Projekt Lidové domy připomíná sociální demokracii ve veřejném prostoru
Jan GruberSociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své existence ve veřejném prostoru téměř všudypřítomná. Projekt Lidové domy zachycuje místa, události a osobnosti spjaté nejen s jejím působením, ale také s aktivitami dělnického hnutí.
Nový projekt Lidové domy nabízí unikátní pohled na dějiny českého a sudetoněmeckého dělnického hnutí. Na interaktivní mapě zachycuje na sto padesát míst, událostí a osobností spjatých s Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou a Německou sociálně demokratickou stranou dělnickou v Československu. Připomíná, že především česká sociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své oficiální historie ve veřejném prostoru takřka všudypřítomná.
„Sociální demokracie má na své dějiny smůlu. Vždy měla nepřátele na pravici — což je pochopitelné —, tak i na levici. Když se k moci dostali komunisté, začali stopy sociální demokracie přemazávat, případně si je přivlastnili. Příkladem je třeba památník na brněnské Bílé hoře z roku 1967, který připomíná dělnickou manifestaci z konce devatenáctého století zorganizovanou pozdějším sociálně demokratickým poslancem říšské rady Josefem Hybešem,“ vysvětlil Deníku Referendum zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie a jeden z autorů Patrik Eichler.