl k předčasným volbám, nebo Kulanu dalšího exministra Mošeho Kachlona.

Ještě před minulými volbami byl přitom Kachlon považován za politickou hvězdu, která na svou stranu přitáhla umírněné pravicové voliče a mohla rozhodovat o podobě vládnoucí koalice. Dnes voliče umírněné pravice vysává Modrá a bílá a někdejší „králotvůrce“ Kachlon se předem zavázal, že i v oslabené pozici zůstane jeho strana členem Netanjahuovy koalice.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.