Počet kandidátů, kteří se budou v letošních komunálních volbách ucházet o zastupitelské mandáty, se oproti posledním volbám snížil o více než sedmnáct tisíc a je tak nejnižší od roku 2006. Celkově na zhruba pětadvaceti tisících kandidátních listinách usiluje o hlasy voličů přes dvě stě šestnáct tisíc lidí.

Ve srovnání s minulým volebním kláním se průměrný věk kandidáta do obecního zastupitelstva zvýšil o jeden rok na bezmála sedmačtyřicet let. Nejvíce zastoupenou skupinou na kandidátních listinách jsou lidé starší šedesáti let, kteří představují bezmála devatenáct procent kandidátů. Naopak jen necelých devět procent kandidátů tvoří lidé mladší třiceti let. Výrazně podreprezentovány jsou i ženy, kterých je na kandidátkách zhruba třetina.

Politický analytik Lukáš Jelínek se domnívá, že k propadu počtu kandidátů v komunálních volbách přispívá vzrůstající nezájem lidí o politiku a politická řešení. „Občané zkrátka nevěří, že střídání politiků u moci něco zásadního změní,“ řekl Jelínek Deníku Referendum s tím, že dalším důvodem může být povinnost zastupitelů zveřejňovat majetková přiznání a obava z kriminalizace politických rozhodnutí.

„Alarmující je zvyšující se průměrný věk kandidátů i skutečnost, že takřka dvacet procent všech kandidátek tvoří lidé nad šedesát let. To znamená, že zájmy mladších lidí budou zřejmě v politickém rozhodování opomenuty,“ dodal politolog působící na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Milan Znoj.

Úpadek tradičních politických stran

Nejvíce lidí na svých kandidátkách vysílá do voleb KSČM, za kterou se jich o zvolení uchází téměř patnáct tisíc. Druhé místo s více než třinácti tisíci kandidáty obsadila KDU-ČSL, následována ČSSD s třinácti a ODS s jedenácti. Za nejsilnější stranu v Poslanecké sněmovně — politické hnutí ANO — kandiduje přes osm tisíc lidí.

Většina sněmovních politických stran má ale oproti posledním komunálním volbám na kandidátkách výrazně méně lidí. Výjimku představují Piráti a Starostové a nezávislí. Nejvýraznější propad lze sledovat u TOP 09, jejíž počet kandidátů na samostatných kandidátních listinách poklesl o více než osmasedmdesát procent. Přes osmadvacet procent kandidátů ztratila ČSSD, následovaná KSČM s dvaadvaceti a lidovci a devatenácti procenty.

„Když se vytrácejí stranické kandidátky, tak to svědčí o úpadku stranické politiky,“ řekl Deníku Referendum Znoj s tím, že lidé dávají přednost místním nezávislým sdružením. „Tradičním politickým stranám ubývají členové i sympatizanti, kteří by za ně byli ochotni kandidovat. Obecně lze říct i to, že ubývá konkurenčního boje. Často vítězí víra v manažerská řešení. A ve stovkách obcí najdeme jen jednu kandidátku,“ doplnil Znojova slova Jelínek.

V posledních komunálních volbách s dvouprocentním náskokem před druhou ČSSD zvítězilo politické hnutí ANO. Nejvíce mandátů v zastupitelstvech měst a obcí — s výjimkou sdružení nezávislých kandidátů — ovšem získala KDU-ČSL, která jich — podobně jako ČSSD — bude obhajovat přes tři tisíce sedm set. Celkově občané na podzim svými hlasy rozhodnou o obsazení více než šesti tisíc městských a obecních zastupitelstev.