Trump stahuje vojska ze Sýrie. Kurdové se obávají tureckého útoku

Donald Trump oznámil stažení amerických vojsk ze Sýrie. To by v důsledku umožnilo Turecku pokračovat v ofenzivě proti kurdským autonomním silám, jež v minulých letech sehrály významnou roli v boji proti takzvanému Islámskému státu.

(jk)

20.12.2018 18:14

Photo_2018-12-20_18-01-54

Cílem turecké vojenské kampaně jsou především kurdské milice YPG a YPJ. Foto Kurdishstruggle, flicker

Prezident Spojených států amerických Donald Trump oznámil, že stáhne své vojenské síly ze Sýrie. Boj proti takzvanému Islámskému státu je podle něj na syrském území u konce. Analytici i politici se shodují, že stažení Američanů ohrozí kurdská autonomní území na severu země, známá pod názvem Rojava. Ta čelí od ledna turecké ofenzivě, jež si klade za cíl zničit tamější oddíly Syrských demokratických sil. Právě ty přitom sehrály rozhodující roli v boji proti Islámskému státu.

„V Sýrii jsme porazili Islámský stát. Což byl jediný důvod, proč jsme tam během mého prezidentství zůstávali,“ uvedl Trump na Twitteru. Podle agentury Reuters Spojené státy ze země během čtvrtka evakuují personál svého ministerstva zahraničí. Vojáci by mohli odejít v příštích dvou až třech měsících.

Trumpa před ústupem ze země varují i členové vlastního kabinetu. Americký ministr obrany James Mattis například již dříve naznačil, že by stažení vojáků mohlo vést k opětovnému vzestupu Islámského státu. „Stažení se ze Sýrie je noční můžou pro naše kurdské spojence a velké vítězství pro Islámský stát, Írán, Bašára Asada i Rusko,“ uvedl další politik blízký Trumpovi, republikánský senátor Lindsey Graham.

Erdoğan tvrdí, že se dohodl s Trumpem a chystá útok
Kurdové, konkrétně jejich fakticky autonomnímu území na severu Sýrie, dlouhodobě hrozí anexe ze strany Turecka vedeného autoritářským prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Ten minulý týden oznámil, že turecká armáda přejde do další fáze útoku proti kurdským milicím YPG a YPJ. Ty pokládá za teroristické navzdory tomu, že je jeho západní spojenci pomáhají vyzbrojovat.

„Mluvili jsme s panem Trumpem a dal nám pozitivní odpověď. Budeme čistit syrské země, dokud nebude poslední terorista eliminován,“ prohlásil v pondělí Erdoğan. Američané nicméně odmítají, že by Turecku dali zelenou k útoku na Kurdy. Mluvčí ministerstva zahraničí Robert Palladino na tiskové konferenci připustil, že se jedná o nesprávnou interpretaci.

Bez ohledu na další americké kroky v Sýrii zůstanou Francouzi. „Islámský stát je oslaben jako nikdy. Nebyl ale vymýcen, ani jeho kořeny. Je třeba jeho poslední zbytky definitivně vojensky porazit. Pro tuto chvíli v Sýrii zůstáváme,“ uvedla francouzská ministryně obrany Florence Parlyová. Vůbec poprvé tak potvrdila, že v Sýrii francouzské jednotky skutečně operují. V minulosti měly podle nepotvrzených informací dokonce vytvářet bariéru mezi Kurdy a tureckým vojskem.

Turecké tažení proti Rojavě začalo v lednu a navázalo tak na dřívější, především letecké, útoky proti kurdským silám. Postup tureckých jednotek se fakticky zastavil v březnu. Od té doby na obsazeném území probíhá nepřehledná guerillová válka, v níž padly stovky až tisíce vojáků na obou stranách.

Z okupované oblasti před Turky uprchlo na dvě stě tisíc lidí. Erdoğanův režim od začátku tažení pozatýkal takřka tisíc kritiků ofenzivy, a to za údajné „šíření teroristické propagandy“.

Kurdové se obávají masakru, česká diplomacie mluví opatrně
„Když se Američané stáhnou a nechají nás napospas Turkům nebo syrskému režimu, skončíme jako Kurdové v iráckém Kurdistánu v roce 1991: budou miliony uprchlíků a masakry. Naši přítomnost nestrpí syrská vláda, Írán ani Turecko,“ uvedl podle ČTK kurdský komentátor Arin Šajchmus.

„Faktem je, že USA Kurdy zradily. Kurdové byli jejich nejvěrnější spojenci a de facto vybojovali válku proti Islámskému státu, a to za cenu obřích ztrát na životech. Francie a Velká Británie u Kurdů zůstávají, ale jejich role je v porovnání s USA zanedbatelná,“ uvedla na Facebooku novinářka Markéta Kutilová, která v posledních letech spolu s kolegyní Lenkou Klicperovou kurdská území mnohokrát navštívila.

Česká diplomacie se vyjádřila opatrně. „V případě Sýrie bude důležité, aby se nyní rychleji rozvíjel politický proces, který by měl ukončit tento konflikt a hledat cestu k trvalému míru v zemi, která vyprodukovala tolik uprchlíků. Je zřejmé, že se podařilo vybojovat válku, nicméně v tuto chvíli je skutečně nutné vybojovat hlavně mír,“ řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) České televizi.

Oficiální stanovisko Česká republika ale nechystá. „Aktuálně stanovisko nepřipravujeme,“ řekl Deníku Referendum Michal Bucháček z tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí. Ministerstvo oficiálně nekomentovalo ani možnosti podpory ohrožených kurdských území.

Do situace v regionu nicméně české instituce již svým způsobem zasáhly. Vláda Bohuslava Sobotky v roce 2014 darovala iráckým Kurdům na boj proti Islámskému státu miliony nábojů do útočných pušek a kulometů. Součástí zásilek bylo i množství protipancéřových střel a starších granátů.

Proti turecké ofenzivě ve středu odpoledne protestovalo v Praze asi pětadvacet aktivistů s transparentem „Solidarity with Rojava“ (Solidarita s Rojavou) a kurdskými vlajkami. Ti se sešli na výzvu volného uskupení československo-kurdská solidarita před ministerstvem zahraničních věcí. Odtud po úvodním projevu vyrazili k tureckému velvyslanectví.

„Turecko je zemí dlouhodobě porušující lidská práva, zatýká každého, kdo nesouhlasí s politikou stávajícího diktátorského režimu Recepa Tayyipa Erdoğana včetně občanů EU a ČR,“ uvedli organizátoři v pozvánce s odkazem na Markétu Všelichovou a Miroslava Farkase, Čechy odsouzené v Turecku k pětasedmdesáti měsícům vězení za údajné kontakty s milicemi YPG. Aktivisté vyčítají západním vládám včetně české, že i když Kurdy verbálně podporují, zdráhají se vytvořit reálný tlak na útočící Turecko.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.