Spolu s kolegy jste zkoumal volební výsledky a našel jste mnoho chyb. Mojí známé se například stalo, že při volbách do Evropského parlamentu dala preferenční hlas člověku, který byl na volebním lístku až na druhé straně. Když se poté dívala na výsledky, zjistila, že v celém volebním obvodu tenhle kandidát nezískal ani jeden preferenční hlas. Jde o obvyklou chybu? Stalo se vám někdy něco podobného?

Mně osobně ne, ale mé manželce ano. Jednou jí ve volební místnosti řekli, že už volila. Člen komise omylem zaškrtl paní, která byla v seznamu pod mou ženou. Takže vznikla podivná situace, se kterou se prakticky nedá vypořádat.

Jak to dopadlo?

Naštěstí se to stalo na malém okrsku a jeden ze členů komise znal tu paní, se kterou si mou manželku spletli. Nakonec se vše vysvětlilo. Ale obecně je podobná situace neřešitelná.

Není řešením těchto a podobných chyb digitalizace a elektronizace voleb. Je správné, aby hlasy i v jedenadvacátém století stále sčítali lidé ve volební komisi?

Je pravda, že elektronizace by pomohla vyřešit některé problémy se sčítáním hlasů. Ve skutečnosti by jich ale mnohem více způsobila. Za největší hrozbu považuji, že v současnosti existují státy, které se snaží ovlivnit volby v jiných zemích. Platí si špičkové hackery, kteří se nabourávají počítačové systémy . V tomto kontextu považuji elektronické sčítání volebních výsledků za bezpečnostní hrozbu.

Zajímalo by mě, zda jste byl někdy ve volební komisi, když se zabýváte chybami, které komise dělají?

Ano, chodíval jsem do komisí pravidelně. Takže se dá říct, že problematiku sčítání hlasů znám i z praxe.

A doporučujete to i studentům?

Určitě. Je důležité, aby do volebních komisí chodili mladí lidé. Navíc nám pomáhají s výzkumem. Nabádáme je, aby sledovali dění ve volebních místnostech a nakonec jim rozdáváme dotazník, díky čemuž si můžeme udělat obrázek o současné situaci a problémech při sčítání hlasů.