Byl jsem uprchlík a neujali jste se mne…

Odmítnutí ujmout se byť sebemenšího množství uprchlíků je symbol, který představuje mnohem horší urážku Krista než jakkoli kontroverzní divadelní představení.

Nedávno opět zaznělo z úst vrcholných politických představitelů naší země: nepřijmeme vůbec žádného uprchlíka, a to ani několik desítek, jak jsme o to byli požádáni. Všichni přitom víme, že přijetí nejen těch několika desítek, ale i několika tisíc migrantů by naši zemi nepoškodilo.

To odmítnutí byť i malé hrstky migrantů, jak bylo řečeno v jednom nedávném otřesném televizním duelu, má symbolický význam. To je pravda. Je třeba si uvědomit, co to symbolizuje, jakou zprávu o naší zemi tím světu posíláme.

Kdybychom je přijali, říkáme tím: nemůžeme jistě přijmout všechny, kteří usilují o azyl, protože kdybychom naši loď přeplnili nad únosnou kapacitu, nikomu tím neprospějeme. Nejsme naivní „vítači“ ani „sluníčkáři“, musíme se snažit jasně rozlišovat mezi oběťmi násilí a hladu a mezi oběťmi falešných slibů pohodlného života na Západě.

Avšak těm, kterým pomoci můžeme, těm pomůžeme, a to nejen proto, že jsme k tomu zavázáni našimi právními závazky, ale také proto, že jsme snad ještě úplně nezapomněli (ať už navštěvujeme kostely, nebo ne) zásady evangelia a také hodnoty humanismu a solidarity, na nichž stojí evropská kultura. Pomůžeme jim především proto, že jsme lidské bytosti, nikoliv sobecké bestie s kamenným srdcem. Jsme lidmi natolik, nakolik vidíme v lidech v nouzi lidi, ne přítěž.


Jesus-the-refugeeNebojme se mediálního lynče populistů, bojme se spíše toho, že nám Kristus při posledním soudu řekne: byl jsem na cestě a neujali jste se mě. Repro DR

Pamatujeme si, že Západ po roce 1968 velkoryse přijal desetitisíce uprchlíků z naší země – a to nebyli lidé, kteří by utíkali jako dnes před válkou, bombardováním, žízní či hladem. V naprosté většině to byli lidé, kteří prostě chtěli žít v politicky a ekonomicky příjemnějších podmínkách.

Také přicházeli ze zcela jiné kultury – ale Západ se nebál, že k nim tito uprchlíci přinesou jedovaté sémě komunismu nebo že budou uplatňovat to, k čemu je po desetiletí vedl reálný socialismus: kdo nekrade, okrádá vlastní rodinu, z cizího krev neteče. Dal jim velkoryse šanci, mnozí ji využili dobrým způsobem, jiní zneužili – tak už to vždy s migranty bývá.

Celým Starým zákonem zní výzva: pamatuji, že náš otec byl chudým přistěhovalcem. Výzva k pohostinnosti k cizinci je tam častější než výzva k podpoře vlastních.

Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka – ano, i toto je symbol. I tím o sobě něco velmi podstatného říkáme. Říkáme tím, že se zříkáme Krista a evangelia, že se vyřazujeme z Evropy a evropské kultury humanismu, že dáváme přednost jedovatému nacionalismu, národnímu sobectví, že chceme nadále z evropského společenství pouze oběma rukama brát a nejsme ochotni nic dávat. Nechceme se o nic dělit. Svůj chléb a své rybičky máme jen pro sebe, ty sluníčkáři z Nazareta!

Nepřijmeme ani jediného uprchlíka – toto slovo je tisíckrát horší urážkou Krista než jedna scéna z nepochopeného divadelního představení. Nepřijmeme ani jediného uprchlíka – proti tomu by se mělo kázat každou neděli ve všech kostelech!

O pastýřích, kteří tuto povinnost zanedbávají a odvádějí pozornost k nepodstatným věcem, kteří nemají ducha rozlišování, platí Kristova slova, že cedí komára a ignorují velblouda, že jsou slepí vůdcové slepých, kteří nakonec spadnou do jámy.

Církev jako hlasatel nepopulárních pravd
Církev nemá hrát ve společnosti roli ozdobného ornamentu při státních slavnostech a vlichocovat se do přízně mocných, má nezastupitelnou kriticko-prorockou roli, a zvláště v dnešní době jedovatého populismu se nesmí bát statečně se postavit proti většinovému mínění. V Písmu stojí věta, kterou by měl mít dnes každý pastýř církve na svém psacím stole: Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost.

Přiznám se, že o polské hierarchii, až na několik vzácných moudrých a statečných biskupů, s nimiž se dobře osobně znám, jsem neměl příliš valné mínění. Měl jsem dojem, že se polská katolická církev nedokáže dost jasně distancovat od současné vlády, která často neužívá křesťanskou rétoriku a symboly podobně, jako se to děje v Maďarsku.

Ale ve věci uprchlíků řekli polští biskupové jasně: pro nás není závazné mínění vlády ani mínění třeba devadesáti procent obyvatel – pro nás je závazné Kristovo evangelium. Postavili se tak za stanovisko papeže Františka.

Ano, nebojme se mediálního lynče populistů, bojme se spíše toho, že nám Kristus při posledním soudu řekne: byl jsem na cestě a neujali jste se mě, měl jsem hlad a nenasytili jste mne.

Nepřijmeme ani jednoho uprchlíka, uděláme z naší země ghetto etnické čistoty, obrněný skanzen vybájené minulosti uprostřed Evropy – to není jen nemravné, to je také pošetilé a hloupé.

Tato země není naše
Naše země není naše, Hospodinova je země a vše, co je na ní, my všichni, jsme zde jen cizinci a přistěhovalci, říká jasně Písmo. Evropa vždy byla, je a ještě více bude kulturně, etnicky a nábožensky pluralitní, tento vývoj nezastaví žádné zdi a ostnaté dráty. Musíme se naučit žít spolu.

Současná migrace je pouze předehrou toho, co přijde, až v důsledku globálního oteplování zmizí z velké části světa zásoby vody. Ke spoluviníkům toho, že se lidstvo nesnažilo této katastrofě předejít, patří i ti, kteří falešně uklidňovali svědomí viníků popíráním faktu klimatických změn a lidské spoluzodpovědnosti za tento stav. I tito lidé zaujímali u nás donedávna přední místa na státně-náboženských slavnostech!

Jdeme vstříc soumračnému času ve světě i v naší zemi. Kdyby nebylo papeže Františka, měl bych podobnou úzkost i o církev. Jedna stará česká náboženská píseň říká: Pravda malé místo má, všude ve všem světě. Rodina Kristových učedníků musí usilovat o to, aby byla místem pravdy, byť je to pravda nepopulární, aby byla místem nesobecké solidární lásky, byť to mnoho stojí.

Ano, nemějme iluze – budeme-li se této cesty držet, budou nás mnozí chtít – jak to Kristus svým učedníkům předpověděl – „vylučovat ze synagog“, dnes vylučovat z národa a církve. Jdeme vstříc těžkým dobám, v nichž už dnes mnozí přední lidé ve státě i církvi selhávají a mnozí jistě ještě selžou. Tak tomu bylo vždycky v těžkých dobách. „Kdo stojí, hleď, abys nepadl.“ „Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost.“

Avšak: Nebojte se, já jsem zvítězil nad světem, říká Kristus. Amen.

Text vznikl jako kázání na 17. neděli v mezidobí, dne 29. července 2018.

A co si myslíte vy? Diskuse (89 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Rozdíl mezi uprchlíkem a migrantem. Pondělí, 30.Července 2018, 13:05:11

"Někteří z migrantů útočili na policisty exkrementy či nehašeným vápnem, které může způsobit těžké popáleniny. Další uprchlíci byli vyzbrojeni zápalnými lahvemi či sprejovými lahvemi s hořlavými látkami."


Ti, kteří útočili exkrementy a nehašeným vápnem, patří tedy stále pod souhrnné označení "migranti", zatímco ti, kteří byli vyzbrojeni zápalnými láhvemi, jsou již "uprchlíci".

Řeč je o násilném vniknutí do severoafrické španělské enklávy Ceuta. https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/migranti-spanelsko-prekroceni-hranice_1807261615_jak

------------------------------

Ano, jsme lidské bytosti, pane Halíku, a proto máme pomoci každému člověku v nouzi. Jakmile ovšem začneme chápat svět třídním pohledem a budeme ho dělit na dobré a špatné třídy, například na uprchlíky a Evropany (Evropany, představující - podle Frljiće - zlo, stejně jako ho kdysi představovali - podle nacistů - Židé), pak se v důsledku tohoto třídního chápání světa ocitneme zase v exkrementech.

Třídní vidění světa a jeho propagace bohužel ničí solidaritu s lidmi v nouzi, solidaritu s uprchlíky.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 30.Července 2018, 13:20:20

Ten třídní pohled uplatňujete ovšem Vy sám, pane Nusharte. Tím že automaticky migranty selektujete jenom na základě způsobu, jakým se snaží překonat ploty do - zdánlivého - ráje Evropy.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 30.Července 2018, 13:26:22

K tomu textu (či vlastně kázání) T. Halíka: vzácně ušlechtilé myšlenky, a statečný postoj.

Nutno uznat: dokud se ještě najdou takoví kteří vykládají texty Bible takovýmto způsobem, dotud ještě křesťanství stále ještě není mrtvé.

"Nepřidáš se k většině, koná-li nepravost" - to je nakázání vlastně nedemokratické, ale zakládá bezpodmínečnou odpovědnost lidské bytosti vůči primárním zásadám mravnosti.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

"Třídní vidění světa a jeho propagace bohužel ničí solidaritu s lidmi v nouzi, solidaritu s uprchlíky" Pondělí, 30.Července 2018, 16:47:3

Inu, vymýšlet výmluvy, co zničilo zrovna vaši solidaritu, by vám šlo, pane Nusharte.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Poláčku, jedná se o citaci z webu Českého rozhlasu. Úterý, 31.Července 2018, 09:46:12

Tam je (podle mě nesmyslně) nazýván "uprchlíkem" člověk, který se násilím snaží proniknout na území jiného státu a útočí na policisty zápalnými láhvemi. Původním zdrojem této formulace je ČTK.

Citaci jsem samozřejmě (z mé strany) použil jako ironii.

Říkáte, že třídní pohled uplatňuji sám, ale já nechci dělit lidi na "dobré" a "špatné" podle jejich příslušnosti k nějaké skupině, například podle toho, zda jsou původními Evropany nebo migranty (Frljić), zda vlastní nebo nevlastní výrobní prostředky (Marx), nebo zda jsou nebo nejsou Židé (nacismus).

Nechci lidí dělit na "dobré" a "špatné" ani podle jejich názoru na migraci (tento názor se navíc nevyslovuje k solidaritě s uprchlíky), ani podle toho, zda volili Miloše Zemana či ANO, i když sám takovou volbu považuji za špatnou.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Problém je, paní Zemanová, Úterý, 31.Července 2018, 10:04:37

že když budu pořád říkat to samé, co říkám od začátku, tedy že je třeba pomáhat lidem v nouzi a nekontrolovaná migrace touto pomocí není a uprchlíkům naopak škodí, budu na tomto webu xenofobem a na nějakém neonacistickém webu zase vítačem.

Podpora nekontrolované migrace bohužel nutně vyvolává obchod s lidmi a působí utrpení těm, kteří se tak z lidí stávají pouhým zbožím. Zisky z tohoto obchodu jsou vraceny do terorismu, který vyvolává další migraci.

Podpora migrace nerozlišující její různé příčiny je obyvatelstvem v cílových zemích logicky vnímána nikoliv jako pomoc potřebným, ale jako ideologie. Nešťastným důsledkem takového vnímání podpory migrace jakožto ideologie je zničení solidarity s těmi, kteří pomoc potřebují.

A navíc - pokud by skutečně z těch oblastí, kde jsou vzdělaní lidé velmi nutně potřeba, právě tito vzdělaní lidé masově odcházeli, pak by to byl jen další příspěvek k úpadku těchto zemí a jejich propadu do nebezpečného chaosu. Ano... samozřejmě, můžeme tam pak poslat humanitární pomoc, zřizovat školy a nemocnice, pokud to bezpečnostní situace dovolí.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 31.Července 2018, 11:36:23

Takže ten, kdo přeleze plot, v tom samém okamžiku přestává být "skutečným uprchlíkem". Opravdu zajímavá logika, pane Nusharte.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Úterý, 31.Července 2018, 11:57:35

Ne, pane Poláčku, ten, kdo přeleze plot, nepřestává být uprchlíkem (pokud předtím uprchlíkem byl).

