Projekt Lidové domy připomíná sociální demokracii ve veřejném prostoru
Jan GruberSociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své existence ve veřejném prostoru téměř všudypřítomná. Projekt Lidové domy zachycuje místa, události a osobnosti spjaté nejen s jejím působením, ale také s aktivitami dělnického hnutí.
Nový projekt Lidové domy nabízí unikátní pohled na dějiny českého a sudetoněmeckého dělnického hnutí. Na interaktivní mapě zachycuje na sto padesát míst, událostí a osobností spjatých s Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou a Německou sociálně demokratickou stranou dělnickou v Československu. Připomíná, že především česká sociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své oficiální historie ve veřejném prostoru takřka všudypřítomná.
„Sociální demokracie má na své dějiny smůlu. Vždy měla nepřátele na pravici — což je pochopitelné —, tak i na levici. Když se k moci dostali komunisté, začali stopy sociální demokracie přemazávat, případně si je přivlastnili. Příkladem je třeba památník na brněnské Bílé hoře z roku 1967, který připomíná dělnickou manifestaci z konce devatenáctého století zorganizovanou pozdějším sociálně demokratickým poslancem říšské rady Josefem Hybešem,“ vysvětlil Deníku Referendum zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie a jeden z autorů Patrik Eichler.
Autoři uvádějí, že cílem projektu není vyprávět dějiny sociální demokracie a dělnického hnutí, ale ukázat, na kterých místech mohli lidé s nejstarší českou politickou stranou i její sudetoněmeckou sesterskou organizací přijít do styku. „Chceme, aby byla historie sociální demokracie vidět. Vsunout do obecného povědomí myšlenku, že hospodský sál mohl být místem politických schůzí. Že za známými okny sídlila redakce novin, stranický sekretariát nebo že zde bydlel významný politik či politička,“ dodal Eichler.
Rodná místa, pomníky a lidové domy
Na interaktivní mapě lze nalézt rodné domy sociálně demokratických politiků — například jednoho ze zakladatelů strany a novináře Ladislava Zápotockého na pražském Starém Městě, předsedy Senátu Františka Soukupa ve středočeské Kamenné Lhotě nebo pozdějšího spolkového tajemníka Sociálnědemokratické strany Německa Petera Glotze v Chebu. Mapa rovněž ukazuje místa významných událostí jako byla demonstrace za všeobecné volební právo v roce 1905 nebo vůbec První máj slavený v Českých zemích roku 1890.
Projekt dále věnuje pozornost lidovým a dělnickým domům coby centrům stranického politického života, ale i místům kulturního nebo sportovního vyžití členů sociální demokracie, která vznikala prakticky ve všech větších městech na území Čech, Moravy a Slezska. Mapa jich v současné době eviduje tři desítky. Kromě nejznámějšího v pražské Hybernské ulici lze zmínit ty v Ústí nad Labem, Jeseníku nebo Českém Těšíně.
„Brzy do mapy doplníme dalších sto míst spojených především se zahraničním působením sociální demokracie, respektive jejích členů. Současně plánujeme do konce roku spustit německou a anglickou verzi celého projektu,“ řekl Deníku Referendum vědecký pracovník českého zastoupení nadace Friedrich-Ebert-Stiftung a historik Thomas Oellermann. „Současně bychom rádi do mapy zanesli odkazy na důležité události, osobnosti a památky na sousedním Slovensku,“ dodal Eichler.
Autory projektu jsou Masarykova demokratická akademie, české zastoupení německé politické nadace Friedrich-Ebert-Stiftung, organizace Seliger-Gemeinde, která pečuje o památku sudetoněmecké sociální demokracie, a Česká strana sociálně demokratická. Ti zároveň vyzývají ke spolupráci zájemce o místní historii nebo dnešní majitele budov historicky spjatých se sociální demokracií, kteří mohou prostřednictvím webového formuláře přispět k rozšíření povědomí o další z míst spojených s dělnickým hnutím a jeho politickou reprezentací.
Text vychází v rámci spolupráce se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.
