Nigerijské prezidentské volby se odkládají. Snad jen o týden

Linda Piknerová

Nigérie měla v půlce února volit prezidenta. Pouhých pět hodin před termínem však volební komise oznámila odložení voleb o týden. Lidé se bouří, opozice kritizuje a ekonomové odhadují vzniklé náklady na víc než miliardu dolarů.

Západoafrická Nigérie představuje významnou politickou a ekonomickou sílu svého regionu již od získání nezávislosti v 60. letech minulého století. Po občanské válce a sérii politických převratů doprovázených vnitřním pnutím mezi tradičně muslimským severem a křesťansko-animistickým jihem sáhla politická reprezentace k federalizaci země, která měla přispět ke stabilizaci situace a uklidnění tenzí mezi značně odlišnými etnickými i náboženskými skupinami.

Unikátní výběr informací ze světa, které v češtině nenajdete nikde jinde. Podpořte Deník Referendum!
×

Výkonná moc byla svěřena do rukou přímo voleného prezidenta, který musí k mandátu získat alespoň 25 procent ve 24 z 36 federálních států, v opačném případě se pak koná druhé kolo. Vítězem posledního klání se v roce 2015 stal Muhammadu Buhari, který jako první opoziční kandidát v historii zvítězil v prezidentských volbách s volebním programem založeným na boji proti korupci a zlepšení bezpečnostní situace země.

Samo zvolení Buhariho před čtyřmi lety bylo částí nigerijské společnosti chápáno jako menší zlo a mandát mu vynesla zejména skutečnost, že ostře vystoupil proti militantní skupině Boko Haram operující na severu země. Prostředky nasměrované k boji s touto teroristickou skupinou skutečně své ovoce částečně přinesly a útoky podobné těm, jakým byl v roce 2014 únos 200 školaček, dnes nezaznamenáváme.

To je však jediný Buhariho úspěch, a jak dlouho bude skutečně trvat, je spíše otázkou na představitele Boko Haram než na Buhariho administrativu. Ve všech ostatních ohledech Buhari očekávání, která do něj Nigerijci vkládali, zklamal.

Dvaasedmdesátiletý Abubakar (vpravo) označuje svého šestasedmdesátiletého protivníka za starého. Foto NewAfrican

Zatímco bezprostředně po zvolení Buhariho byli Nigerijci ochotni akceptovat zvýšení cen ropy pro domácí trh s odkazem na to, že takto získané prostředky budou vynaloženy na boj s korupcí, dnes část obyvatelstva vyjadřuje hlubokou nespokojenost se stavem ekonomiky, všudypřítomnou nezaměstnaností a ztrátou naděje v lepší budoucnost. Heslem posledních dní se stává „get Nigeria working again“, což názorně ilustruje deziluzi velké části stoosmdesátimilionové populace.

Hlavním vyzyvatelem šestasedmdesátiletého Buhariho, který v posledních měsících proslul především tím, že měl údajně zemřít a jeho úřad měl zastávat súdánský dvojník, se stal o čtyři roky mladší Atiku Abubakar, který v minulosti zastával post viceprezidenta. Oba muži pocházejí z muslimského severu.

Zatímco Buhari vytváří koalici s regiony na jihozápadě země, jeho protikandidát se soustředí na jihovýchod. Tento geografický aspekt má nezanedbatelný dopad na průběh politické kampaně, protože političtí vůdci regionu kolem delty Nigeru opakovaně vystoupili s tím, že pokud zvítězí Buhari, přeruší dodávky ropy. Právě oblast delty Nigeru je místem, kde se ropa těží, a přerušení dodávek by mělo fatální dopad na již tak notně nestabilní a na ropě závislé hospodářství země.

Analytici se shodují, že volba mezi Buharim a Abubakarem je podobně jako v roce 2015 opět výběrem mezi dvěma zly. Pánové důchodového věku slibují boj s korupcí a oživení ekonomiky, přičemž Abubakar coby bývalý podnikatel volá po otevření nigerijského trhu a přílivu soukromých investic. To by jistě bylo chvályhodné, kdyby neplatilo, že v době svého působení v politice se pochybným způsobem značně soukromě obohatil a zahraniční investory v zemi vítal pod podmínkou, že budou investovat také do jeho vlastní kapsy.

Zatímco dvaasedmdesátiletý Abubakar označuje svého protivníka za starého a sám dává najevo svou vitalitu tím, že je fanouškem fotbalového klubu Arsenal a Spidermana, Buhari argumentuje zkušeností a sám sebe označuje za člověka, který konvertoval k demokracii. Ačkoliv se mu sice nepodařilo vytvořit 10 milionů pracovních míst, jak v roce 2015 sliboval, zákaz dovozu rýže do země mu zajistil podporu u místních farmářů, kteří díky tomuto kroku mohli zvýšit své ceny a vydělat více peněz.

Kromě matadorů Buhariho a Abubakara svou kandidaturu oznámilo dalších sedm desítek kandidátů, z nichž zřejmě žádný nemá šanci na výraznější úspěch. Nigerijská populace, ačkoliv je velmi mladá, dává přednost kandidátům o jednu až dvě generace starší a osobnosti z řad mladých ekonomů kolem 40 let nemají šanci. To je dáno jak určitou frustrací z celkového stavu země, tak faktem, že mladí lidé mají sklony respektovat starší spoluobčany jen na základě seniority a bez ohledu na jejich skutečné ne/úspěchy.

Rozhodnutí volební komise odložit volby o týden pak frustraci běžných obyvatel jen prohloubilo. Většina z nich již byla na cestě do místa svého trvalého bydliště, zrušeny byly svatby, pohřby a jiné veřejné události a lidé se soustředili na volební klání. Rovněž zahraniční investoři nahlížejí na odložení voleb s nevolí a upozorňují na možný dopad nastalé situace na cenu ropy, na jejíž produkci je Nigérie životně závislá.

Domácí ekonomové pak počítají náklady spojené s posunutím voleb a upozorňují na dopady, které tento krok může mít na již tak notně pošramocenou image země. Nigérie má s posunutím voleb bohatou zkušenost a jen v roce 2015 trval odklad více než měsíc (v roce 2011 pak týden). Volební komise tvrdí, že tentokrát bylo přeložení voleb vynuceno čistě logistickými důvody a o žádném politickém či bezpečnostním tlaku ze strany kohokoliv (myšleno Buhariho) nemůže být ani řeč. Konečně (pravděpodobně) uvidíme za pár dní (měsíců).

    Diskuse