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 31.Července 2018, 13:09:4

Jistě, takže aby vzdělaní lidé neodcházeli, přikováme je k zemi původu. Akorát nevím, jestli tam bez možnosti uplatnění neřku-li nějakého výdělku budou co platní a jestli se potom nebudou chtít přeci jen svěřit do rukou převaděčských band - když jim Nushart legální možnost vycestovat a začít lepší život jinde vezme.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Milý pane Klusáčku, Úterý, 31.Července 2018, 17:19:19

o legální možnosti vycestovat například za účelem zaměstnání jsem se zde nikde nezmiňoval, tudíž z Vaší strany jde nejspíše o omyl.

Vojtěch Klusáček - Brno

Úterý, 31.Července 2018, 18:46:19

Právě že legální možnost vycestovat pro případ krizových zemí takřka vymizela. Jedním z rozhodujícím momentů bylo třeba - EU nařízené - zavedení povinnosti dopravních společností zpětně transportovat osoby, jimž byl odmítnut při příjezdu vstup na evropské území, na vlastní náklady. Takže v posledku lidi byť i po veškerém úředním martyriu s dokumenty v pořádku nejsou vpuštěni na palubu letadla - co kdyby byli přeci jen náhodou po příletu odmítnuti a letecká společnost přišla ke ztrátě.

Pochopitelně že lidi napřed volí cesty legální - a teprve až tyto nejsou, uchylují se k ilegálním. Příběh emigrace rakouských židů po Anschlussu je v tomto víc jak poučný.

Z tohoto pohledu by byl užitečný nějaký systém obdobný americkému systému zelených karet a vízové loterie. Jenže to by ipso facto znamenalo se zavázat každoročně nějaký počet lidí z krizových regionů každoročně přijmout.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Klusáčku, zkusme se tedy zamyslet, jaké důvody by nás měly vést k Vámi navrhovanému postupu a jaké důsledky by tento postup mohl mít. Středa, 1.Srpna 2018, 15:26:37

1. Co by nás mělo vést k tomu, abychom se zavázali každoročně přijmout nějaký počet lidí z krizových regionů?

1. A) Je to řešení, které nejvíce prospěje co největšímu počtu lidí?

1. B) Nebo je to rozhodnutí samo o sobě morálně správné, a to bez ohledu na to, co rozumíme "maximálním prospěchem maximálního počtu lidí"?

----------------------

2. Jaké důsledky by tento postup mohl mít?

2. A) Bude mít přesun lidí z krizových regionů do regionů nekrizových utlumující vliv na krize a nezpůsobí jiné krize jinde?

2. B) Jak se změní situace a životní podmínky lidí, kteří v krizových regionech zůstanou?

2. C) Jaký vliv bude mít odsun lidí na spravování zdrojů a nakládání s nimi, na dodržování dohodnutých mezinárodních pravidel ochrany přírody a klimatu (například zákaz vypouštění CFC) apod.?

2. D) Dostávají se tyto regiony do krize v důsledku místních podmínek, v důsledku vnějších zájmů, či v důsledku obojího? Jakou roli v tom hraje místní obyvatelstvo a například jeho náboženská a etnická příslušnost? Zůstávají příčiny krize vymezeny geograficky, nebo se přesouvají spolu s obyvatelstvem?

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čteme z Bible s Oliverem Frljićem aneb křesťanství očima nedogmatického marxismu Středa, 1.Srpna 2018, 21:29:9

Matouš 25:

"Pane, kdy jsme tě viděli jako pocestného, a neujali jsme se tě?"

"Amen, pravím vám, kolikrát jen jsem při těch pochodech hrdosti napsal na transparent, že jsem gay a neujali jste se mě.

Přestože jsem gay, opakovaně - už přesně nevím, kolikrát se to odehrálo - jsem znásilnil muslimku, a vy jste se mě zase neujali a neoblékli jste mě po tom.

Když jsem pak v Ceutě vrhal na policisty exkrementy a zápalné lahve, Krista ve mně poznal jediný pan Poláček, vy všichni ostatní jste opět zklamali. Jděte ode mne, rozvraceči, spiklenci, ztroskotanci a samozvanci, do věčného ohně třídní nenávisti!"

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Myslím, že je tady přenushartováno Středa, 1.Srpna 2018, 22:04:49

Jako ostatně pod každým opravdu kvalitním článkem - ať od Jiřího Pehe nebo Tomáše Halíka.
Docela zajímavé, čím to asi je.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Středa, 1.Srpna 2018, 22:30:19

"Inu, vymýšlet výmluvy, co zničilo zrovna vaši solidaritu, by vám šlo, pane Nusharte."

"... když jim Nushart legální možnost vycestovat a začít lepší život jinde vezme."

"Myslím, že je tady přenushartováno."

----------------------------

Má ještě někdo nějaký kvalitní argument do diskuse?


Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Jako doplnění k článku Středa, 1.Srpna 2018, 23:23:20

Doporučuji si přečíst i následující:

https://m.facebook.com/notes/v%C4%9Bra-tydlit%C3%A1tov%C3%A1/a%C5%A5-je-proklet-kdo-odp%C3%ADr%C3%A1-spravedlnost-cizinci-sirotkovi-a-vdov%C4%9B/1765180476930059/

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Děkuji za odkaz, pane Kolaříku, Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 00:30:32

s článkem Věry Tydlitátové nelze než souhlasit.

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 09:36:41

Nusharte, garantuji vám, že váš požadavek zabarikádovat se a nepřijmout vůbec nikoho, aby vám neomarxisti prostřednictvím migrantů nezničila hentu tradiční kulturu, pomůže skutečně myslitelnému minimu lidí.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Vážený a milý pane Klusáčku, Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 11:40:47

nemám tušení, jak jste přišel na to, že mým požadavkem je
"zabarikádovat se a nepřijmout vůbec nikoho". Nic takového jsem nikdy nikde nenapsal, tudíž z Vaší strany musí jít opět nejspíše o omyl:-)

Vojtěch Klusáček - Brno

Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 13:01:57

Ale jistěže je to tak. "Pouze" s větší či menší poťouchlostí napadáte kterýkoli návrh, jakoukoli představu zahrnující přijímaní migrantů v libovolném nenulovém počtu. Implicitně je to jasné, akorát se upatlaně ani k tomu nedokážete postavit čelem a říkat podle vlastní věroučné knihy ano ano, ne ne.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Nushartovi Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 15:16:43

Vyprávěla se po 21. srpnu 1968 bájka, mám za to, že původcem byl Jiří Suchý:

Přijde tchoř k zajíčkovi na návštěvu, rozhledne se a začuchá:
"Zajíčku, máš to tu moc pěkné, ale poslyš ... něco tady smrdí. To je problém a já jako přítel odsud neodejdu, dokud se nevyřeší."

Nad Vaši otázka po podnětném argumentu do diskuse mi, čert ví proč, ta stará bajka vytanula a kommt mir nicht aus dem Sinn.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Čert ví proč vytanula, pane Profante? Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 17:04:26

No, pokud opravdu chcete přijít na kloub té záhadě, jak Vám ta stará bajka přišla na mysl, je možné zkusit psychoanalýzu. Ale varuji Vás, není to žádný příjemný zážitek, vědomí se tomu pravdivému vysvětlení všemožně brání a nechce ho přijmout.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pane Klusáčku, bylo by dobré doložit Vaše jednoznačné tvrzení ("napadáte kterýkoli návrh zahrnující přijímaní migrantů v libovolném nenulovém počtu") nějakou mojí citací. Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 17:05:54

Na téma migrace jsem zde diskusních příspěvků napsal opravdu dost, třeba budete úspěšnější než pan Ovčáček.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Čtvrtek, 2.Srpna 2018, 21:58:19

neznám (v českém kontextu) nikoho, kdo by byl pro nekritické přijímání všech, resp. pro neřízenou migraci.

Čili v tomhle se s vámi shodujeme, neboli vlamujete se do otevřených dveří.

Vy ale nejste schopen se odlišit od populistů, kteří nechtějí nikoho! (Nehledě na to, že je to nesmysl, protože migrace běží bez ohledu na Babiše, Zemana a Okamuru, ať už legální, či nelegální. Před dovolenou mě například stíhal holič - z Tuniska!, je tu ovšem legálně. Na dovolené ve Španělsku se staral o můj apartmán Egypťan... atd. Všichni odpůrci migrace by měli otevřít oči a někdy se taky podívat kolem sebe.)

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Profante, Pátek, 3.Srpna 2018, 08:49:33

s bajkami si na pana Nusharta nepřijdete.
Psychoanalytik mu v zájmu jeho duševní rovnováhy vnuknul verzi, ve které coby chudáček zajíček přežívá ve smrdutém doupěti plném tchořů. Tchoři neberou zajíčkův choulostivý nos vážně a kvůli pokusům vyvětrat se na něj utrhují.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 3.Srpna 2018, 10:38:53

Pan Profant: téměř jste se trefil. Ta historka s tím tchořem, to byla jedna scénka Šimka a Grossmanna, reagující na vstup "spřátelených vojsk". A ta vlastní pointa (závěrečná řeč tchoře, jakožto velmi nezvaného návštěvníka) zněla takto:

"Smrdí to tady. A proto se odtud nehneme, dokud ten zápach nevyženem!"

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Pan Pleva napsal: "... neznám (v českém kontextu) nikoho, kdo by byl pro nekritické přijímání všech... Čili v tomhle se s vámi shodujeme... vlamujete se do otevřených dveří." Pátek, 3.Srpna 2018, 16:21:24

Článek v Deníku Referendum 30. 7. 2015 Tania Dumbrava: Vědci doporučují otevřít hranice

Diskusní příspěvek pana Plevy pod jiným článkem:
Martin Pleva - pedagog, Brno
Rozlišování na ekonomické a neekonomické imigranty je absurdní euronewspeak Pátek, 14.Srpna 2015, 21:36:33
Je zločinem chtít se mít dobře? Pokud ano, pak jsou prakticky všichni lidé v kapitalismu zločinci...


Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Nusharte, Pátek, 3.Srpna 2018, 16:36:45

ano, skutečně není zločinem chtít se mít dobře nebo lépe, na tom trvám.

A vždy jsem upozorňoval na to, že rozlišování uprchlíků a ekonomických migrantů je často problematické. Přesto je potřebné, zvláště tváří v tvář těm šíleným orgiím xenofobie, jimž čelíme a jež jsem v r. 2015 skutečně neočekával.

Takže ještě jedno shrnuji:
Uprchlíky neboli azylanty (lidi ohrožené na životě, osobní svobodě apod.) přijímat musíme a je to tak správné.
Všechny ekonomické migranty přijímat nemusíme a ani nemůžeme, ale měli bychom stanovit podmínky a kritéria a podle nich minimálně některé přijímat, což se ostatně děje, nikoli ovšem v rámci těch hlavních migračních vln (tedy z Blízkého východu a Afriky). Pokud jde o ona kritéria, přimlouvám se za spíše za větší velkorysost než menší, protože průšvih, ve kterém ti nebozí lidé žijí a na němž máme taky svou vinu, je veliký. Cílem je tedy odbourat nelegální ekonomickou migraci a převést ji na legální.

Hlavním prostředkem, jak migraci tlumit a omezovat, je samozřejmě všestranná pomoc zdrojovým zemím - a samozřejmě také ukončování násilí, válek, potírání extremismu a terorismu atd.

Ještě dodávám, že všechny uprchlíky a migranty je samozřejmě třeba bezpečnostně prověřovat a zjišťovat, zda nejsou kriminálníci nebo extrémisti.

