Izrael se sbližuje s arabskými nepřáteli Íránu. S podporou USA, ale s odporem EU

Na „mírové konferenci“ ve Varšavě Trumpova vláda neúspěšně přesvědčovala Evropany, aby se přidali do protiíránského tábora. Izraelci se sbližovali s arabskými státy a naopak znovu přeli o historii s Poláky.

(frk)

20.02.2019 10:43

Foto_twitter_netanyahu2

Izraelský premiér Netanjahu (vlevo) a americký viceprezident Pence byli dvěma nejdůležitějšími postavami jinak nepříliš hojně navštívené konference. Foto Twitter, @netanyahu

Přestože „mírová konference“ ve Varšavě zabývající se děním na Blízkém východě skončila už minulý týden, její dozvuky se stále ozývají na mezinárodní scéně. Nejhlasitějším z nich se poněkud paradoxně stala roztržka mezi ideově spřízněnými pravicově nacionalistickými vládami Izraele a Polska, která v pondělí vyústila až ve zrušení plánovaného summitu Visegrádské čtyřky (V4) a Izraele.

Konference, jíž právě s výjimkou polských a izraelských médií nikdo příliš nevěnoval pozornost, však zanechala stopy i v arabském světě, který se pře o podobu vztahů s Izraelem, a na evropské půdě, kde státy Evropské unie pod tlakem Spojených států stále řeší budoucnost dohody o jaderném programu s Íránem.

Boj o historii
Zmíněný polsko-izraelský konflikt se jako obvykle týkal historie a vzešel z poznámky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o „kolaboraci polského národa s nacisty“ během holocaustu. Netanjahu následně obvinil list The Jerusalem Post ze špatné citace – měl totiž hovořit pouze o jednotlivých Polácích, nikoli o kolektivní zodpovědnosti národa jako takového.

Polská vláda, která loni schválila zákon pokutující nazývání koncentračních táborů na území země „polskými koncentračními tábory“, zpočátku omluvu přijala, situaci však opět vyhrotil pondělní rozhovor zastupujícího ministra zahraničí Jisraela Kace pro izraelská média. „Samozřejmě, že Poláci kolaborovali s nacisty,“ prohlásil Kac pro rozhlasovou stanici Galej Cahal. „Jak říkával [někdejší premiér] Jicchak Šamir, jehož rodiče zavraždili, Poláci sáli antisemitismus s mateřským mlékem.“

Kac v rozhovoru dále prohlásil, že „mnoho Poláků kolaborovalo s nacisty a podílelo se za holocaustu na likvidaci židovského národa“. Antisemitismus byl podle něj „Polákům vrozený před holocaustem, během něj i po něm“. Rozhořčený polský premiér Mateusz Morawiecki tyto komentáře označil za „rasistické“ a stejně jako předtím Kac se zavázal „bojovat za historickou pravdu“.

Zároveň si povolal izraelskou velvyslankyni kvůli vysvětlení a zrušil polskou účast na summitu V4 s Izraelem. Setkání plánované na příští týden v Jeruzalémě následně odvolala celá Visegrádská čtyřka s tím, že se možná uskuteční za půl roku.

Írán na prvním místě
Varšavská konference vyvolává vášně také v arabském světě. Důvodem jsou vstřícná gesta různých představitelů států Perského zálivu opět vůči Izraeli, s nímž je dlouhodobě spojuje nepřátelství vůči Íránu a jeho zájmům v regionu.

Přestože to Spojené státy oficiálně nepřiznaly a konferenci prezentovaly jako bezpečnostní a „mírovou“, právě islámská republika byla jasným cílem celého setkání, jak dosvědčují výroky amerických představitelů přímo na konferenci i vystoupení Rudyho Giulianiho na protestu svolaném íránskou extrémistickou skupinou Lidoví modžáhedové. „Teokratická diktatura v Teheránu musí skončit. A musí skončit rychle,“ prohlásil ve Varšavě Trumpův osobní právník a bývalý starosta města New York, který patří mezi nejbližší spolupracovníky současného amerického prezidenta.

Politici z Perského zálivu dávali v průběhu celé konference najevo, že je pro ně postoj vůči Íránu důležitější než palestinsko-izraelský konflikt. Zcela otevřeně to řekl bahrajnský ministr zahraničí Chálid bin Ahmad Chalífa na videu, které údajně omylem zaslal novinářům úřad izraelského premiéra.

„Vyrostli jsme s tím, že izraelsko-palestinský konflikt je vůbec nejdůležitější téma,“ říká na záznamu z neveřejného setkání Chalífa, který posléze serveru Times of Israel potvrdil, že „dříve nebo později“ Bahrajn naváže normální vztahy s Izraelem. „Ale pak jsme zjistili, že je tu ještě větší a ještě toxičtější problém. Ve skutečnosti vůbec nejtoxičtější v naší novodobé historii v podobě islámské republiky. Nebýt toxických peněz, zbraní a pěšáků islámské republiky, myslím, že bychom dnes byli mnohem blíže k vyřešení konfliktu s Izraelem,“ uvedl.

