Chci přispět X

Čechy Čechům a sirotky Syřanům

Byla to důležitá sněmovní rozprava i hlasování, i když se nepodařilo prosadit vůbec nic. Zhola neuvěřitelné odmítnutí návrhů přijmout padesát válečných sirotků a dodržovat mezinárodní závazky České republiky má potenciál vstoupit do dějin.

Jg_dr_profil

Jan Gruber

22.09.2018 10:00

Flickr_freedom_house

„Vzdali jsme se myšlenky Československa. Bojujeme proti nosné myšlence T. G Masaryka o evropanství. Nadáváme na Evropu. Vzdali jsme se humanity. Proto prosím, aby oslavy sta let republiky byly kvůli přemíře pokrytectví odřeknuty,“ řekl Karel Schwarzenberg. Foto Flickr, Freedom House

Sněmovna se ve středu měla zabývat diskusí nad dokumentem Organizace spojených národů, Globálním paktem o bezpečné, řízené a legální migraci. Poslanci ovšem dlouhé hodiny debatovali o zcela jiných otázkách. Může si Česká republika dovolit přijmout padesát syrských sirotků?

Odpůrci kroku, který se jeví jako ta nejpřirozenější samozřejmost, se ptali: Neměli bychom pomáhat lidem postiženým válkou jen v místě původu? Je vůbec taková pomoc účelná? A také namítali: Ke každému, kdo ji potřebuje, se nakonec stejně nedostane...

K materiálu po měsících vyjednávání letos v červenci přistoupily všechny členské státy Organizace spojených národů – s výjimkou Spojených států amerických, neboť je prý rozporný s migrační politikou, kterou prosazuje vláda prezidenta Donalda Trumpa, a Maďarska, podle něhož dohoda mezinárodního společenství zásadně neodpovídá bezpečnostním zájmům země.

Dokument sice řeší problém, ale naštěstí není závazný
„Dokument je reakcí mezinárodního společenství na masové pohyby migrantů a uprchlíků. Stále rostoucí přesuny lidí nemůže zvládat žádný stát jednotlivě. Dokument představuje historicky první rámec pro mezinárodní spolupráci a zabývá se všemi podstatnými aspekty migrace,“ řekl v úvodu debaty vicepremiér, ministr vnitra a zahraničních věcí Jan Hamáček (ČSSD), s tím, že pakt nemá žádnou právní závaznost a jako takový není vymahatelný.

Poslanci se zprvu drželi tématu, byť přes Hamáčkovo ujištění dokola pochybovali o právní nezávaznosti diskutovaného materiálu. „Když je to všechno tak nezávazné a všechno k ničemu, je to jenom tak politické, tak proč to rovnou neodmítneme? Vždyť nám to celkem může být jedno,“ prohlásil proslulý příznivec lidských práv Zdeněk Ondráček (KSČM).

„Dokument se pokouší definovat migraci jako základní lidské právo a také definuje právo na překračování hranic. My s tím základně nesouhlasíme,“ navázal shlukem dezinformací produkt tohoto lidského práva Tomio Okamura (SPD).

Nad otázkou, proč se Sněmovna rozhodla tématem mezinárodních paktů zabývat v předvolebním období, se pozastavil František Kopřiva (Piráti). „Proč se toto celosvětové téma, které s místními zastupitelstvy a senátními volbami vůbec nesouvisí, navrhlo teď, je mi záhadou,“ ptal se bezvýsledně kolegů ve sněmovních lavicích. A upozornil, že debata nad dokumentem, který se bude schvalovat až za několik měsíců, zastírá témata, jež mají na životy občanů země podstatně větší dopady.

Je jich sice padesát, jsou to sice jen sirotci, ale...
V dalších hodinách se Sněmovna věnovala především možné pomoci padesáti syrským sirotkům. „Chci připomenout, že jsme bohatou společností. Patříme mezi nejlépe ekonomicky prosperující státy světa. Není možné, abychom řekli, že naše společnost není připravena postarat se o padesát dětí, které nemají rodiče. Jde o základní otázku, zda máme jako společnost před sebou nějakou budoucnost, jestliže odmítne lidskou pomoc tomu nejbezbrannějšímu tvoru, tedy pomoc dětem,“ řekla Miroslava Němcová.

Vůči slovům Němcové se vymezila Jana Mráčková Vildumetzová (ANO), která zdůraznila, že například v Karlovarském kraji je sto dvaadvacet dětí, pro něž kraj hledá náhradní rodiče a pěstouny, a další stovky jsou v dětských domovech. „Já si myslím, že bychom měli hledat náhradní rodiny pro naše české děti,“ dodala.

Předsedkyni Asociace krajů podpořil Lubomír Španěl (SPD), podle něhož je celá rozprava o pomoci syrským sirotkům pouze hrou na city.

„Pomáhejme, buďme soucitní, buďme solidární, ale tam u nich, tam to potřebují. Jediný skutečný orgán, který je oprávněný znovu obnovit Sýrii, je syrská vláda. A ta se také musí postarat o své obyvatele. Pomozme tedy Syřanům znovu postavit Sýrii a bude postaráno i o ty děti,“ pokračoval Jiří Kobza, který ovšem loni prosazoval omezení výdajů České republika na zahraniční rozvojovou spolupráci, tedy právě pomoc v místě původu.