S čím nesouhlasíte, pane Nusharte?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Dodejme ovšem, Pátek, 3.Srpna 2018, 17:04:29

že ta všestranná pomoc zdrojovým zemím na místě, po které volají ti, kteří nechtějí přijímat uprchlíky, protože si myslí, že se takto lacino vykoupí, pokud má být opravdu účinná, bude naopak hodně drahá.
Spoustu peněz budete dávat na pomoc těmto zemím. A kromě toho i vojenskou pomoc, včetně zasahování do válek, a tedy samozřejmě i tzv. "vývoz demokracie".
Jenom abyste věděl, po čem voláte, pane Nusharte.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

To, co pan Pleva nazývá "ukončování válek" Pátek, 3.Srpna 2018, 17:12:54

"potírání extremismu, terorismu atd." samozřejmě znamená se do válečných konfliktů aktivně vměšovat. Znamená to vojenské operace Západu, především letecké údery, ale i pozemní operace. Samozřejmě i s vědomím, že nás nepřátelská (= ruská) propaganda bude označovat za "četníky světa", "válečné štváče", "válečné zločince" atd.

Já jsem pro. Ale jenom aby nám to bylo všem jasné, co chceme, a po čem voláme.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 3.Srpna 2018, 17:57:26

Nejúčinnější rozvojová pomoc by nás ani moc nestála. Ono by úplně postačilo ukončit tlak na privatizaci a prakticky nulové zdanění. Ponechat zisky z těžby surovin - Kongo nádherným příkladem - místním státům, místo západním těžebním korporacím. Ekonomika založená na těžbě surovin není kdovíjaká, korupci s sebou jistě nese značnou. Ovšem alespoň zárodečný sociální stát umožňuje a tu největší bídu vedoucí k hromadné migraci odstranit dokáže. Státy Zálivu naopak zde dobrým příkladem.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Kolaříku, Pátek, 3.Srpna 2018, 21:06:33

no pozor, aby ty aktivity nepřinesly víc škody než užitku.

Např. zásah v Iráku problémy přinesl a nikoli zmenšil a zplodil mj. i Islámský stát. Podobně Libye - rozvrácený stát, s nímž není možné spolupracovat. Sýrie - Západ rozehrál poker, který prohrál. Afghánistán - USA a spol. tam jsou skoro 20 let a stabilita země nikde.

Čili zatím se to Západu moc nedaří. A kritizovat západní politiky (nikoli naši civilizační příslušnost k Západu) není samo o sobě projevem žádné ruské propagandy, ale je naopak výrazem skutečně západního myšlení a chování. Kritizovat je totiž západní, přikyvovat a tleskat vládcům - to je východní, "ruské". Tomu kritizování se taky jinak říká podstata demokracie, víte, p. Kolaříku.

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

Ještě bych se, pane Plevo, na chvíli vrátil k jedné Vaší (pro mě inspirující) poznámce: "... nejste schopen odlišit se od populistů..." Pátek, 3.Srpna 2018, 21:08:22

To mohu chápat dvojím způsobem: Buď jsem Vám své stanovisko nedokázal dobře vysvětlit, nebo mluvíte o tom, jak se Vám jevím jako člověk.

Co se týče té druhé možnosti, mým cílem není osobní prezentace, jde mi o společnou diskusi o složitém problému etického jednání v kontextu migrace.

Příčinou rozdílných morálních stanovisek v přístupu k nějakému problému nutně nemusí být špatný charakter jedněch a dobrý charakter druhých, ale spíše složitost problému a omezená lidská schopnost rozlišovat dobro a zlo.

Někdy ale cílem takové disputace vůbec nemusí být vzájemné vyjasnění stanovisek, ale třeba i nevědomá potřeba ujistit se o své vlastní lidské hodnotě ("kvalitě charakteru"). Pokud tedy diskuse slouží k tomuto (nevědomému) cíli, pak samozřejmě na vzájemném vyjasňování stanovisek (tedy na skutečné diskusi) není (podvědomě) zájem, dojde k napadání oponenta a jeho použití jako "vzorku zkaženého charakteru" v kontrastu k němuž může vyniknout "čistý charakter" toho (slovního) agresora.

Morální otázky mohou být skutečně složité a zvláště pak je třeba oddělit od sebe konkrétní situace, ve kterých může člověk bez zbytečných a složitých intelektuálních úvah prokázat dobro bližnímu (potkám-li zbídačeného cizince na cestách, poskytnu mu jídlo, pití, oděv, vezmu ho pod svoji ochranu, a vůbec nezáleží na tom, jak se tam ten cizinec ocitl, zda je to ekonomický migrant z Afriky a zda já s ekonomickou migrací souhlasím - o to v té chvíli nejde).., tedy je třeba oddělit konkrétní situace tohoto druhu, ve kterých zpravidla není o čem přemýšlet, od DEBATY O SYSTÉMU (například debaty o migraci), tedy od hledání obecného morálního řešení systémového problému prostřednictvím rozumu (MORÁLNÍHO řešení prostřednictvím ROZUMU, je-li toho rozum schopen - ztotožnit rozumovou úroveň s dokonalostí lidského charakteru je nebezpečné).

V této debatě (o hledání obecného morálního řešení systémového problému) z
vás ale zastávání určitého názoru (například že v reakci na migraci je třeba otevřít či naopak uzavřít hranice) nečiní ani anděla, ani ničemu, jak se nám to mnozí snaží vsugerovat.

Máte prostě rozdílné názory na složitý problém.

((Uvedu příklad: V žádné situaci bych nepřesvědčoval budoucí matku mého dítěte k interrupci (krom situace, kdy by těhotenství bezprostředně ohrožovalo její život - tam je to těžké), ale nemyslím si, že zastávání poměrně jednoznačného názoru na interrupce ze mě dělá dobrého člověka a že člověk s opačným názorem na interrupce je ničema. Dokonce si ani nemyslím, že uzákonění toho, co sám považuji za dobré (nedělat interrupce), by bylo dobré. Ano, takový zákon, který by interrupce zakázal, by mohl vést k interrupcím prováděným nelegálně, což by mohlo způsobit zlo mnohem větší.))


Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Plevo Pátek, 3.Srpna 2018, 23:02:35

Neudělal jsem nic jiného, než přeložil do srozumitelné řeči vaše návrhy, které, tak jak jste je vágně a bezobsažně formuloval, zněly velmi líbivě.

Dobrá, s politováním beru na vědomí, že po uvědomění si toho, co jste vlastně navrhoval, berete zpět své návrhy "všestranně pomáhat ve zdrojových zemích", a hlavně svůj návrh "ukončovat války a násilí, potírat extremismus a terorismus".

Martin Pleva - pedagog, Brno

Neberu zpět nic, pane Kolaříku, Sobota, 4.Srpna 2018, 03:34:49

jenom jsem napsal očividnou pravdu, že jak to dělaly dosavadní politické elity na Západě, bylo špatné. Tristní výsledky mluví za vše.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Nezabrušujte do toho ještě více, pane Plevo Sobota, 4.Srpna 2018, 06:47:27

A raději se ani nesnažte vybrušovat, děláte to jenom horší.

Že se vám nelíbí, že jsem poukázal na prázdnotu vašich hezkých frází, ovšem chápu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Vaše urážky, p. Kolaříku, Sobota, 4.Srpna 2018, 10:25:50

si nemohu nechat líbit.

Tisíce lidí, politiků i intelektuálů, na Západě říkají to, co já. Dokonce i představitelé americké administrativy uznávají, že se "ledacos nepovedlo".

Vy jste příklad toho nejdogmatičtějšího myšlení, jaké si lze představit. Buď jedno, anebo druhé. Buď tleskat Bushovi, anebo jste putinovec. Jak už jsem vám to jednou napsal, je velké štěstí, že jste se nenarodil o nějaké to století dříve. Byl by z vás výborný předseda inkvizičního tribunálu.

Přitom se ukazuje, že mnohem více dokážete jednáním a zprostředkováváním, tomu se říká měkká síla, než ta kovbojská dobrodružství a la USA, s otřesnými výsledky.

A propos, ještě jste nevybrousil z vaší - myslím že loňské - vášnivé apologie CSU. Teď se musíte rozhodnout: jste pro Merkelovou, nebo pro Seehofera? Ale raději do toho moc zabrušujte...

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Kolaříkovi Sobota, 4.Srpna 2018, 11:36:36

Poctivě řečeno, Váš překlad byl velmi selektivní. Nasazení vojenské síly může být někdy nezbytné, ale vždy je to jen první krok. Vynucení a budování míru, když se člověk podívá do dávných dokumentu OSN. To druhé je zatraceně těžké a nejde nám to.

Byl jsem nedávno v Mostaru, mám to městečko rád a jsem přesvědčen, že bez zásahu mezinárodních sil by v něm dneska bylo mnohem hůř. Jen pak to mezinárodní společenství nedokázalo najít vhodnou cestu k normalizaci a obnovení politického života země. Můj vrstevník (studoval v dávných dobách v Praze) mi při čaji a vodní dýmce vyprávěl, jak se testuje rozkulačení Bosny mezi Chorvatsko a Srbsko, možná s malým zbytkovým bosenským protektorátem. Před pár lety bych se tomu vysmál jako konspirační teorii a spokojeně by jsme s Ninem pohádali. Jenomže ona únava z patu a dvě politická společenství s vlastní diplomací činí podobnou úvahu až příliš realistickou.



Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Plevo Sobota, 4.Srpna 2018, 18:04:57

Varoval jsem vás. Dobrá, když tedy jinak nedáte.

Nedávno jsme tady došli ke konsensu, že jste extrémní levičák. Pro osvěžení vaší paměti, bylo to, když jste tvrdošíjně a zatvrzele mlel cosi o neoliberalismu v souvislosti s německou spolkovou kancléřkou. A extrémní levičáci, jak známo, jsou na štíru s demokracií, o to větší je však jejich afinita k nepřátelské propagandě.

Víte, máte tu smůlu, že si pamatuju, co jste např. psal, když Rusko přepadlo Ukrajinu. Jak jste byl plný "porozumění" pro agresory. A uvedu jenom perličku: když jsem vás informoval, že pobaltské státy jsou členy NATO, prostě vám to hlava nebrala, a tvrdil jste, že na to nemají právo. Ani Putinův mluvčí by to nenapsal "lépe". A vy mě chcete poučovat o demokracii? Ale jděte.

Chápu, že se vám líbí, co tvrdí a dělá nová americká (tedy Trumpova) administrativa. I v tom jste důsledný.

Jistě, v posledních letech se dařilo vám podobným nahrazovat "staré politické elity" novými. Uvidíme, zda to svobodný svět přežije, a já doufám, že ano.

No, a na závěr: Je skutečně neuvěřitelné, že stále opakujete svoje výpady proti CSU, a nebyl jste schopen doložit, o co jsem vás žádal. Nebudu vám připomínat, co to bylo, víte to dobře.

Jinak jak říkám, rozumím tomu, že jsem vás vytočil, když jsem poukázal na to, že to vaše "ukončovat války, potírat terorismus a extremismus" je jenom licoměrná a líbivá fráze. Bylo opravdu dost lehkovážné si myslet, že vám to jen tak projde - poté, co jste tady už předvedl v minulosti.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Martinu Profantovi Sobota, 4.Srpna 2018, 18:20:53

Ale vždyť já v tom nevidím žádný spor. Samozřejmě že víme, že OSN je často bezmocná, že Rada bezpečnosti je bezmocná (hlavně díky právu veta - koho asi především, že).

A největším selháním mezinárodního společenství v bývalé Jugoslávii bylo, že nezabránilo Srebrenici. Když to řeknu natvrdo: to pověstné "humanitární bombardování" přišlo pozdě.

Mostar je nešťastné město, souhlasím. Ano, mezinárodní společenství udělalo hodně chyb, ale odkud vlastně má plynout očekávání, že je povinno dělat všechno 100 procentně správně, když se to někde mele, řeže a vraždí? To všechno jsou věci, o kterých můžeme diskutovat.

Co však absolutně neberu, jsou řeči o tom, že někdo si hraje "na světového četníka", že chce "vyvážet demokracii" (což je samozřejmě údajně špatně), že chce "světu vnutit svoje pořádky", že chce "prosazovat zbraněmi svoje imperialistické zájmy" atd., však to znáte. Občas se do toho zamotá něco o ropě. A potom, když usoudí, že to bude vypadat líbivě, jakoby se nechumelilo řekne, že budeme někde "ukončovávat války, potírat extremismus a terorismus".

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Kolaříku, Sobota, 4.Srpna 2018, 21:25:40

vaše zlostná nenávistnost nezná mezí.

