Západoafrická Nigérie představuje významnou politickou a ekonomickou sílu svého regionu již od získání nezávislosti v 60. letech minulého století. Po občanské válce a sérii politických převratů doprovázených vnitřním pnutím mezi tradičně muslimským severem a křesťansko-animistickým jihem sáhla politická reprezentace k federalizaci země, která měla přispět ke stabilizaci situace a uklidnění tenzí mezi značně odlišnými etnickými i náboženskými skupinami.

Výkonná moc byla svěřena do rukou přímo voleného prezidenta, který musí k mandátu získat alespoň 25 procent ve 24 z 36 federálních států, v opačném případě se pak koná druhé kolo. Vítězem posledního klání se v roce 2015 stal Muhammadu Buhari, který jako první opoziční kandidát v historii zvítězil v prezidentských volbách s volebním programem založeným na boji proti korupci a zlepšení bezpečnostní situace země.

Samo zvolení Buhariho před čtyřmi lety bylo částí nigerijské společnosti chápáno jako menší zlo a mandát mu vynesla zejména skutečnost, že ostře vystoupil proti militantní skupině Boko Haram operující na severu země. Prostředky nasměrované k boji s touto teroristickou skupinou skutečně své ovoce částečně přinesly a útoky podobné těm, jakým byl v roce 2014 únos 200 školaček, dnes nezaznamenáváme.