Hlasité oddechnutí a oslavy milovníků oceánů a moří vyjadřovaly velkou radost, ale do jisté míry i překvapení. Japonsko, jeden z pěti států, které dnes loví velryby, se pokusilo zrušit 31 let staré moratorium, díky kterému se dnes kytovci lovit nesmí. Aktivisté po celém světě snahu asijské země sledovali s hrůzou. Členové Mezinárodní velrybářské komise, která zasedala minulý týden v Brazílii, nakonec 41 hlasy ku 27 návrh na zrušení odmítli, dva státy se zdržely. Nezávazná dohoda tak zůstává i nadále platná.

Vítězství pro největší živočichy na planetě nebylo až tolik těsné, ale výsledek hlasování nešlo předem odhadnout. Vyplývá to z prostého faktu, že nikdo dopředu nevěděl, kolik států Japonsko pro svůj návrh zrušení zákazu lovu získalo. Kromě tradiční velrybářských mocností Islandu a Norska hlasovaly pro i státy jako Mongolsko nebo Laos, které nejenže velryby neloví, ale ani nemají moře, ve kterém by se mohly vyskytovat.

Potěšit nás může fakt, že Česká republika, která je také dobrovolně součástí Mezinárodní velrybářské komise, hlasovala proti. Stejně jako USA a Dánsko, další z pěti zemí počítajících se k velrybářským mocnostem. Japonsko se svými lobbistickými snahami neuspělo, a tak na oplátku vyhrožuje, že komisi opustí, jako to už chtěli jeho delegáti udělat několikrát. Japonský předseda neskrýval své zklamání.

Důvodem, proč aktivisté celého světa nevěřili ve vítězství, je fakt, že v letních měsících byly povoleny nejméně tři výjimky z mezinárodní dohody. Už v roce 2009 Richard O’Berry ukázal světu v dokumentu s českým názvem Zátoka, co se v Japonsku děje při odchytu delfínů pro akvária, vodní světy a podobné podniky s trénovanými zvířaty.

Zbytek do zátoky nahnaných savců umírá ve strašlivých mukách k uspokojení labužnické choutky Japonců. Nehledě na mezinárodní protesty a obsah rtuti v delfíním mase pokračovala utajená akce v místě zvaném Taiji i v letošním roce. Japonsko je dlouhodobě kritizováno také za zabíjení velryb „pro vědecké účely“.

↗

Island v roce 2002 založil rezervaci a vyhlásil, že mezinárodní dohodu v ní dodržovat nebude. Foto Markéta Schusterová

Argumentem pro opětovné povolení komerčního lovu velryb má být skutečnost, že populace kytovců se již dostatečné obnovily. Podle názoru předsedy Australian Marine Conservation Society Darrena Kindleysidese byla ale komerčním lovem natolik zdecimovaná, že to zatím říci nelze. Celosvětově se přitom za jediný rok stále uloví přes 300 tisíc jedinců velryb a delfínů.

Kruté výjimky

Na Faerských ostrovech, autonomním území Dánska, místní rybáři provádějí kousek zvaný „grindadráp“. Na člunech naženou stádo kulohlavců černých a delfínů na mělčinu, kde je společně zmasakrují. Slaná voda se zbarví do ruda krví zhruba tisícovky kytovců. Krutou tradici místní ospravedlňují jako součást kultury a historie. Výjimka byla ostrovanům povolena kvůli velikosti kulohlavců, neboť je lze zařadit k těm menším kytovcům.

Výjimek z dohody je více. V roce 2002 Island založil rezervaci a vyhlásil, že mezinárodní dohodu v těchto místech dodržovat nebude, což je legálně bohužel možné. Před několika týdny začaly lodě soukromé společnosti, která získala od vlády licenci, k přístavu Hvalfjörður přivážet ulovené velryby. Před zraky rychle zmobilizovaných aktivistů ze Sea Shepherd UK, kteří akci monitorují, začali velryby porcovat. Mnohdy šlo o těhotné samice, ze kterých vypadávala po rozřezání několikametrová mláďata. Ta nejsou k žádnému užitku, proto je velrybáři vyhazují zpět do moře.

Minulý týden se do přístavu vrátila loď Hvalur s úlovkem s letošním pořadovým číslem 143. Porcování ohroženého, několik metrů dlouhého plejtváka myšoka může každý sledovat na online streamu. Maso poputuje na japonský trh, kde je vysoce ceněno, nebo do jedné z místních restaurací, kde představuje turistické lákadlo. Každý den znamená další ulovené velryby. Desítky tisíc dopisů ministerské předsedkyni Islandu zatím nezabírají.

Další zasedání Mezinárodní velrybářské komise se uskuteční za dva roky. Milovníků oceánů, zdá se, na světě přibývá, soudě například podle počtu iniciativ za snížení množství jednorázových plastů a vynálezů, které slibují vyčistit moře. Naděje nejspíš existuje, ale zda je velká jako největší žijící savec, opravdu těžko říct.