Ano, tvrdil jsem a tvrdím, že západní politika vůči Rusku byla špatná a skončila jedním velkým neúspěchem. Fakta jsou jasná: Ukrajina celistvá není, Putin Krym má a nevrátí ho a nepřímo drží Doněck a Luhansk, UA v NATO není a nebude, v EU jakbysmet, ekonomická situace katastrofa, korupce nadále katastrofa, dřívější naděje Západu Saakašvili a Porošenko se do do krve pohádali (jako už předtím Juščenko a Tymošenková).
Putin navíc rozpoutal - bohužel velmi úspěšnou - hackerskou a dezinformační válku proti EU. A sankce jej sice poškodily, ale nezlomily.

Tak toto jsou výsledky.

A ano, neustále rozšiřování NATO na východ byla chyba, pokud do NATO nebylo přizváno (a to nikdy nebylo) taky Rusko.

Za to, že dnes je v Rusku u moci Putin, a za to, jaký je, může tedy TAKÉ (předpokládám, že tomu slovu rozumíte) Západ a jeho politika. To vám ale vaše hlava, zvyklá na duální myšlení, nebere.

Nikde jsem nepoužíval výrazy jako "světový četník", "imperialistické války" atd., to si mě s někým pletete. Možná jsem kritizoval heslo "vývoz demokracie", protože ano, to je špatná koncepce, demokracii nemůžete vyvážet.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Dodávám ještě, Sobota, 4.Srpna 2018, 21:29:30

že Putinův režim jsem vždycky kritizoval, zastával jsem se Pussy Riot atd.

Ale opakuji - tak jako krátkozraká západní politika po první světové válce pomohla zplodit Hitlera, tak západní politika od 90. let zplodila Putina.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Plevo Sobota, 4.Srpna 2018, 22:37:2

Jediný, kdo tady předvádí zlost, jste vy, jelikož jsem stručně poukázal na prázdnou faleš vaší líbivé fráze o tom, že "budeme ukončovat války, a potírat extrémismus a terorismus".

Nebojte se, nebudu se vás ptát, jak si to tedy představujete. Vím, že jako Hurvínek.

S vaší hroší kůží a inteligencí byste od hodiny mohl dělat libovolného ministra v současné Babišově vládě.

A pane Plevo, to není kompliment!

Jiří Nushart - maloměšťácký usmiřovač

"S čím nesouhlasíte, pane Nusharte?" (Pátek, 3.Srpna 2018, 16:36:45) Neděle, 5.Srpna 2018, 00:32:40

Na tom, co jste, pane Plevo, napsal ve zmíněném příspěvku, se s Vámi mohu docela dobře shodnout, i když některé věci bych formuloval mírně jinak.

Problémem jakékoliv pomoci může být to, že vytváří nerovný vztah a závislost.

Dalším problémem je organizovaný zločin, který se na masovém trendu snaží vydělávat a zisky reinvestuje do destabilizace krizových regionů.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Neděle, 5.Srpna 2018, 10:58:52

Pane Plevo, pokud mě paměť neklame, tak Rusko do NATO skutečně pozváno bylo.

Stalo se tak ještě v bezprostřední euforii v době velkých zvratů ve východní Evropě, kdy se na chvíli zazdálo že po pádu (pseudo)komunistického režimu bude možno shodnout se na společných liberálně demokratických hodnotách; kdy se zdálo že nové Rusko bude skutečně směřovat k a vyvíjet se ke standardní demokracii západního typu.

Jenže: po této krátké euforické době se ukázaly dvě věci: za prvé, Rusko se vydalo na cestu nikoli západních liberálních demokracií, nýbrž na cestu "řízené demokracie", čili putinovského autokratismu.

A za druhé: Rusko nedokázalo ustát, že už není pokládáno za světovou supervelmoc, ze které každý musí mít strach. Bylo jasné, v že v NATO by Rusko muselo pohřbít své latentní velmocenské ambice, a být jenom jedním z mnoha.

Něco takového se Rusku zdálo být nepřijatelným; a tak se vydalo svou vlastní cestou, v principiální opozici vůči západnímu světu, a tedy i proti NATO. Rusko se rozhodlo začít hrát opět roli imperiální velmoci, snažící se dostat do sféry svého vlivu každého, kdo je nějakým způsobem na dosah.

Z tohoto důvodu se mu samozřejmě rozšíření NATO směrem na východ jeví být "ohrožením" - protože tím ztrácí možnosti rozšiřování svého impéria.

Tento konflikt je v podstatě neřešitelný: dokud Rusko základní smysl své existence bude spatřovat ve své imperiální síle, dotud je nemožný urovnat konflikt s NATO, které je zde právě na obranu proti takovýmto imperialistickým choutkám a agresím.

Nechci tu žádným způsobem glorifikovat svět Západu ani jeho vojenskou organizaci; ale je faktem že současné Rusko nedospělo ještě ani k té civilizační úrovni současného Západu, a že zůstává pro své sousedy i nadále trvalým ohrožením.

Martin Profant - Praha 7

Tak jo Neděle, 5.Srpna 2018, 11:46:7

Na rozdíl od Martina Plevy pojem "imperialistická válka" považuji za zcela přiměřený. A aby to nebylo tak jednoduché, nevadí mi ani vývoz "demokracie".

Napadení Iráku pod lživou záminkou byla imperialistická válka vedená z pozice, kterou nelze nazvat pozicí "světového četníka jen proto, že bychom uráželi žandarmerií, ta se řídí předpisy a zákony, neustanovuje si je svévolně.

Udržování konfliktu na východě Ukrajiny je forma zástupné imperiální války (jen je jiné imperium) a nová studená mediální válka je také imperialistická (už jen tím, že pečlivě diskriminuje vše, co se nestaví na stranu jednoho či druhého imperia).

"Vývoz demokracie" je neuvěřitelně těžká a riskantní věc, ale povedl se v Německu, Japonsku a Rakousku. Konečně ono by to mělo Československo (bez předchozí demokratické tradice) bez Wilsonových článků při svém vzniku podstatně těžší. O vývoz demokracie do Iráku se nikdo nepokusil, jen se o tom ideologický žvanilo.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku (a Kolaříku), Neděle, 5.Srpna 2018, 15:35:57

položte si otázku, zda nepropadáte protiruskému rasismu.
Pozor na formulace typu "Rusko chce atd." - to je skoro jako psát Židé chtějí tajně ovládat svět a lichvou odírat ostatní, Romové nechtějí pracovat, černoši chtějí páchat násilnou trestnou činnost a muslimové chtějí terorismus.

Jde přece o to, proč se Rusko odvrátilo od oné cesty ke "standardní liberální demokracii".
Buďto považujeme Rusy za méněcenné z principu (a pak jsme vůči nim rasisté), anebo je to důsledek nějakého vývoje a odraz nějakých společenských poměrů, historických zkušeností atd. Pokud tedy zavrhneme rasismus a přistoupíme na to druhé vysvětlení, pak si musíme položit otázku, co Rusko přivedlo tam, kde dnes je. A zde tvrdím má Západ svou vinu.

Podívejte se do 90. let - k jakému ekonomickému, společenskému atd. rozvratu tam došlo, ke vzniku oligarchů, explozi kriminality atd. Za přihlížení Západu, který v duchu naivního (neo)liberalismu toto vlastně podporoval a schvaloval.

A koho Rusko ohrožovalo v 90. letech? Jediná koloniální válka, kterou vedlo, byla v Čečensku a tu Jelcinovi Západ celkem dovoloval. A přitom už v roce 1999 vstoupila střední Evropa do NATO (kromě Slovenska) a v r. 2004 následovalo další velké rozšíření včetně Pobaltí (to byl Putin už moci). A různé nabídky na členství padaly Gruzii, Moldavsku, Ukrajině, všem balkánským zemím včetně Srbska atd. A ano, úměrně s tím stále více rostla agresivita Ruska.
Ale je zcela legitimní se zeptat: Proč vytvářet vojenské aliance - ty má přece logiku vytvářet proti někomu? Bylo tedy rozšiřování NATO namířeno od počátku proti Rusku jako nepříteli? Pak se ale nemůžeme divit, že Putin řekl: tak dobrá, když jsem nepřítel, tak jím teda budu. Nebo to už před Putinovým nástupem nebo krátce po něm věděli západní politici jako jasnovidci, jaký bude Putin v roce 2008 (gruzínská válka), nebo dokonce v roce 2014 (připojení Krymu)? Nebo od počátku trpěli protiruským rasismem?

Martin Profant - Praha 7

Martinovi Plevovi Neděle, 5.Srpna 2018, 17:32:29

Nejsem si jist, zda má sdmysl popírat zástupné války, ve kterých imperium přímo nevyvražďuje vesnice jako v Čečně, ale jen k tomu dodává zbraně a vojenské odborníky? Těch by se před Putinen pár našlo, včetně prvních konfliktů v Gruzii.

Rusko je militarizovaná země s hodně nepříjemnou strukturou společnosti -- drastická forma socialistické modernizace byla sice relativně úspěšná co do industrializace a gramotnosti, divoký rozpad bohužel zdůraznil nepřekonané prvky samoděržaví (režimu příliš slabého a příliš málo legitimního, aby mohl vládnout jinak než hrubou silou kombinovanou s masivní korupcí a místní zvůlí). Bez jakéhokoli rasismu, země v této situaci je prostě nebezpečný soused.

Krym a východní Ukrajina jsou racionální a pochopitelné tahy imperia, ale ta pochopitelnost nic nemění na jejich odsouzeníhodnosti právě jako imperiálního násilí. v případě zmraženého konfliktu v obou separastických republikách navíc v té nejhnusnější podobě, udržování stavu bezzákonnosti ad infinitum.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Pane Plevo, Neděle, 5.Srpna 2018, 20:38:5

máte pravdu, že se zkratka "Rusko chce" /zrovna jako "Japonsko chce" anebo "Británie chce"/ používá zbytečně často a že by bylo korektnější používat výraz "britská vláda chce" anebo "ruský režim chce", aby bylo jasné, že autor není zaujatý vůči obyvatelstvu příslušného státu, ale kritizuje jeho politickou reprezentaci anebo jen prostě popisuje, o co jí jde.

Ivo Horák - Praha 3

Na okraj diskuse, jak se nám stočila Neděle, 5.Srpna 2018, 22:31:0

To, co píše paní Zemanová, se dříve běžně "řešilo" tak, že se mluvilo i psalo o Moskvě, Washingtonu, či Londýně. Bylo tak zřejmější, že se nejedná o postoj Rusů či Američanů jako takových, ale mocenského centra, vlády, administrativy. Jen někdy, většinou v případě diktátora, nahradilo označení centra (třeba Berlína) jeho jméno, mluvilo se pak o požadavcích Hitlera. Bývalo to většinou pejorativní zosobnění a jako takové bylo užíváno např. i pro E. Beneše. Tohle jaksi zůstalo, takže se stále mluví např. o Trumpovi, nejinak než o Putinovi či o Kim Čong-unovi. Jako by byl celý svět v rukou samovládců. Přitom je tomu spíše naopak, prakticky všude lze hovořit o vládnoucí elitě, či garnituře, která opět, tak jako po skoro celou historii, už doopravdy převážně souzní s "chtěním" té které mocnosti, ba dokonce, dá se říci, s aktuálním pocitem většiny lidu (s orientací místní obdoby vyšších středních vrstev).
Speciálně v případě Ruska lze stěží pochybovat o masívním nadržování lidí, i sympatických a v zásadě hodnotných, nepoctivé hře vlastního vedení, jež usiluje o nápravu újmy (revanš) a "medailovou slávu".

S koncem rozdělení světa na dva antagonistické tábory, jsme se postupně vrátili do prostředí "reálpolitiky", ke střetávání partikulárních zájmů (nahlížených jako v zásadě přirozených a legitimních).

Co se týče chyb západní aliance vůči Rusku po roce 1991, bylo by to na dlouhou diskusi nejlépe pod jiným článkem než je tento pěkný T. Halíka o vztahu k uprchlíkům. Zásadní otázkou ovšem je, zda byla chyba spíše v přílišném "tlačení na pilu", nebo naopak v ne dost rozhodném využití historicky výjimečného časového okna.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Nebylo vůbec mým úmyslem Pondělí, 6.Srpna 2018, 00:42:0

po x-té znovu diskutovat o zhůvěřilosti ruského režimu, která je očividná.

