Americká vláda ve čtvrtek potvrdila, že hodlá v nejbližší době stáhnout veškeré vojenské jednotky ze Sýrie. Uvedla to její mluvčí Sarah Sandersová, podle níž odchod Američanů v tuto chvíli již probíhá.

„V rámci přistoupení k další fázi kampaně [v Sýrii] započal návrat našich vojáků do vlasti,“ napsala Sandersová v prohlášení, kde zároveň uvedla: „Před pěti lety představoval Islámský stát na Blízkém východě mocnou a nebezpečnou sílu. Nyní se Spojeným státům podařilo chalífát porazit.“

Sandersová tak zopakovala středeční výroky prezidenta Donalda Trumpa, který na Twitteru označil samozvaný Islámský stát (IS) za poražený. Právě boj proti němu měl být podle něj „jediným důvodem“, proč zůstávali američtí vojáci na syrském území i v období Trumpova prezidentství, přestože jejich stažení sliboval už ve volební kampani v roce 2016.

Rána pro jestřáby

Prohlášení o kompletním stažení zhruba dvou tisíc amerických vojáků ze Sýrie přišlo krátce po telefonátu amerického prezidenta s jeho tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, který měl údajně Trumpovi přislíbit likvidaci zbývajících teroristů napojených na IS a zároveň v posledních dnech naznačoval možnost další vojenské akce proti syrským Kurdům. Právě s nimi přitom američtí vojáci na místě dlouhodobě spolupracovali.

O rozhodnutí byl podle všeho předem informován izraelský premiér Benjamin Netanjahu, nemile však zaskočilo některé Trumpovy kolegy z Republikánské strany. Prezidentův blízký spojenec, senátor Lindsey Graham, jej označil za „skvrnu na cti Spojených států“ a za „katastrofu pro [americkou] národní bezpečnost“. Podle Marca Rubia ze senátní Komise pro zahraniční vztahy představuje „úplné a rychlé stažení ze Sýrie závažnou chybu“.

Obzvlášť velkou ránu zasadilo stažení ze Sýrie zastáncům co nejtvrdšího postupu vůči Íránu, které v samotné Trumpově administrativě reprezentuje ministr zahraničí Mike Pompeo nebo poradce pro národní bezpečnost John Bolton. Oba se dlouhodobě zaklínali nutností pokračující americké vojenské přítomnosti, dokud v zemi zároveň působí íránské jednotky a na íránský režim napojené milice.

Obavy spojenců

Obavy vyjadřovali také někteří američtí spojenci v zahraničí. Například britské ministerstvo zahraničí zpochybnilo údajnou porážku Islámského státu, což zopakoval i náměstek na ministerstvu obrany Tobias Ellwood, podle něhož je „hrozba stále aktuální“. Německý ministr zahraničí Heiko Maas prohlásil, že rozhodnutí „může poškodit boj proti IS a ohrozit to, čeho už bylo dosaženo“.

Analytici v této souvislosti připomínají zprávu OSN z letošního srpna, jež odhaduje, že IS stále zbývá až třicet tisíc bojovníků, z toho asi čtrnáct tisíc na území Sýrie. USA také proti cílům spojeným s Islámským státem jen mezi 9. a 15. prosincem uskutečnily více než dvě stě náletů.

Mírný optimismus naopak vyjádřili představitelé Ruska, jež do syrské občanské války vojensky zasahuje od září roku 2015 na straně prezidenta Bašára Asada. Podle prezidenta Vladimíra Putina je Trumpovo zhodnocení situace správné, přestože zároveň zpochybnil, jestli k úplnému odchodu Američanů z oblasti skutečně dojde.

„Zatím nevidíme žádné důkazy stahování amerických vojáků,“ prohlásil Putin. „Jak dlouho už jsou Spojené státy v Afghánistánu? Sedmnáct let? A prakticky každý rok tvrdí, že stahují vojáky.“

Důsledky rozhodnutí

Zdroje z americké vlády citované agenturou Reuters odhadují, že stažení všech jednotek bude trvat zhruba šedesát až sto dní. Pokud se pozice amerického prezidenta nezmění, mohlo by mít pro celý region několik závažných dopadů.

V prvé řadě dále posílí syrského prezidenta Bašára Asada, který už dnes kontroluje většinu syrského území, a jeho ruských a íránských spojenců. Asadovo vítězství berou stále více na vědomí i dříve rebelům nakloněné arabské státy, o čemž svědčí i to, že syrského prezidenta v Damašku v neděli navštívila první hlava arabského státu od vypuknutí konfliktu v roce 2011: súdánský prezident Umar Bašír.

Ve vážném ohrožení se oproti tomu ocitají syrští Kurdové z Lidových obranných jednotek (YPG), kteří hráli v konfliktu se samozvaným Islámským státem klíčovou úlohu. Podle experta na Sýrii Charlese Listera z organizace Middle East Institute otevírá stažení amerických jednotek cestu k „okamžité turecké vojenské intervenci na východ od řeky Eufrat“, jak o tom hovořil turecký prezident Erdoğan.

Turecko považuje syrské Kurdy za ohrožení národní bezpečnosti kvůli údajnému napojení na vlastní kurdské povstalce ze Strany kurdských pracujících (PKK). Už začátkem letošního roku turečtí vojáci násilím obsadili Kurdy držené město Afrín na severu Sýrie a jeho okolí. Kritici nyní tvrdí, že dal Trump přednost tureckým zájmům před kurdskými spojenci, což by mělo potvrzovat i úterní schválení prodeje systému protivzdušné obrany Patriot za 3,5 miliardy dolarů.