Projekt Lidové domy připomíná sociální demokracii ve veřejném prostoru

Jan Gruber

Sociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své existence ve veřejném prostoru téměř všudypřítomná. Projekt Lidové domy zachycuje místa, události a osobnosti spjaté nejen s jejím působením, ale také s aktivitami dělnického hnutí.

Nový projekt Lidové domy nabízí unikátní pohled na dějiny českého a sudetoněmeckého dělnického hnutí. Na interaktivní mapě zachycuje na sto padesát míst, událostí a osobností spjatých s Československou sociálně demokratickou stranou dělnickou a Německou sociálně demokratickou stranou dělnickou v Československu. Připomíná, že především česká sociální demokracie je díky sto čtyřiceti letům své oficiální historie ve veřejném prostoru takřka všudypřítomná.

„Sociální demokracie má na své dějiny smůlu. Vždy měla nepřátele na pravici — což je pochopitelné —, tak i na levici. Když se k moci dostali komunisté, začali stopy sociální demokracie přemazávat, případně si je přivlastnili. Příkladem je třeba památník na brněnské Bílé hoře z roku 1967, který připomíná dělnickou manifestaci z konce devatenáctého století zorganizovanou pozdějším sociálně demokratickým poslancem říšské rady Josefem Hybešem,“ vysvětlil Deníku Referendum zástupce ředitele Masarykovy demokratické akademie a jeden z autorů Patrik Eichler.

×