Nebylo ani mým úmyslem po x-té diskutovat o eventuálních chybách, kterých se eventuálně kdy dopustil západní svobodný svět tváří v tvář tomu, co se dělo a děje mimo něj. Samozřejmě, chyby nedělá jenom ten, kdo nedělá vůbec nic - když tedy pomineme, že právě to nicnedělání je většinou tou největší chybou.

Měl jsem v úmyslu pouze poukázat na elementární a očividnou skutečnost, že to páně Plevovo "budeme ukončovat války" samozřejmě znamená "budeme aktivně vstupovat do válek, budeme v nich bojovat". To je naprosto evidentní, takže o tom vůbec není nutná žádná diskuse. Když se to panu Plevovi nelíbilo, nabídnul jsem mu možnost ústupu s tím, že tu svou líbivou, avšak prázdnou a nesmyslnou frázi "budeme ukončovat války" vezme zpět. Pan Pleva se zatvrdil, jak je jeho zvykem, to však na věci nic nemění.

Skutečnost je samozřejmě taková, že žádné války ukončovat nebudeme. Necháme je hezky proběhnout od začátku do konce, a necháme tam prostor jiným.

Nebudeme ukončovat válku na Ukrajině, a necháme tam prostor řádění Rusů. Nebudeme ukončovat válku v Sýrii. Prezident Obama v Sýrii nepodniknul vůbec nic, a extrémním levičákům pod ruskou taktovkou se stejně nezavděčil. Stejně spustili svoje obligátní orgie antiamerikanismu, pálili americkou vlajku a demonstrovali proti válečným štváčům v Pentagonu. I tady na DR se projevili - a měl jsem s nimi i tady to "potěšení" v míře vrchovaté. Za všechny uvedu aspoň pana Jehličku, jinak kromě antiamerikanismu zdejšího specialistu na antiizraelismus.

Trump pochopitelně neudělá v Sýrii už vůbec nic, a Evropa sama na to samozřejmě nemůže ani pomyslet, takže neomezený prostor tam zůstane Putinovi, který spolu s Asadem válku ukončí, a udělá ze Sýrie jeden velký hřbitov.

Jediné, co nám zbývá ještě dělat, je přijímat uprchlíky, které Putin s Asadem v Sýrii vyrábějí na běžícím pásu. Dělejme tedy aspoň to, a nechme si hloupé a směšné řeči o tom, že budeme "ukončovat války".

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 6.Srpna 2018, 08:43:29

Pane Plevo, politická levice je ve slepé uličce. Ještě jste to nepochopil?

Martin Pleva - pedagog, Brno

Ukončování válek Pondělí, 6.Srpna 2018, 10:00:14

Američané v Iráku žádnou válku neukončili, naopak ji zahájili, a to na základě vymyšlené záminky. Po x letech jejich boje proti terorismu se tam zrodil Islámský stát. Větší blamáž si lze těžko představit. Putinovými agenty zřejmě byli i někdejší představitelé Francie a Německa, kteří Bushe před tímto dobrodružstvím varovali.

Vpád do Afghánistánu legitimní byl, protože USA bylo napadeno. Ale je zároveň víc než legitimní se ptát, k jakým výsledkům to tam po 16 letech (!) dospělo. Včerejší tragédie českých vojáků mluví za vše. Podle L. Krause (viz jeho fb) je Afghánistán největším producentem opiátů. To je American recovery of economy.

Jsem rád, že mi p. Kolařík potvrdil, že v Sýrii a na Ukrajině Západ prohrál. V obou případech (v Sýrii je to tragičtější) rozehrál hru, aniž si spočítal, jaké má karty. A civilní obyvatelstvo tím trpí. O zločinech Putina či Asada netřeba polemizovat.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Hájková, Pondělí, 6.Srpna 2018, 10:02:8

proč si to myslíte?

Martin Pleva - pedagog, Brno

A ještě dovětek Pondělí, 6.Srpna 2018, 10:09:5

Samozřejmě nejsem apriori proti válce, takový Islámský stát neporazíte jinak než vojenskou silou samozřejmě. Jsem proti kovbojským dobrodružstvím. Ale vzhledem k tomu, že americký unilateralismus končí, je už jim asi taky konec.

A co má dělat Evropa? No nabízet jinou cestu, než byla ta americká (která mimochodem zdiskreditovala před lidmi třetího světa sám pojem Západ a západní hodnoty). Tedy: hospodářskou a další rozvojovou pomoc (ekologie, vzdělání, zdravotnictví, školství, občasná společnost) a zároveň v politické oblasti jednání, jednání, kompromisy, kompromisy. A taky osvětu o tom, že migrace do Evropy není žádnou procházkou rajskou zahradou ani vstupenkou do ráje.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Pondělí, 6.Srpna 2018, 10:10:17

Prostě tak soudím z toho, jak vnímám, co se ve světě děje.
A proč vy si myslíte opak?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Plevo Pondělí, 6.Srpna 2018, 11:17:52

To, že se z prohry Západu a vítězství Ruska radujete, nemusíte zvláště zdůrazňovat. To je evidentní. Ale neradujte se moc. Kdo se směje naposledy, ten se směje nejlépe.

A ano, Gerharda Schrödera si Putin koupil. Je to jeho nejúspěšnější akvizice na trhu evropských politiků. To vy nevíte?

Víte, jak vás, evropské extrémní levičáky, nazývají ruští stalinisti?

"Jevrolevizna" :-)

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Tragedie ovšem spočívá v tom, Pondělí, 6.Srpna 2018, 11:41:21

že na Ukrajině, a ještě mnohem hůře v Sýrii, to není ani tak prohra Západu, jako obyčejných lidí na místě, kteří jsou vystaveni válečným zločinům jak separatistické v jednom případě, syrské vládní ve druhém případě, tak ruské soldatesky v obou případech. Prohra Západu spočívá v tom, že jim nebyl schopen pomoci.

Doufejme, že si to pan Pleva uvědomí a že mu úsměv škodolibé radosti aspoň trochu zmrzne na rtech.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Homo sovieticus Pondělí, 6.Srpna 2018, 12:27:4

Ale ano, pane Plevo, používal jsem zcela vědomě pojmy typu "Rusko chce". Neboť - jak naprosto správně píše pan Horák - v daném případě nelze v žádném případě agresivní počínání Ruska vůči jeho sousedům považovat jenom za individuální akty nějakého Putina; nýbrž zcela evidentně se tak děje za zčásti mlčenlivého, ale z velké části i za zcela otevřeného a nadšeného souhlasu ruské populace. To je naprosto evidentní fakt.

Podezříváte mě z "antiruského rasismu". Jenže - byli to právě sami Rusové (totiž ti vzdělanější a pokrokovější z nich), kteří už dávno konstatovali to zcela specifické hodnotové nastavení většinové ruské populace, které je zcela nekompatibilní s hodnotami standardní liberální demokracie západního typu.

Nejsem si už po těch létech schopen vybavit konkrétní jméno, ale byl to jeden známý ruský spisovatel, emigrant žijící v Mnichově, který už v prvních létech po pádu sovětského režimu, když už se ale po opadnutí první euforie z příchodu demokracie začaly - za pasivního přihlížení ruského obyvatelstva - restaurovat nové oligarchické a samovládné struktury v ruské politice, tak tedy tento ruský spisovatel sám konstatoval, že ten proslulý "homo sovieticus" nezemřel spolu se starým režimem, nýbrž je stále ještě tady.

Ten samý homo sovieticus, který si už za brežněvovských časů o vládnoucí ideologii myslel své - nicméně pro vlastní pohodlí se v tomto prohnilém režimu zařídil podle možností, nevystrkoval svou hlavu příliš nahoru, a poslušně a slepě vykonával všechno, co po něm vládnoucí režim chtěl.

Ten zásadní problém je: v Rusku se nikdy nevytvořila občanská společnost v západním slova smyslu. Tedy společnost svébytná, sebevědomá, kritická vůči svým politickým špičkám. Naopak, v Rusku se restaurovala ta prastará víra v "dobrého cara", s kterým se národ může emocionálně identifikovat, v pocitu bezprostřední sounáležitosti. A kdy jakýkoli kriticismus je považován automaticky za projev odpadlictví.

A protože chybí tato občanská společnost, chybí stejně tak i veřejný diskurs o problémech, o idejích, o myšlenkách. A tento chybějící svět myšlenek je pak substituován faktory a emocemi mnohem nižšího řádu - především touhou po tom být silnější než všichni ostatní. Ve své podstatě tedy pudem ryze atavistickým. A v Rusku tento atavistický pud navíc padá na velice úrodnou půdu ruské imperiální tradice. Z tohoto spojení pak vzniká vlastně zcela zákonitě právě ten stav, který můžeme pozorovat u současného Ruska: jakýkoli akt ruské politiky - ať objektivně jakkoli nejničemnější - nalezne nadšenou podporu u většiny ruské populace, pokud jen slouží nárůstu velikosti Ruska.

Pane Plevo, měl jsem v zaměstnání za kolegy hned několik Rusů. Celkem vzato osobně zcela normální lidé; někteří dokonce zcela nadprůměrně přátelští a milí.

Ale - jakmile přišla řeč na Rusko a jeho politiku, pak z nich najednou obratem byli zarytí proruští nacionalisté, s jejichž neotřesitelným přesvědčením o mravní neposkvrněnosti Ruska a jeho představitelů nebylo možno pohnout žádnými argumenty.

Obzvlášť jasně se to ukázalo v tom čase, kdy bylo nad územím východní Ukrajiny sestřeleno holandské letadlo, se stovkami obětí. Každému jenom trochu střízlivě a soudně myslícímu člověku bylo jasné: to letadlo sestřelili proruští separatisté, a to sice raketami dodanými z Ruska. A Rusko bylo - plným právem - v očích světové veřejnosti tím skutečným viníkem; jenom tito Rusové o tom nechtěli vědět nic, a hledali si všechny možné záminky a výmluvy, aby tuto vinu Ruska na tomto masakru přinejmenším bagatelizovali.

Právě to je na tom celém tak zvrácené: jak i osobně zcela slušní lidé mohou natolik propadnout vlivu státní či nacionální ideologie, že najednou nemají sebemenší zábrany obhajovat i ty nejhorší ničemnosti.

Takže ještě jednou: nikdy bych p a u š á l n ě neobviňoval všechny Rusy z toho či onoho; ale nedá se nic dělat, ten charakterový či osobnostní typus toho druhu "homo sovieticus" tady stále ještě je, stále přežívá; a bude zřejmě trvat ještě velmi dlouho, nežli vyhyne. Ten ruský exilový spisovatel to tehdy odhadl přinejmenším na sto let.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 6.Srpna 2018, 12:34:22

A co se toho "zvaní do NATO" týče: pane Plevo, ono tomu opravdu nebylo tak, že by po pádu komunismu ty státy středovýchodní Evropy byly snad "zvány do NATO": tyto státy o své členství v této organizaci samy u s i l o v a l y, a pokud splnily dané podmínky, bylo jim toto poskytnuto. A zkuste se někdy zeptat právě sousedů Ruska, z jakých důvodů asi o toto členství tak naléhavě usilovali.

Mimochodem: Ukrajině bylo to členství v NATO fakticky odepřeno. Proč asi? Kdyby NATO bylo natolik agresivně protirusky zaměřené vojenské uskupení, pak by to pro něj přece byla vnikající příležitost dostat se do "horkého" konfliktu s Ruskem. Proč tedy to údajně agresivní NATO tuto vzácnou příležitost nevyužilo?...

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 6.Srpna 2018, 12:37:31

Ostatně, ta hysterie Ruska že prý je "ohroženo ze strany NATO", je od samého počátku naprostým nesmyslem.

Každému jen trochu myslícímu člověku je naprosto jasné, že atomovou velmoc Rusko nikdo napadat nebude. A že se jedná jenom a pouze o to, aby Rusko nevyužilo své atomové dominance v Evropě k dalším územním agresím.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Technicky vzato Pondělí, 6.Srpna 2018, 16:08:55

musely být pobaltské a středoevropské státy samozřejmě být do NATO *pozvány* - jinak se to podle stanov NATO ani udělat nedá.

Takové pozvání ovšem pochopitelně nespadne z nebe.