Vstřícná gesta a reakce
Ostatní politici se sice vyjadřovali s větší opatrností, náznaky otevřenosti vůči Izraeli přesto nebylo možné přehlédnout. Už sama účast arabských státníků na společné konferenci s Izraelem byla přelomová (první od roku 1991) a delegáti ani neopustili místnost ve chvíli, kdy vystoupil Netanjahu. Izraelský premiér se kromě toho setkal mezi čtyřma očima s ománským ministrem zahraničí a seděl přímo vedle usmívajícího se ministra zahraničí Jemenu.

Další ministr zahraničí ze Spojených arabských emirátů dokonce obhajoval izraelské zásahy na syrském území, kde židovský stát podniká nálety na íránské cíle. „Každý národ má právo se bránit, když je napaden dalším státem,“ odpověděl na otázku novinářů dlouholetý šéf emirátské diplomacie, Abdulláh bin Zájid Nahaján.

Vstřícná gesta vůči Izraeli pochopitelně vzbudila odpor na palestinské politické scéně, kde se proti ní hlasitě vymezili zástupci Fatahu i Hamásu. Na Twitteru se rychle rozšířil arabský hashtag #NormalizaceJeZrada a v Jemenu se v reakci na fotografie ministra zahraničí usmívajícího se vedle izraelského premiéra demonstrovalo v ulicích.

Mezinárodně uznaná jemenská vláda přišla s tvrzením, že je zasedací pořádek vinou pořadatelů a bránit kritice se museli také zástupci Jordánska, kteří svou přítomnost na konferenci obhajovali tím, že dosud nevynechali žádnou regionální mírovou iniciativu. Přední bahrajnské noviny pro jistotu o výrocích svého ministra zahraničí vůbec neinformovaly a celé konferenci věnovaly malou pozornost.

Předvolební triumf
Diplomatickým průlomem se naopak pochlubil sám Netanjahu, pro něhož konference představovala vítanou pomoc v tvrdé předvolební kampani. „Izraelský premiér a ministři zahraničí nejdůležitějších arabských zemí stáli bok po boku a společně s nebývalou silou a jednotou vstříc společné hrozbě íránského režimu,“ pochlubil se ve čtvrtek reportérům.

Nutno dodat, že chování arabských státníků ve Varšavě má spíše symbolický význam, protože v praktické rovině státy Perského zálivu s Izraelem spolupracují už delší dobu především na úrovni tajných služeb a koordinace protiíránských aktivit. Tyto kontakty jsou ale poslední dobou stále otevřenější, jak kromě konference ukázala třeba Netanjahuova návštěva v Ománu v listopadu loňského roku nebo vyjednávání Saúdské Arábie s Filipínami o povolení přeletů letadel s pasažéry směřujícími do Izraele.

„Politici z Perského zálivu a Izraele se potkávají už léta a dobře se znají, ale donedávna se neodhodlaly učinit další krok. To se nyní mění,“ vysvětluje Dore Gold, poradce izraelského premiéra Netanjahua a generální ředitel na ministerstvu zahraničních věcí.

Proti Íránu bez Evropanů
Konferenci ve Varšavě je tedy možné považovat za úspěšnou především z hlediska Izraele a jejího předsedy vlády. To samé se nedá říct o Trumpově vládě, která celé setkání iniciovala – do společné fronty proti Íránu se jí totiž stále nedaří přilákat evropské spojence.

Nejvyšší představitelé předních evropských států včetně Německa a Francie se konference vůbec nezúčastnili a v poslední době naopak pracovali na způsobu, jak zachránit Trumpem jednostranně vypovězenou dohodu o jaderném programu s Íránem. Dotyčné státy spolu s Británií tak koncem ledna představily společnost Instex založenou s cílem obcházet Amerikou uvalené sankce na finanční transakce s íránským režimem.

„Někteří z našich nejdůležitějších evropských partnerů s námi bohužel příliš nespolupracují a místo toho se pokouší obejít naše sankce,“ postěžoval si ve Varšavě americký viceprezident Mike Pence. „Je to nerozumné chování, které jen posílí Írán, oslabí Evropskou unii a dál prohloubí příkopy mezi Evropou a Spojenými státy.“

Příkopy mezi Evropou a Amerikou
Pencem zmiňované příkopy mezi USA a zejména západní částí Evropské unie jsou skutečně od Trumpova nástupu stále hlubší: americký prezident za své působení stihl rozpoutat s evropskými zeměmi obchodní válku, na Twitteru se vysmívá představitelům Německa či Francie a opakovaně zpochybňuje význam transatlantické aliance s odkazem na nedostatečné platby Evropanů do rozpočtu NATO.

Rozdílné postoje vůči Íránu tak představují pouze špičku pomyslného ledovce, jak dokázala tento týden i jiná bezpečnostní konference, která se konala pro změnu koncem minulého týdne v Mnichově. Výzvy na opuštění dohody s Íránem z úst amerického viceprezidenta se na ní setkaly s ledovým přijetím a naprostým tichem v sálu.

Bouřlivým potleskem naopak shromáždění delegáti odměnili německou kancléřku Merkelovou – ta obhajobu dohody formulovala jako součást úsilí zachránit stávající mezinárodní řád, jenž se ocitl pod útokem ze strany politiky nové americké administrativy. Merkelová se vymezila vůči řadě jednostranných Trumpových kroků, od stažení Američanů ze Sýrie, až po zrušení dohody raket s Ruskem.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.