Má Transgas ještě naději? Pražští zastupitelé chtějí jednat s vlastníkem
Jan KašpárekPražští koaliční zastupitelé plánují vstoupit do jednání s majitelem brutalistního komplexu Transgas, kterému akutně hrozí demolice. Budovy ze sedmdesátých let totiž spolu s částí veřejnosti a odborníků pokládají za architektonicky cenné.
Pražská koalice usiluje o záchranu komplexu brutalistních budov Transgas v centru Prahy. Zastupitelé se proto chystají v nejbližších dnech jednat s majitelem areálu, společností HB Reavis, o jeho možném zachování. Podle současného plánu se má Transgas brzy začít bourat. Demolici před několika týdny posvětil stavební úřad Prahy 2. Část veřejnosti i odborníků záměr kritizuje s tím, že je objekt je architektonicky unikátní.
„Domlouváme setkání s majiteli a jsme rádi, že vlastník HB Reavis je schůzce otevřený. Jednání musí proběhnout v následujících dnech, protože je vydán demoliční výměr,“ sdělil Deníku Referendum předseda pražského Výboru pro územní rozvoj, územní plán a památkovou péči Petr Zeman (PRAHA SOBĚ). Podrobnější plán zastupitelé před setkáním se zástupci firmy ovšem zveřejnit nechtějí.
Developer na začátku února oznámil, že chce Transgas společně s dalšími objekty v Praze prodat. Učinil tak zhruba týden poté, co si vyzvedl od stavebního úřadu Prahy 2 pravomocné povolení ke zbourání areálu. Prodejní záměr ovšem neznamená přerušení demoličních plánů. „Zatím fungujeme podle původního harmonogramu, který obsahuje i demolici budovy,“ potvrdil mluvčí společnosti HB Reavis Jakub Verner portálu E15.cz.
Firma plán na zboření staveb Transgasu předložila již předloni a dodala k němu všechny potřebné materiály. Na místě brutalistního komplexu plánuje postavit multifunkční budovu sloužící k administrativním účelům. Vůči souhlasnému rozhodnutí stavebního úřadu se nikdo neodvolal, i když úředníci údajně dokonce vyčkávali několik dní nad lhůtu kvůli možnému opoždění podání.
Pražská koalice úmysl zachránit areál nevyslovuje poprvé. HB Reavis vyzvala k jednání již v prosinci, kdy firmě zaslala otevřený dopis podepsaný primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), Petrem Hlaváčkem (Spojené síly pro Prahu), Adamem Scheinherrem, Hanou Třeštíkovou a Petrem Zemanem (všichni tři PRAHA SOBĚ).
„Péči si zaslouží i kvalitní stavby poválečného období, zvláště opomíjených let šedesátých a sedmdesátých. Příkladem je budova Transgasu, které hrozí demolice. Při zachování respektu k vlastnickým právům chceme s majiteli takových budov jednat a hledat společnou cestu pro zachování tohoto architektonického bohatství,“ napsali tehdy zastupitelé.
Ministerstvo kultury o osud Transgasu nejeví zájem
Zatímco Praha usiluje o záchranu Transgasu, ministerstvo kultury se tématem odmítá zabývat. „Ministerstvu nemůže být přisuzována úloha regulátora výstavby a odstraňování staveb. To je úloha rezortu místního rozvoje, který má rovněž chránit architekturu a rozvíjet urbanismus,“ sdělila Deníku Referendum Petra Hrušová z tiskového oddělení kabinetu ministra Antonína Staňka (ČSSD).
Ministerstvo přitom během působnosti Daniela Hermana (KDU-ČSL) v letech 2016 a 2017 zvažovalo, zda areál prohlásit za kulturní památku. Napřed tak na základě doporučení Národního památkového ústavu učinit odmítlo. Poté ale nechal ministr Herman stanovisko po tlaku části veřejnosti a podnětu od Klubu za starou Prahu přezkoumat.
„Komisí ministerstva mi bylo doporučeno přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je významným prvkem brutalistické architektury, kterou je třeba zachovat,“ řekl v září předminulého roku. Jen o několik měsíců později však ministerstvo vydalo opačné stanovisko, jež objektům opět odmítlo udělit památkovou ochranu.
Ministerstvo tehdy mimo jiné uvedlo, že Transgas není významným příkladem brutalismu, ale že se jeho „autoři snažili napodobit západní vzory s velice sporným výsledkem“. Rozhodujícím úředníkům dále vadilo, že se na místě „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“, stejně jako měřítko detailů stavby, které přesahuje lidské proporce.
Transgas tvoří komplex brutalistních a high-tech budov postavených mezi lety 1972 a 1978 v centru Prahy na základě návrhu architektů Václava Aulického, Jiřího Eisenreicha, Iva Loose a Jindřicha Malátka. Dominantou areálu jsou věžové administrativní budovy vysoké zhruba třicet metrů připojené náměstíčkem s fontánou k budově dispečinku. Ta se vyznačuje netradiční izolační fasádou tvořenou téměř dvaceti tisíci kostkami z tmavé žuly.