Ivo Horák - Praha 3

Pondělí, 6.Srpna 2018, 23:49:6

Protože do hlavy nikomu nevidíme, těžko říci, co vede většinu Rusů k vyjádřením, jaká popsal pan Poláček v případě sestřelu civilního letadla. Někteří lidé snad opravdu hodně věří oficiálním stanoviskům své země, ale další mají příliš reálné zkušenosti z vojenského prostředí než aby byli naivní a přece přesvědčeně obhajují neudržitelnou verzi událostí.

Přesvědčeně, nebo přesvědčivě? Toť otázka. Řekl bych nejspíš, že z přesvědčení, dobrovolně poskytují něco na způsob alibi. Na posluchače dělá jejich víra určitý dojem a navíc tvoří sebeidentifikační znak. (Tento aspekt víry-nevíry zasluhuje ovšem náležitou pozornost obecně.) Měli bychom si uvědomit, že jsme mnozí v určitých situacích také připraveni poskytnout blízkému člověku alibi. Někdy docela iniciativně. "Ano, v té době jsme byli spolu." Nebo: "Příčina té nehody? No, že před auto vběhla srna..." No, řekněte, vám není gosudar člověk nad jiné drahý?

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku, Úterý, 7.Srpna 2018, 09:55:10

s vaším popisem a analýzou ruské postsovětské mentality souhlasím. Ale jde o to, že to Rusové "nemají v genech" (to by byl ten rasismus), není to tedy něco nezměnitelného a nutného, nýbrž jde o důsledek určitého historického vývoje, určitých historických zkušeností a jejich (dez)interpretace. A Západ se málo postaral o to, aby mělo Rusko pozitivní zkušenosti s pádem komunistického režimu a přechodem k demokracii.
Ostatně podobná postsovětská mentalita (a často také s příměsí silného nacionalismu) je patrná ve všech zemích bývalého východního bloku.

Když si ale vezmete, že od pádu komunistických režimů v Evropě je to už bezmála 30 roků a od rozpadu SSSR už víc než 25, tak se podívejte, kde byly SRN nebo Japonsko tak někdy v roce 1970 nebo 1975, tedy ve srovnatelné době od druhé světové války. A hned vidíte rozdíl v úspěšné a neúspěšné transformaci společnosti. I tam se totiž musela změnila mentalita lidí a ne málo. Možná namítnete, že sovětský komunistický režim trval 70 let, ale japonský militarismus a (proto)fašismus, stejně jako agresivní německý šovinismus měly také hluboké kořeny, sahající rozhodně do 19. stol.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Jak působí Západ? Úterý, 7.Srpna 2018, 12:24:44

To je ovšem velice zásadní otázka. Tedy, jak vůbec působí Západ, západní civilizace a západní demokracie na země třetího světa, respektive svého času na země posttotalitní.

Zůstaňme napřed konkrétně u toho Ruska. V prvé řadě opravdu není možno říci, že se Západ "málo postaral" o to aby Rusko mělo pozitivní zkušenosti s demokracií.

V každém případě: Západ tehdy do postsovětského Ruska transferoval opravdu velmi mnoho finančních prostředků. Nebylo to samozřejmě jenom z čistě altruistických důvodů; Západ měl v prvé řadě velkou obavu z toho, že se atomová velmoc Sovětský svaz po svém rozpadu utopí v chaosu, a že k těm jaderným zbraním se dostanou zcela nevypočitatelné živly. To byl ten hlavní důvod, proč Západ opravdu masivní finanční pomocí pomohl stabilizovat tehdejší režim. A pak to byly ještě zcela konkrétní projekty, například Německo postavilo v Rusku desetitisíce bytů pro rodiny ruských/sovětských vojáků kteří byli předtím rozmístěni na území dřívější NDR. Prostě proto, aby se jich mohlo dříve zbavit.

A nejen pomoc čistě finanční; Západ pomáhal posovětskému Rusku i se svým know-how, v mnoha oblastech.

Takže jak řečeno, opravdu se nedá říci že by Západ tehdy Rusku nijak nepomáhal.

Druhá stránka věci ale je, jak Západ všeobecně může působit na země, které nějak zůstaly vůči němu vývojově (a hlavně ekonomicky) pozadu.

Tady je nutno si položit otázku: jak asi vůbec může působit někdo, kdo sám je ovládán mocí peněz, a celou svou existenci upnul jedině k neustálé honbě za dalším bohatstvím a za dalším ziskem?

Když se tedy nějaká takováto (posttotalitní, nerozvinutá) země otevře vůči Západu, pak napřed do ni vstoupí "misionáři", hlásající ušlechtilé hodnoty svobody a demokracie.

Jenže, hned za těmito posly svobody přijdou - docela obyčejní kšeftaři. Kterým se už daleko méně jedná o svobodu a humanismus, ale mnohem více o to, jak z dané země vydolovat co nejvíce zisku. Pro sebe samé, rozumí se.

Budiž; z toho nově vytvářeného bohatství leccos zůstane i v dané zemi; ale v každém případě nastane ten proces, kdy lidé v té zemi pochopí, že veškerá ta svoboda a demokracie je jenom pozlátko, jenom vnější zdání, a že ve skutečnosti platí jenom tvrdý byznys.

Je pak jenom pochopitelné, že takto působící Západ velmi dramaticky ztrácí schopnost působit jako nějaká mravní autorita. Ti lidé z těch méně vyvinutých zemí, kteří dříve vzhlíželi s obdivem k onomu "velkému a zlatému" Západu, velice rychle prohlédnou jeho pravý charakter. A protože oni sami nemají zažité ani to pozitivní co si ten Západ přece jenom už vypracoval (přece jenom určitým způsobem vyspělou a solidní občanskou společnost), pak si z něj vezmou jenom to špatné: tuto jeho honbu za penězi si naroubují na své obhroublé způsoby chování zděděné z minulosti, a tu samou honbu za penězi kterou Západ přece jenom do určité míry kultivoval, oni provádějí především ve formě švindlu a všeprolézající korupce. A v politické oblasti pak platí přesně to samé.

Takže co se toho působení Západu všeobecně týče, tak to má skutečně velice rozštěpený charakter: na jedné straně vůči vyloženým diktaturám a vyloženě korupčním režimům se ten Západ stále jeví být solidnějším a vyspělejším; ale na straně druhé se za těmi kultivovanými formami ukrývají namnoze velmi nekultivované a přízemní motivy a cíle.

Takže to pak Západ mívá opravdu velice nesnadné s tím, zbytek světa přesvědčit o své "mravní dokonalosti".

Ivo Horák - Praha 3

Pane Plevo, Úterý, 7.Srpna 2018, 12:33:17

co se týče toho Vašeho srovnání adaptace Ruska na jedné straně a Německa s Japonskem na straně druhé, tak zde nejsou možné příčiny rozdílů bez významu. SSSR (plus Sovětské Rusko) existoval 74 let (a zvítězil ve 2. světové válce), Německá "Tisíciletá říše" vydržela 12 let a na jejím konci byla země v sutinách, poražena, zabrána.

Také bych se chtěl aspoň stručně vyjádřit k Vašemu mínění, že západní státy v Rusku (a v řadě dalších zemí) prohrály. Umět přiznat si neúspěch, uznat porážku je užitečná ctnost. Právě tak je ovšem potřebné nepropadat hned defétismu a vidět, že na druhé straně mohli zaznamenat vítězství Pyrrhovo, či že tam jen dokážou lépe "nemrknout okem"a "vylízat si své rány". (Když třeba přišlo Rusko o letoun s turisty nad Sinajským poloostrovem, nebo později o Alexandrovce, ukázalo se, že schopnost země přijímat údery je pořád na jiné výši než na evropském poloostrově.)

Za mých mladých let byl SSSR 3. nejlidnatějším státem světa, dnes je Rusko deváté. Mimořádně těžce tam nesou, že přes desetina Rusů žije za hranicemi země, kde ruština ztrácí své pozice. Strategická úvaha zabít několik much jednou ranou, vzít si zpátky aspoň Krym, šachovat dlouhodobě Ukrajinu, posílit doma vládnoucí režim a doma i v cizině úzkoprsý nacionalismus, se podařila v tom smyslu, že západní svět se opravdu podle předpokladu neodhodlal ke zničujícím sankcím. To byla chyba. Z dlouhodobého hlediska, přes všechnu propagandu a vměšování, se však Rusko vydalo na cestu těžkých ztrát, jež se týkají širokého spektra oblastí a ohledů. Od ztráty Ukrajiny po ztrátu elementární důvěryhodnosti.

Pošlapete-li jednou tak flagrantním způsobem vlastní smlouvy, jste svým konáním v ilegalitě a jeden váš zločin pak stíhá druhý. Toť největší problém a prohra Ruska. Dnešní svět není vůbec ideální místo, ale stát se v něm gangsterem není zrovna dobrá a perspektivní volba. Jednou v Rusku "čas oponou trhne" a Putin bude nahlédnut v pravém světle (třeba jako Mečiar na Slovensku, nebo Miloševič v Srbsku) a "jeho" kostlivci budou ve skříních těžce překážet.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Úterý, 7.Srpna 2018, 12:39:26

Pane Plevo, to srovnání s Japonskem ovšem hovoří proti Vašim argumentům.

Když dokázalo Japonsko (a stejně tak Německo) relativně rychle vstřebat demokracii - proč to nedokázalo Rusko? Proč to nedokázali Rusové?...

Fakt ovšem je: ani v tom Japonsku, ani v tom Německu to nebylo zase tak zcela bezproblémové; a ty jejich poválečné "demokracie" měly také nemálo autoritativní charakter. (A v Japonsku je tomu tak do značné míry doposud.)

V Německu to byly prakticky až studentské bouře konce šedesátých let, které definitivně rozbily ten adenauerovský autoritativní stát.

Rusko má možná trochu smůlu v tom, že ta éra šedesátých let je dávno pryč, a žádná taková vlna dnes světem nejde. Ale přece jenom se zdá, že v Rusku bude problém ještě někde jinde, právě v té národní tradici a mentalitě.

Japonsko: ano, i tam byla dlouhá tradice "samoděržaví", striktně centralistického císařsko-šogunského režimu.

Jenže: japonská společnost byla stejně tak tradičně vysoce kultivovaná; zatímco v Rusku vládla po dlouhá staletí všeobecná obhroublost poměrů. Takže pro Japonce bylo pak mnohem snadnější převzít ty pozitivnější stránky západní demokracie, nežli pro Rusy.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Úterý, 7.Srpna 2018, 12:47:56

V Rusku je poměrně rozšířená tzv. oblomovština. Psal o ní i Lenin. Původ slova je v Gončarovově románu Oblomov.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Kolaříkovi Úterý, 7.Srpna 2018, 17:12:6

Pokud už přistoupíme obecné označení "západ", pak prohra západu nespočívá v tom, že lidem v Syrii a na Ukrajině nejsme schopni pomoci. Západ tím nic neprohrává a jak jste správně podotkl, neukončování války zabraňuje vítězství Putna a Asada.
Jinými slovy, jde o náš strašlivý morální debakl, neukončujeme války vedené na úkor obyčejných a v zásadě bezbranných lidí.

A mimochodem, my přijímáme také uprchlíky z Iráku a Afganistánu, ty opravdu "nevyrobil" ani Putin, ani Asad.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Úterý, 7.Srpna 2018, 17:14:12

Nemohl by být ten rozdíl mezi Ruskem na jedné a Německem a Japonskem na druhé straně stran demokratizace spíše v tom, že posldní dvě země byli okupovány a odpovědný okupant dokázal promyslet cíle, kterých chce dosáhnout?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Martinu Profantovi Úterý, 7.Srpna 2018, 19:48:16

Co přesně znamená "prohra Západu", si vyříkejte s panem Plevou, který s tím přišel. Ale určitě si na ten seznam připište alespoň ještě Koreu a Vietnam.

Co máte na mysli tím "morálním debaklem", jsem ovšem nepochopil. Ano, že Obama nepodnikl v Sýrii v podstatě nic, až na nějaké školení protivládních bojovníků, jsem konstatoval též. To, jaké nenávisti kremlobotů byl vystaven jenom za to, jsem konstatoval rovněž. Objevily se dokonce "fake news" (i když já dávám přednost termínu " sprosté lži"), že prý "Obama podporuje IS").

