Severokorejský vůdce Kim Čong-un projevil zájem o další setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Požádal o něj v osobním dopisu, který mluvčí americké vlády Sarah Sandersová popsala jako „velmi přátelský a pozitivní“.

„Hlavním cílem dopisu bylo požádat a pokusit se naplánovat další schůzku s [americkým] prezidentem, čemuž se nebráníme a už teď pracujeme na její koordinaci,“ dodala Sandersová.

Schůzka, jejíž termín ani místo konání zatím nebylo upřesněno, by měla navázat na červnový summit obou vůdců v Singapuru, kde došlo k podepsání společného prohlášení zavazujícího se k denuklearizaci Korejského poloostrova.

Dynamický proces

Plánované setkání představuje další obrat americké politiky vůči KLDR v mimořádně krátkém časovém horizontu. Zatímco ještě před zmíněným summitem nechal Kim Čong-un před zraky novinářů odpálit jaderné testovací středisko u obce Pchunggje a Trump pro změnu oznámil zrušení dlouho plánovaného cvičení s jihokorejskou armádou, již začátkem července obvinili Severokorejci americkou stranu z „gangsterského“ chování a vyjednávání se zadrhla na mrtvém bodě.

V srpnu pak pro změnu Trump zrušil plánovanou cestu ministra zahraničí Mikea Pompea do Severní Koreje kvůli „nedostačujícímu pokroku“ týkajícího se denuklearizace, čímž (opět) zaskočil jihokorejské spojence. Ti mezitím na 18. až 20. září naplánovali v pořadí již třetí mezikorejský summit přímo v hlavním městě KLDR Pchjongjangu, na němž by se měl Kim Čong-un sejít se svým jihokorejským protějškem Mun Če-inem.

Pochybnosti

Důvodem krátkodobého ochlazení mezi Spojenými státy a KLDR bylo množství informací z médií a zpravodajských služeb naznačující, že severokorejská strana navzdory slibům nezmrazila svůj jaderný program. Ke stejnému závěru došla na konci srpna také Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), podle jejíž zprávy je „pokračování a další vývoj v severokorejském jaderném programu velice znepokojující“.

Inspektoři MAAE mimochodem nebyli připuštěni ani k široce medializovanému odpálení střediska jaderných testů. Existují tedy pochybnosti, zdali bylo zničeno kompletně, případně jestli k likvidaci nedošlo spíše kvůli hrozbě, že se zřítí samo.

Americkou administrativu kromě toho znepokojovalo sbližování Severní Koreje s Čínou, s níž se prezident Trump pustil do obchodní války. Čína v Radě bezpečnosti navrhovala zmírnění mezinárodních sankcí a údajně znovu zjednodušila jejich obcházení. Zlepšení vzájemných vztahů může tento měsíc potvrdit návštěva prezidenta Si Ťin-pchinga v KLDR, což by měla být první návštěva čínské hlavy státu u problematického souseda od roku 2005.

Zájem na pokroku

Přes všechny tyto komplikace si nyní Spojené státy a Severní Korea opět vyměňují uctivé komentáře a Trump dokonce veřejně poděkoval Kim Čong-unovi za to, že se na nedávné vojenské přehlídce neobjevily balistické rakety schopné nést jaderné zbraně. Prohlásil také, že „společně všem dokážou, že se mýlí“ ve svých pochybnostech o jaderném odzbrojení Severní Koreje.

Experti to přičítají mimo jiné eminentnímu zájmu Donalda Trumpa na dosažení jakékoli formy pokroku při vyjednáváních s KLDR před blížícími se volbami do Kongresu a v době řady skandálů okolo amerického prezidenta.

Například podle Laury Rockwoodové z Vídeňského centra pro odzbrojení a nešíření jaderných zbraní (VCDNP) bude Trump všemi silami tlačit na zachování blízkých osobních vztahů s Kim Čong-unem a dosažení třeba i pro americkou stranu nevýhodné dohody, protože „nutně potřebuje nějaký úspěch, aby se v prezidentském křesle udržel“.