Úroveň ochrany a dodržování základních lidských práv poklesla téměř ve dvou třetinách ze sto třinácti zemí hodnocených loňským indexem právního státu („Rule of Law Index“). Na vině je podle pozorovatelů globální vzestup autoritářského nacionalismu a klesající ohledy států k jejich mezinárodním právním závazkům. Vyplývá to ze zprávy organizace World Justice Project, která výroční hodnocení zpracovává.

„Všechno nasvědčuje, že v krizi jsou nejen lidská práva, ale i lidskoprávní hnutí,“ komentuje závěry zprávy profesor Samuel Moyn z Yaleovy univerzity. „V mnoha různých státech tato základní práva padají za oběť politickým hnutím bouřícím se proti negativním dopadům ekonomické globalizace, z níž těží převážně bohatí,“ vysvětluje.

Úpadek základních práv od Filipín po Polsko

Základem indexu jsou obsáhlá reprezentativní dotazníková šetření, jichž se po celém světě zúčastnilo více než sto tisíc respondentů a přes tři tisíce expertů z dvou desítek různých oborů. Zachycuje, jak různé aspekty právního státu vnímají sami občané. Hodnotí faktory v celé řadě klíčových oblastí od svobody projevu, tisku, vyznání a sdružování, až po nestrannost soudů, absenci korupce či práva pracujících. Právě v kategorii základních práv se propadlo jednasedmdesát států — tedy necelé dvě třetiny.

Jako vůbec nejhorší vychází z žebříčku Venezuela, jež je v tuto chvíli svědkem násilného potlačování protestů a ostrého politického konfliktu mezi vládou a opozicí. Nezáviděníhodné postavení na chvostu sdílí s Afghánistánem a Kambodžou.

Prvenství v nejrychlejším propadu za poslední rok pak drží Filipíny, jejichž silácký prezident Rodrigo Duterte rozpoutal po svém zvolení brutální „válku proti drogám“, jež vedla k tisícům mimosoudních poprav. Vynesla mu mimo jiné stíhání Mezinárodním trestním soudem. Aby se vyšetřování vyhnul, odstoupil Duterte raději přímo od zakládající mezinárodní dohody, která soud v Haagu zřídila.

O pět míst se od poslední zprávy propadly také Spojené státy, jež podle výzkumu zažívají zvyšující se míru diskriminace a úpadek institucí omezujících státní moc. Přispělo k tomu také omezování volebního Afroameričanů a původních obyvatel a jiné metody, jež snižují svobodu a reprezentativnost voleb. Nejlépe si naopak vedou skandinávské státy — Dánsko, Norsko, Finsko a Švédsko — následované Německem a Nizozemskem.

Česká republika si podržela sedmnácté místo nad Francií, Spojenými státy i Jižní Koreou. V některých kategoriích včetně základních práv však zaznamenala pokles. Podle výzkumu u nás ubylo svobody projevu, vyznání nebo sdružování. Nejhorší propad v celém regionu střední a východní Evropy zažilo Polsko, kde úřadující krajně pravicová vláda zásadně omezila například nezávislost soudů. Ještě hůře jsou na tom v celkovém hodnocení mezi státy Evropské unie Maďarsko a Bulharsko.

Podle pozorovatelů je třeba úpadek základních práv třeba vidět mimo jiné v souvislosti s úpadkem mezinárodní spolupráce a poklesem ochoty jednotlivých států respektovat mezinárodní dohody a své právní závazky. Před tím, že mezinárodní spolupráce se začíná rozpadat „právě v době, kdy ji nejvíc potřebujeme“, varoval nedávno generální tajemník OSN António Guterres. „Vytrácí se důvěra lidí v zavedené instituce, důvěra mezi státy navzájem i důvěra v mezinárodní instituce,“ sdělil médiím.

Další informace

• The Guardian 'A crisis for human rights': new index reveals global fall in basic justice
• World Justice Project Rule of Law Index 2017-2018
• Inter Press Service Right-Wing Nationalism Threatens Democratic Norms, Human Rights & Press Freedom