Na Univerzitě Karlově opět ožila diskuze o standardech publikační etiky. Aktuální případ poukazuje na širší společenský problém: omezenou schopnost našich institucí oceňovat odvážnou snahu o jejich zlepšení.
Gretě Thurnbergové, jejíž jasná výzva na zastavení šíleného drancování planety v těchto dnech cirkuluje internetem, není ani osmnáct. Starší nebyla ani Lucie Myslíková, skautka, která se před časem v Brně odvážně postavila tváří v tvář stoupenci radikální pravice.
Seznam mladých, kteří mají základní hodnoty nejen srovnané, ale neváhají za ně veřejně vystupovat, pod svým jménem a bez ochranky, může čítat stovky stran. Co ale o naší společnosti vypovídá, když se jim nedostane podpory z míst, která mají veřejný zájem v popisu práce?
Když pár lidí ve své kuchyni a koupelně skoncuje s plastem nebo podpoří uprchlíky, je to samozřejmě lepší než nic. Skutečně ale nemáme na víc?