Zcela novou perspektivu do sněmovní diskuse v její druhé části vnesl Václav Klaus mladší (ODS). „Na světě jsou desítky miliónů dětí, které umírají hlady v Africe a různě v Asii. Celý svět stejně nedokážeme spasit, tak jestli přijetí syrských sirotků myslíte vážně, tak rozprodejte svůj majetek, prodejte poslední košili a jako František z Assisi běžte zachraňovat lidi,“ vyzval poslance Klaus. „Sýrie je samostatná země. Ty děti jsou jejich. My nejsme hollywoodské hvězdy, abychom je sem tahali,“ dodal.

„Logika je to svým způsobem odzbrojující. Na světě jsou milióny hladovějících lidí, všechny zachránit nemůžeme a protože nemůžeme zachránit všechny, nepomůžeme ani jednomu. Jistě, i tak je samozřejmě možné se na ten problém dívat,“ reagoval posměšně na Klausova slova Miroslav Kalousek (TOP 09). A Karel Schwarzenberg (TOP 09) poslance požádal, aby blížící se oslavy sto let republiky byly kvůli přemíře pokrytectví odvolány.

Hlasování, které svou ostudností vstoupí do dějin
Dlouhá a vpravdě úmorná rozprava vyvrcholila hlasováním o sedmi navržených usneseních, z nichž Sněmovna přijala bezezbytku pouze jedno, kterým vzala na vědomí úvodní Hamáčkovu zprávu a vyzvala vládu, aby zákonodárný sbor seznámila se stanoviskem, se kterým se zúčastní závěrečného jednání, kde se bude o přijetí paktu rozhodovat.

Největší pozornost vzbudilo hlasování o návrhu usnesení Heleny Lángšádlové (TOP 09), které vyzývalo vládu, aby přijala nejméně padesát sirotků – dle vlastního výběru – z uprchlických táborů v Řecku. Podpořilo jej pouze jednatřicet poslanců z řad Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Proti naopak bylo dvaapadesát zákonodárců SPD, KSČM a politického hnutí ANO. Ostatní přítomní se zdrželi, případně nepřihlásili včetně většiny klubu ČSSD, ale i řady poslanců pěti opozičních stran.

Přestože většina klubu Pirátů, který dnes představuje nejprogresivnější sílu ve Sněmovně, hlasovala pro Langšádlové usnesení, skutečnost, že se jeho část zdržela, vyvolalo následně obsáhlou debatu na sociálních sítích. „Nelíbí se mi formulace ,děti dle našeho výběru', jako kdyby děti byly zboží na krámě, ze kterého si můžeme vybrat preferovanou značku. Děti jsou děti, budoucnost si zaslouží bez výjimek, a nejsou koťátka, abychom si je vybírali podle roztomilosti,“ zdůvodnil, proč se zdržel, Ivan Bartoš (Piráti).

Stejný osud jako usnesení Langšádlové potkal i to přednesené Markem Výborným (KDU-ČSL). Ten navrhl, aby Sněmovna vyzvala vládu k dodržování ženevské konvence s ohledem na příjímání uprchlíků.

To znovu podpořili poslanci Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09, STAN, Jiří Dolejš (KSČM) a Ondřej Veselý (ČSSD). Většina zákonodárců se zdržela. Za pozornost ovšem stojí, že proti usnesení, jež vyzývalo vládu k dodržení mezinárodního závazku, který dnes porušujeme, hlasovalo šest poslanců politického hnutí ANO včetně předsedy Sněmovny Radka Vondráčka a pravé ruky premiéra Jaroslava Faltýnky (oba ANO).

Sněmovna v neposlední řadě zamítla i návrhy usnesení načtené Františkem Kopřivou (Piráti). Poslanci tedy dále většinově odmítli vyzvat vládu, aby hledala věcné řešení pro bezpečné a řízené řešení nelegální migrace. Odmítli zdůraznit, že při řešení migrační krize je třeba chránit především práva žen, předcházet sexuálními násilí a ukončit detence dětí.

Sněmovna také odmítla odsoudit výroky premiéra Andreje Babiše ohledně přijetí syrských sirotků. V tomto hlasování poslance politického hnutí ANO kromě SPD podpořil i Jaroslav Foldyna (ČSSD), Miroslav Grebeníček, Jiří Valenta a Ivo Pojezdný (všichni KSČM).

Reálné výsledky tedy středeční debata nepřinesla. Po mnoha hodinách projevů a vystoupení se poslanci rozešli domů, aniž by se cokoliv podstatného změnilo.

Přesto však diskusi nelze chápat jako zcela neužitečnou. Ukázala totiž, kdo je ochoten přihlásit se coby volený zástupce lidu k solidárním řešením a kdo je naopak odmítá. A odhalila také, kdo ctí mezinárodní závazky České republiky, komu leží na srdci osud lidských bytostí prchajících před válkou a kdo je ochoten hájit skandální výroky premiéra Babiše. Byla to hlasování o samozřejmosti, kterou se nepodařilo prosadit a která mají potenciál svou ostudností vstoupit do dějin.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.