Avšak "morální debakl" - nerozumím.

Pokud jde o Irák a Afghanistán - nevím jak vy v Česku, ale my v Německu už bohužel mnoho uprchlíků z těchto zemí posíláme zpět. Bohužel - ani my to nezvládneme všechno, a ti Putinovi-Assadovi ze Sýrie mají jasnou přednost.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 8.Srpna 2018, 06:53:23

Západ má strach z Ruska, zatímco Rusové (ti obyčejní) mají možná strach ze západu.

Martin Profant - Praha 7

Pavlu Kolaříkovi Středa, 8.Srpna 2018, 09:39:53

Reagoval jsem na Vás, ne na Martina Plevu. Tam není jaksi o čem diskutovat. On má reifikovaný "západ", který se rozpadne při prvním doteku kritického myšlení. Tedy při prostých otázkách, kde vlastně ten jeho "západ" leží, které země do něj patří a proč by postoj "západních" intelektuálů (který uvádí jako kritický k politice západu) měl mít na západě menší váhu než postoj generálů? Jediné, co v jeho výpovědích "západ" určuje je spoluodpovědnost či plná odpovědnost za kterékoli zlo ve světě a pokud to v tom či onom případě není nabílední, pak proto, že je "západ" rafinovaný (ale na nás, Čechy, si s tím "západ" nepřijde, protože mi ze Švějka víme, že vypadá jako nevinný, "protože je rafinovaný, a právě proto ztracený").

Shodnu se s Martinem Plevou v dílčích výhradách a shodnu se s ním v odporu vůči antiruskému rasismu, event. jeho kulturnímu provedení poláčkovského typu, ale nevím, jak bych s ním diskutoval o "západu".

Zatímco Vy jste mi dal přesvědčivou odpověď ve větě: "nevím jak v Česku, ale my v Německu..." Západ, na kterém musíme v diskusi soustavě takto diferencovat, nemůže být Plevovou monolitní entitou konající soustavné a uvědomělé zlo.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Oblomovština Středa, 8.Srpna 2018, 10:57:9

Ano, paní Hájková, nakonec se jedná právě o to. Ten zásadní rozdíl mezi občanskou společností západního typu a mezi současnou společností ruskou je ve svém jádru rozdílem ve stupni (občanské) aktivity: ten západní občan je aktivní, alespoň do určité míry politicky vzdělaný, poměřuje kriticky jednání svých politiků. A když se mu něco nezdá, zasadí se angažovaně a sebevědomě o změnu. Zatímco ta ruská "oblomovština", to je pasivní, trpný vztah k životu vůbec, kdy dotyčný třeba sice vnímá tu či onu nepravost světa který ho obklopuje, ale toto vědomí ho nevybudí k žádné aktivitě pro zlepšení obecných poměrů. A tak tou jedinou "aktivitou", kterou nakonec vyvine je to, že se u pece převrátí na druhý bok...

Josef Poláček - Manuální pracovník

Demokracie přivezená na bodácích Středa, 8.Srpna 2018, 11:22:50

Pane Profante, Ludvík Aškenazy v jedné své povídce vykreslil situaci, kdy nějaký americký diplomat někdy v padesátých, tedy poválečných létech dospěl k názoru, že němečtí představitelé nejsou vůči požadavkům a přáním Američanů dostatečně vstřícní. A tuto svou nelibost vyjádřil v rozhovoru s jedním generálem německého Bundeswehru. Který jak známo personálně obvykle velice úzce navazoval na dřívější Wehrmacht. A mezi nimi se rozvinul tento dialog:

Američan: "My, Američané, jsme k vám přivezli demokracii."
"Jawohl!", pravil generál.

Ten rozhovor šel pak ovšem ještě dál; ale jádro všeho je obsaženo už v těchto jediných dvou větách.

Když Američané někam "přivezou demokracii", pak se vší samozřejmostí očekávají, že tato demokracie bude fungovat výhradně podle jejich vlastních (amerických) pravidel, a že bude bezvýhradně plnit americké zájmy.

A na straně druhé to německé generálské "Jawohl!" znamená právě to, že tato demokracie byla zavedena na rozkaz; a že ten generál tento rozkaz "teď tady bude fungovat demokracie" plní s tou samou samozřejmostí, a s tou samou vojáckou řízností, s jakou dříve plnil rozkazy zcela jiné, a od režimu zcela jinak orientovaného. A zároveň to vyjadřuje ten - zcela reálný - stav, kdy tento způsob demokracie jak v Německu tak i v Japonsku i interně byl daleko spíše fungováním předešlého, autoritativního režimu jinými prostředky.

Ostatně, jak to vypadá když se (americká) demokracie dovozená na vojenských bodácích implantuje někam, kde pro to neexistuje žádná zavedená místní tradice, je možno aktuálně vidět třeba na případu Iráku. Američané tam sice prosadili zavedení demokratických politických struktur; ale faktický stav je takový, že za touto formálně demokratickou fasádou i nadále trvají nesmiřitelné konfesní, národnostní i jiné skupinové boje. Právě proto, že zde - na rozdíl od Německa a zčásti i Japonska - neexistovala žádná tradice vyspělé, strukturované a civilně orientované občanské společnosti.

-----------------------------------------

Mimochodem, pane Profante, když už mi předhazujete "antiruský kulturní rasismus": domníváte se skutečně, že všichni ti r u š t í autoři a literáti kteří zde byli zmíněni a kteří sami konstatovali ta vyhraněná specifika ruské kulturní a mentální tradice - že i všichni tito Rusové byli také "kulturní antiruští rasisté"?...

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 8.Srpna 2018, 14:12:23

A co myslíte, pane Poláčku. Je ta oblomovština způsobena jinou kulturou? Nebo je to spíš záležitost bio-psychologická, víceméně vrozená? Nebo obojí?

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Středa, 8.Srpna 2018, 15:24:3

Ono to v Německu nebylo tak, že by americký okupant dal rozkaz a od dob Fricka Velkého soustavně cepovaný Prus sklapl kufry a stal se na rozkaz demokratem. Přípravy na demokratizaci máme docela dost dobře dokumentované, počínaje zpracováním archívů a nekonče osobními vzpomínkami - Marcusovy a Loewenthalovy analýzy pro OSS jsem nedávno znovu pročítal a klobouk dolu. Ano, demokracie se v Německu zavedla rozkazem, ale rozkazující si to po čertech odedřel.

Irácké angažmá máme zatím dokumentované příliš útržkovitě, ale podle všeho tam vládla naprostá bezkoncepčnost, různá centra pro demokracii dělala medvědí službu a Abú Ghrajb nebyl zase tak příliš ojedinělý exces.

Samozřejmě, Německo se mohlo opírat o tradici právního státu a návyklou rovnost, třebas spíše rovnost poddaných před vrchností než rovnost občanskou (z dvaceti let výmarské republiky zbylo hodně málo). Jenomže oni to Američané slušně zvládli i v Japonsku, kde se reformy Meidži dotkly konstitučních práv (v rozsahu zcela nedostatečném) až na přelomu století a s příslušnými válečnými stavy působila tato poloviční konstituce funkčně dvě, tři desetiletí. Celkově horší výchozí pozice než v Iráku, s výjimkou centrálního státu.

Co se týče Vaší otázky na ruské spisovatele a jejich případný antirusismus, rád Vám odpovím, až uvedete jména. Znám autory, kteří napsali neuvěřitelně ohavné nacionalistické texty o nadřazenosti ruského života západnímu a o poslání Rusi -- od Dostojevského po Nikitu Michalkova (abych jmenoval spisovatel, nikoli pisálky) a to nejhorší z Solženicyna. Ale Rusů, kteří by při všem slovanském sebemrskačství a gestu odsouzení vulgarity mas zastávali výrazně myšlenku inferiority ruského člověka, těch jsem příliš nečetl a už vůbec ne mezi těmi, kterým bych přiznal označení spisovatel. Ale rád se poučím, sem s nimi.

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Středa, 8.Srpna 2018, 15:53:15

Omlouvám se za osobní otázku, ale četla jste toho Gončarova? Jestli ne -- a mám z vašich otázek možná mylný dojem, že ne -- přečtěte si ho. Oblomov je vynikající román a těch ve světové literatuře není moc.
Puškin, Lermontov, Gončarov -- ti dali nejvýraznější tvar typu lišnovo čelověka -- a Bělinskij, který pokud mne pamět nemýlí poprvé popsal při kritice Lermontovových básní tento typ poprvé popsal, se zcela shodují v jednom -- neroste z ruské duše a půdy, je důsledkem pokřivení lidství, které způsobuje despocie. Důsledek, nikoli kulturní či biologická příčina samoděržaví.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Středa, 8.Srpna 2018, 16:17:13

Četla, pane Profante. Měli jsme to jako povinnou četbu při studiu ruštiny na pedagogické fakultě. Jsem nedostudovaná učitelka ruštiny, která nikdy neučila a víceméně ruštinu částečně zapomněla. Pamatuji si i další postavy (Olga, přítel Štolc) . Souhlasím s vámi, že jde o důsledek pokřivení lidské duše despocií. Ale je despocie úplně oddělitelná od kultury, respektive naopak? Tedy to je patrně špatná otázka. Dnes oddělitelná jistě je. Jenomže se spolu po určitou dobu asi navzájem ovlivňovaly. Nebýt té despocie, vyvíjela by se možná jinak i příslušná kultura.

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Středa, 8.Srpna 2018, 20:31:8

To záleží na tom, co je to kultura. Pro mne jakožto kantovce je proces sebeosvobozování lidstva, vymaňování se z "nedospělosti, kterou si sami zaviňujeme".

Ruská despocie za Petra Velikého nebyla zřejmě v tehdejší Evropě nijak vyjímečná a Prusko Fridricha Velikého si nejspíše s Ruskem Kateřiny II. v tomto ohledu nezadalo. Teprve v 19. století se začaly výrazně rozevírat nůžky. Tehdy se také začaly vymýšlet různá ruská specifika, která to zpoždění údajně podporovala (byzantinismus, občina atd.) Vesměs dnes přesvědčivě zpchybněná a relativizovaná. Jistě, vytvářely se různé praktiky přizpůsobené této formě útlaku, vládla obrovská negramotnost srovnatelná v Evropě snad jen s Británií a nevolnictví zrušil car až dva roky po zrušení otroctví v USA (prakticky dříve,nemusela proto proběhnout občanská válka).

Současnou postsovětskou realitu s polodiktátorskou pozicí prezidenta a soupeřením oligarchických klanů lze jistě vyprávět jako pokračování samoděržaví, ale podobně můžeme redukovat současné postavení Babiše a Zemana k marasmu předbřeznového Rakouska.

Nenyslím si, že by kultura, do které patří Puškin, Ťutčev, Gercen, Granovskij, Bulgakov, Bábel, Erenburg, Okudžava, Vysockij neposkytovala dost podnětů k etosu a patosu svobody. A těch pár ruských fór, na která občas zabrousím (vidím dost špatně a azbukou a švabachem čtu vesměs jen pracovně), ukazuje, že v Rusku je dost svobodumilovných lidí, proč bych měl upředňostovat ty druhé jako typické. Své češství také neodvozuji od Ovčáčka.

Jevi_1

Eva Hájková - Moravskoslezský kraj

Čtvrtek, 9.Srpna 2018, 05:57:44

Ruská kultura je jistě podnětná a vynikajících osobností bylo a je v Rusku jistě dost . Ale já jsem si myslela, že kvalita demokracie nezávisí na vynikajících osobnostech, nýbrž na tom, jaká je většina obyvatelstva.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Profante, Čtvrtek, 9.Srpna 2018, 10:30:36

nikdy a nikde jsem nenapsal, že Západ je zlo či že je odpovědný za veškeré zlo na světě. A vůbec jej nechápu jako monolit. Naopak, jenom ti statisíce lidí např., kteří protestovali proti válce v Iráku, považuji za západnější než G. Bushe. Ostatně pamatuji si, jak v Německu v té době visel nápis "Gott ist kein Amerikaner, Herr Bush!"

Považuji za velmi nešťastné duální myšlení, že buď schvaluješ vše, co dělaly ZÁPADNÍ POLITICKÉ ELITY za posledních 25 let, anebo jsi putinovec. S putinovci se ostatně v ničem podstatném, pokud jde o řešení současných problémů, neshoduji. Nic mi není vzdálenější než např. bláboly I. Davida ve včerejší DVTV.

