O politické a občanské angažovanosti Romů se hovoří čím dál tím častěji, zejména pak v předvolebním období. Obvykle je Romům vytýkána nízká volební účast včetně minimální snahy politicky participovat. Do jaké míry se ale takové názory blíží skutečnosti, zůstává otázkou. Lépe řečeno, velkou neznámou. Neexistují totiž žádná věrohodná data, žádné studie ani analýzy, o něž bychom se mohli objektivně opírat.

Podobně neověřená informace proto směřuje do veřejného prostoru i od některých aktivních Romů. Ti hovoří o jakémsi probuzení v romské komunitě a nárůstu počtu romských kandidátů do podzimních komunálních a senátních voleb. Jedná se o nepodloženou informaci, s velkou pravděpodobností mylnou.

O tom vypovídá i nedávná analýza online serveru Romea, která se týká romských kandidátů do letošních komunálních a senátních voleb. Podle odhadů kandiduje v České republice v různých politických stranách a uskupeních více než 150 Romů. Tito kandidáti se určitě nevyrojili mimovolně jen u příležitosti podzimních voleb. Mnozí z nich již v minulosti kandidovali, někteří mají osobní zkušenost s komunální politikou v předchozím období.

Sto padesát romských kandidátů se může ve srovnání s celkovým počtem uchazečů zdát jako kapka v moři. Pokud se ale jen na moment vžijeme do prostředí romské komunity, pochopíme, že nejde o malé číslo. Ba naopak. Život v chudobě, hluboká letargie a legitimní sociální izolace od většinové společnosti vede u Romů k pocitu odlišnosti a méněcennosti.