Proti přetrvávajícímu rasismu, diskriminaci a vzestupu krajní pravice demonstrovaly v sobotu v Berlíně desetitisíce lidí. Podle pořadatelů se na pochodu pod heslem #unteilbar („nerozdělitelní“) sešlo přes 240 000 lidí, policie hovoří o nižším šesticiferném počtu. Deník Tagesspiegel považuje odhad organizátorů za uvěřitelný: davy lidí v závěru pochodu zaplnily celou délku čtyřproudové vozovky přetínající park Tiergarten mezi Braniborskou bránou a Vítězným sloupem.

„Jsme s odezvou mimořádně spokojení,“ vyjádřil se pro Deutsche Welle spoluorganizátor demonstrace Felix Müller. Pořadatelé původně čekali jen 40 000 lidí. Shromáždění podle pozorovatelů proběhlo za neobyčejně slunečného počasí v dobrém rozmaru a bez jakýchkoli obtíží.

Účastníci při pochodu z Alexanderplatzu skandovali heslo Sagt es laut, sagt es klar, wir sind alle unteilbar („Řekněme to nahlas, řekněme to jasně, my jsme všichni nerozdělitelní“) a nesli transparenty jako „žádný prostor náckům“ či „zachraňovat lidi z moře není žádný zločin!“.

Lidská práva: „jak skvělá je to myšlenka!“

Heslo #unteilbar neznamená pouze jednotu německé společnosti tváří v tvář vzestupu rasismu a krajní pravice, nýbrž odkazuje také k nedělitelnosti lidských práv. Jejich smysl, vyjádřený ve všeobecné deklaraci lidských práv, jež zanedlouho oslaví sedmdesáté výročí, připomněl na Alexanderplatzu ředitel německé pobočky Amnesty International Markus Beeko.

„Právo myslet si a říkat, co člověk chce, svoboda přesvědčení, ochrana před mučením či pronásledováním, právo vzít si, koho člověk miluje: jak skvělá je to myšlenka! I v budoucnu bude zásadní každý den znovu a znovu zdůrazňovat, že lidská práva a lidská důstojnost jsou základem naší společenské soudržnosti,“ uvedl Beeko.

Na demonstraci se dle německých médií sešli lidé ze všech sociálních skupin. Studenti i rodiny s kočárky, berlínští starousedlíci i nově příchozí. Čtyřiapadesátiletý muž, který na demonstraci přijel z přilehlého Braniborska, se s důvody pro svou účast na demonstraci svěřil Německé tiskové agentuře DPA: „Neměli bychom zůstávat doma a přihlížet tomu co se děje, nýbrž jít do ulic a dát jasně najevo, co si myslíme.“

Široká koalice občanské společnosti

Demonstraci uspořádalo široké sdružení různých organizací, spolků a skupin od církví, přes odbory a politické strany, až po charitativní a humanitární organizace. „V naší společnosti se odehrává dramatický politický zvrat. Rasismus a nesnášenlivost se stávají společensky přijatelnými,“ uvedli organizátoři ve výzvě k akci. Podpořilo ji také množství osobností, například populární komik Jan Böhmermann, nebo politici včetně předsedkyně sociální demokracie Andrey Nahlesové a zástupců strany Levice i Zelených.

Kriticky se k ní naopak postavilo levicové hnutí Aufstehen, založené spolupředsedkyní parlamentní frakce Levice Sahry Wagenknechtové. Ta v prohlášení organizátorů vyčetlo, že „nechtějí jmenovat, kdo je zodpovědný za příčiny uprchlictví a za škrty v sociální oblasti“. Ocenila nicméně, že se „tolik lidí v ulicích staví proti vzestupu krajní pravice a rasismu“.

Akci nepodpořila ani Křesťansko-demokratická unie kancléřky Merkelové. Předseda její zemské organizace to zdůvodnil skutečností, že mezi svolavatele patří také organizace Rote Hilfe která „podporuje kriminálníky z řad levicových extremistů“.

Konec šokovaného přihlížení