Myslím, že v ČR je diskuse o zahraniční politice v plenkách. Léta zahraniční politika nikoho nezajímala a nebyla předvolebním tématem. Všichni byli pro EU a NATO (a pro všechno, co jejich vedoucí představitelé dělali), s výjimkou komunistů samozřejmě, ti jsou ovšem pro každého, kdo není nostalgikem po jejich režimu, krajně nedůvěryhodní. Nejpozději od ukrajinské krize se situace změnila. A mnoho lidí nalétlo ruské propagandě právě proto, že mainstream pořád mlel tu nekritickou písničku, jak naši spojenci dělají všechno skvěle.

Přitom dnes - a často titíž komentátoři - přiznávají, že např. situace v Afghánistánu je dokonce horší, než byla. Američané tam přijeli zničit Talibán a po 16 letech s ním začínají vyjednávat (oficiální zpráva)! M. Zrno, představitel jistě zcela proamerického Občanského institutu, říkal myslím včera na CT, že obyčejní Afghánci se obracejí k Talibánu, protože je schopen zajistit efektivnější státní správu než oficiální vláda. Samozřejmě se to dá hned rasisticky otočit a začít něco vykládat o méněcennosti Afghánců. Ale když Talibán, složený taktéž z Afghánců, to dokáže - tak sakra chyba bude asi někde jinde. A to nemluvím o tom, že za královské vlády Afghánistán (v porovnání s dneškem) kvetl a byl stabilní zemí!

Martin Profant - Praha 7

Evě Hájkové Čtvrtek, 9.Srpna 2018, 10:52:5

Pokud by se Vám dostala do ruky Vesnice kanibalů od Alaina Corbina -- vyšla před pár lety ve slušném nákladu a čekal bych, že bude ve většině knihoven --, přečtete si ji. Fascinující historická sonda do politické kultury velké části francouzského obyvatelstva v roce 1870.

Kvalita demokracie se vytváří v soustavném mnohohlasem rozhovoru lidí z různých tříd a stavů, ale nejaktivněji ji ovlivňuje inteligence a politici. Nikoli protože by byly moudřejší či prozíravější než ostatní, ale z prostých provozních důvodů. Je to jejich povolání formulovat myšlenky, na kterých se můžeme shodnout, které orientují naše společenské jednání a které v tom nejlepším případě poskytují transcendenci stávajících poměrů. Mají na to čas a řemeslné dovednosti.

Řeči o vulgaritě mas a jejich nezpůsobilosti k demokracii vždycky zavánění alibismem. Čeští političtí podnikatelé s populismem vsadili na voliče, který se rozhoduje emotivně a nejlépe ze strachu a nenávisti a kterému mohou poskytnout pocit hrdosti, když mu ukážou někoho, kdo je na tom hůř než oni, do koho mohou kopat, protože jim to nemůže vrátit -- kdybych měl podle projevů, programů a gest Zeman, Okamury, Filipa nebo Faltýnka odhadovat voliče, kterého oslovují, řekl bych, že čeští občané nejsou zralí pro demokracii a že tu nejde zavádět. A byla by to hloupost, otrávenost lidí z korupční a cynické politiky ODS, TOP 09, ČSSD a KDU vedla k tomu, že nemají-li racionální volbu volí šašky, od kterých ve skutečnosti neočekávají zlepšení -- tato otrávenost je sice pro demokracii v České republice děsivě nebezpečná, ale rozhodně je mnohem méně -- pokud vůbec -- projevem nízké politické kultury voličů něž symtomem selhání těch pánů a dam, co mají tu drzost mluvit o sobě jako o politické elitě a žvatlat o potřebné politické kultuře.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Biopsychologické, nebo kulturní faktory? Čtvrtek, 9.Srpna 2018, 13:03:25

To je ovšem velice složitá otázka, paní Hájková. Takto "zprostředka věci" by bylo možno s velmi dobrými důvody argumentovat jak tím, tak i oním směrem.

Ale udělejme si napřed nějaký začátek. Totiž - ono se opravdu nejedná jenom o Rusy.

Je nutno si uvědomit: jestliže je tu řeč o přítomnosti či absenci vyspělé, kritické a myslící "občanské společnosti", pak nelze se vyhnout konstatování, že už ta č e s k á občanská společnost je méně vyspělá nežli je standardní občanská společnost na západ od českých hranic.

A ta česká občanská společnost je zase zřejmě stále ještě znatelně vyspělejší, nežli je tomu v zemích Balkánu; a pak dále směrem na Východ, v Ukrajině a nakonec v Rusku.

Takže se věc opravdu - jakožto první konstatování - jeví tak, že obecně platí, že čím dále na východ, tím méně rozvinutá občanská společnost a její schopnost svébytné opozice vůči jakýmkoli projevům samoděržaví.

Zeptejte se ostatně Petra Velikého, proč se rozhodl postavit Petrohrad - vlastně na úplně nesmyslném místě, na močálech; ale on chtěl, on potřeboval mít své "okno k Západu". Právě proto, aby tím vlivem pokročilejšího Západu mohl alespoň do jisté míry modernizovat Rusko.

Proč ale ten Západ byl pokročilejší nežli Východ? Podle všeho to má hodně společného s polohou - zda je přímořská, anebo vnitrokontinentální. Ta přímořská poloha většiny států západní Evropy - to je neustálý, čilý vzájemný styk a výměna, v prvé řadě samozřejmě komerční, ale spolu s tím i výměna idejí, je to neustálé soutěžení myšlenek o to, jak má být lépe organizován život ve státě, neustále se tu porovnávají různé modely na jejich efektivnost a účelnost.

Ale nejen to: sám život lidí je tu mnohem více v pohybu, je tu mnohotvárnější, vystavený mnohem více podnětům. A nelze zapomínat: je tu také mnohem více příležitostí k útěku, když se osobní situace stává nesnesitelnou, tak je daleko spíše možno odejít někam do emigrace, anebo se rovnou vystěhovat za moře; takovéto možnosti ruský mužik nikdy neměl, ten musel trpně snášet svého pána, ať ten byl jakýkoli.

Svou nemalou roli zřejmě hrálo i náboženství: v západním křesťanství nikdy nedošlo k takovému srůstu státní a náboženské moci jako v Rusku, na Západě došlo k boji mezi církevní a světskou mocí, kterýžto souboj nakonec skončil víceméně patovou situací. Jinak řečeno, bylo tu určité dvojvládí; které samo o sobě neumožňuje tak tuhou vládu jako za oněch podmínek srůstu obou mocí.

A svou roli zde pravděpodobně hrál i vznik protestantismu. Který se svou individuální odpovědností vůči Bohu člověka emancipuje od moci centralistické církve vůbec, a tím samozřejmě velmi posiluje princip individuální svobody, který je základním kamenem vyspělé a sebevědomé občanské společnosti. K něčemu takovému v Rusku nikdy nedošlo.

Takže pokud dnes konstatujeme zásadní zaostávání ve stupni vyspělosti ruské občanské společnosti za tou západní, pak by - podle dosavadních pozorování - všechno hovořilo pro rozhodující roli faktorů kulturních (byť i do znační míry geograficky podmíněných).

Na straně druhé je ale nutno si uvědomit i to, že tyto kulturní a kulturně-politické a mocenské životní podmínky v Rusku trvaly po celou řadu staletí. A to znamená: už po opravdu hodně dlouhou řadu generací. A je možno víceméně s jistotou vycházet z toho, že tento způsob života se nakonec nějakým způsobem odrazí i na vnitřním ustrojení tam žijícího člověka, tedy na jeho rodové, genetické informaci.

Takže na původní otázku je možno ze všeho nejspíše odpovědět tak, že se jedná opravdu o celý komplex faktorů, geografických, kulturních, ale i těch "biopsychologických", které dohromady mají za svůj víceméně logický a přirozený výsledek tu relativní nevyspělost a nezralost současné ruské občanské společnosti. A její náchylnost vůči identitarismům všeho druhu.

A podle všeho to bude vyžadovat opravdu ještě dost dlouhou dobu, nežli ta ruská občanská společnost vyspěje alespoň na tu úroveň, kterou má současná středoevropská, natož pak ta západní.

Petrasek Milan - penzista

K relativní nevyspělosti a nezralosti současné ruské občanské společnosti Čtvrtek, 9.Srpna 2018, 22:27:58

bych dodal pár myšlenek Čechova:
Nemáme jakékoliv dálné cíle.
Naše srdce je beznadějně prázdné.
Politika je nám zcela cizí.
Na revoluci nevěříme, nemáme žádného boha.
Stejně tak žádný strach před strašidly.
A já osobně i žádný strach před smrtí, či oslepnutím.
Nejde o to zda to všechno je nebo není nemoc,
ale o poznání/přiznání si stavu ve kterém se nacházíme.
Mám dojem, že takovéto pojetí je možné sdílet i dnes.
A přispět zdejšímu literárnímu umění k umění....bych dodal.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Pátek, 10.Srpna 2018, 10:51:21

Možná je to mojí nevzdělanosti, ale jak vznikla anglikánská církev, kdo že to nechal upálit v Ženevě Serveta a kdo zavřít a k smrti odsoudit Grotia? Co to byl galikanismus? A nakonec, čím se věcně lišilo spojení šavle a kropáče v Rakousku a Španělsku od toho v Rusku?
Fráze o byzantismu, resp. cesaropapismu spojujícím moc duchovní a světskou měla ve své zoufalé historické jednostrannosti jistý smysl v liberálně-romantickém historicismu 19. století a byla později tradována písmáky v československém disentu, ale v 21. století je poněkuď povážlivá.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 11.Srpna 2018, 11:35:19

Pane Profante, samozřejmě že ten středověký západní svět nebyl žádným rájem liberalismu. (A i v tom současném západním světě bychom příkladů útlaku a nespravedlnosti našli dost a dost.) Všechno je otázkou relací; a všechno hovoří pro to, že v tom carském samoděržaví byly životní podmínky ještě mnohem tužší a nesnesitelnější, nežli na tehdejším Západě.

Martin Profant - Praha 7

Josefu Poláčkovi Sobota, 11.Srpna 2018, 15:33:27

Zkusme se bavit seriozně. Uváděl jsem bez výjimky přiklady z novověku, o středověkém západním světě nepadlo ani slovo. Z pochopitelných důvodů, o cesaropapismu v Rusku se před novověkem, resp. před přenesením sídla metropolity nedá dost dobře mluvit. A nemluvil jsem o příkladech útlaku, ale uváděl jsem situace, kdy na západě programově nebyla oddělována světská a duchovní moc.

A když bych na okamžik akceptoval to zobecnění na útlak, jak byste to chtěl srovnávat? Např. jak určím, že vyvraždění Albigenských nebo masakr Adamitů byly méně "tuhé" a méně nesnesitelné" než potlačení té které hereze na Rusi (zrovna si z ruského středověku vhodné příklady nevybavuji, ale jistě by se našly)? Tedy bez předporozumění s pomocí kulturního rasismu.

Petrasek Milan - penzista

Ráj liberalismu a očistec neoliberalismu Neděle, 12.Srpna 2018, 16:22:6

Pro Evropany způsobuje sevření trumpismem a putinismem řádně silnou traumatizaci - domnívá se ŽIžek v textu "Díky Donalde Trumpe" .
A to trauma, které by nám mohlo i umožnit znovunabytí vědomí základního ideálu křesťanské civilizace - solidaritu s oběťmi a vědomí, že bída a nouze druhých je náš problém.
Pokazuje vlastně na krizi politickoekonomického uspořádání moderní státnosti, která se definuje daňovým, právním, sociálním, zdravotním aj. uspořádáním.
Tedy na korupci fenoménů sociálně demokratického programu, na kterých kotví moderní státnost evropského společenství a které považuje za víceméně ireversibilní platnosti.
V existenciální krizi Evropy vidí potenciál, ve které krajně možná atomární a ekologická zkáza kořenící v nespoutatelné dominanci technologie a bludu falešného patriotismu "America Russia China first" vážně napomůže otázkám: Proč? Kam? a co potom?
Feuilleton Die Zeit z 9. srpna str. 38...bych dodal.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.