Úprava procedurálních vet, rozšíření doby pro třetí čtení zákonů nebo zjednodušení projednávání mezinárodních smluv, zpráv a informací. Tyto a další změny navrhuje promítnout do jednacího řádu Poslanecké sněmovny její předseda Radek Vondráček (ANO). V minulých dnech mediálně hojně diskutované sankce pro poslance v případě neúčasti na zasedání předložená novela zákona neobsahuje.

Vondráčkův návrh zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny vzešel z jednání pracovní skupiny složené ze zástupců všech poslaneckých klubů, ministerstva spravedlnosti a Rekonstrukce státu. „Prioritní snahou bylo naleznout účelné řešení pro zefektivnění jednání Sněmovny, přijímání zákonů a reagovat na velký počet politických subjektů v Poslanecké sněmovně,“ vysvětlil Vondráček.

Poslanci se shodli na rozšíření doby k projednávání zákonů ve třetím čtení. To by nově nemělo probíhat ve středu jen od devíti do čtrnácti hodin, ale měl by mu být vyhrazen celý jednací den. Novela dále počítá se schvalováním mezinárodních smluv již v prvním čtení — s výjimkou těch, kterými se pravomoci některých českých orgánů přenášejí na mezinárodní instituce.

Předseda Sněmovny rovněž navrhuje upravit způsob projednávání zpráv, informací a podobných podkladů tak, aby postačovalo toliko usnesení výboru místo pléna Sněmovny. Jednací řád by nicméně nadále umožňoval, aby si opozice vynutila zařazení těchto materiálů na program jednání dolní komory Parlamentu.

Poslední z důležitých změn je úprava procedurálních vet, jež by zohlednila velikost jednotlivých poslaneckých klubů. Nově by k zablokování návrhu na schválení zákona již v prvním čtení nebo zkrácení lhůty pro jeho projednání ve výborech již nestačil nesouhlas dvou klubů, ale bylo by třeba hlasů čtyřiceti poslanců.

Z velkých plánů sešlo

O změně jednacího řádu Poslanecké sněmovny hovořili zástupci politického hnutí ANO již před loňskými volbami. Vondráček tehdy říkal, že za vůbec nejdůležitější považuje zkrácení přestávek pro jednání poslaneckých klubů ze stávajících dvou na jednu hodinu denně. „Při počtu devíti stran je to osmnáct hodin každý den. To nemusíme vůbec chodit do Sněmovny, kdyby přišlo na věc,“ vysvětloval.

Tento záměr se sice promítl do květnového výstupu komise, v předložené novele zákona ovšem není obsažen. Chybí i dříve diskutované omezení faktických poznámek na dvě pro každého poslance nebo přednostních práv pro vystupování ve Sněmovních rozpravách. Komise totiž původně počítala s tím, že by o přednostní právo od příštího volebního období přišli předsedové stran, kteří jej získali v době vlády Petra Nečase (ODS).

Vondráček v minulých měsících dále avizoval, že navrhne úpravu systému interpelací na členy vlády. Ani tu však jeho návrh zákona neobsahuje. Z původních záměrů komise tak zbylo pouze rozšíření doby pro třetí čtení a zjednodušení procesu schvalování mezinárodních smluv, u nichž se pravidelně mění přílohy, které ovšem nemají na jejich původní znění podstatnější vliv.